Jdi na obsah Jdi na menu
 


Přátelský zápas se Všenorským SK

dsc02354.jpg

Přátelský zápas se Všenorským SK – Dobřichovice – 22. února 2013
 
            Po jednom odkladu, za extrémních silničních podmínek, ale stálo to za to. Přátelský zápas se Všenorským SK se nakonec místo 1. 2. uskutečnil až 22. 2., tedy v den 15. výročí slavného naganského triumfu a i když jsme v brance Dominátora neměli, bylo to místy velmi slibné a milé pokoukání.
Zápas se týkal ročníků 2003 a mladších a navíc se hrál v počtu 4+1, pročež to byla spíše taková improvizace navazující na nedávný turnaj tamtéž, ale hráčům i trenérům přineslo toto utkání řadu věcí ke kochání i přemýšlení, co se nám vše doposud povedlo a na čem všem je potřeba ještě zapracovat. Hrálo se na 4 čtvrtiny po 13 minutách (jak se ostatně bude hrát na jaře) a Ikerovi již bylo legálně umožněno vyvážet míč místo statických odkopů od branky.
Utkání jsme začali výstavně a po dvou Marounových zásazích brzy vedli 2:0. Domácí se poté nadechli k náporu a snížili nešťastně tečovaným míčem, aby o pár vteřin později z autu hlavou po krásné akci srovnali. Jenže Míša to tak nechtěl nechat být, vypustil svůj obávaný projektil a Samovo nepřehlédnutelné těleso bylo přesně tam, kde mělo být, takže domácí brankář jen smutně sledoval, jak míč nabírá opačný směr a končí plouživým pohybem italského brigádníka v síti.
Ve druhé čtvrtině jsme už měli míč na sálovkách častěji a hlavně – četné naše akce už velmi nápadně připomínaly fotbal v tom provedení, v jakém ho chceme od chlapců vidět téměř pořád, tj. cílené přihrávky, nabíhání do volných prostorů, co nejméně doteků s míčem, důsledné bránění a z každé situace nebezpečí před soupeřovou brankou. Nutno ovšem dodat, že všenorské šachmaty v brance poslaly v této čtvrtině do svatyně téměř nepřekonatelného pavouka, jemuž jsme dali pouze dva góly, z toho jeden došoural Maroun za čáru spíše silou své myšlenky.
Nejlepší v našem provedení byla třetina třetí, kterou jsme začali akcí zápasu, na jejíž ose stáli Iker, Davídek, Maroun a Sendi, který tím konečně protrhl svoji střeleckou smůlu – asi se v úterý díval na Gomese… S našimi góly se roztrhl obrovský pytlíček, zhruba takový, jaký se roztrhl nad celou Českou republikou, protože ten nahoře si snad vyklepával peřiny pro celé svoje osazení. Další korunku tomu všemu nasadil Sam, který Míšův aut tečoval do brány hlavou ála Tomáš Skuhravý v nejlepší formě, a to prosím pěkně přes tři bránící hráče – takhle nám Samík vyrostl, což bude patrně tím, že si s Jirkou předali vzájemně dvacet let! Zkrátka a dobře, rozdíl skóre se navršil na čtyři góly a zápas jsme mohli dohrávat v pohodě, což se také ve 4. čtvrtině stalo a nic na tom nezměnily ani dva slepené góly, které jsme dostali v poslední minutě celého utkání. Takže kdyby se někdo ptal, vyhráli jsme 13:11!
 Přátelský zápas se tedy vydařil, což se o zpáteční cestě ovšem říci nedá, zejména když Vám v kopci za obcí Všenory zastaví před nosem jistý pokus o řidiče a diví se, že na jedničku do namrzlého kopce svůj letitý vehikl nerozjede, a když už se mu to podaří, zastaví v příkrém kopci znovu. Snad se nám všem tedy podařilo dojet domů, a komu se to opravdu podařilo, má bod navíc a může si doma otevřít okno a … co je mu libo!
 
Hodnocení našich borců:
 
Jan Hromádko – nebudu chodit kolem horké krupicové kaše a rovnou napíšu, že tento zápas se mu dvakrát nevydařil – jednak se nevyrovnal s větší brankou a jednak některé jeho výhozy a rozehrávky postrádaly obvyklou přesnost a když už je poslal správným směrem, spoluhráči ho nepochopili, takže jsme tímto způsobem inkasovali celkem pětkrát. Míče mu z ruky navíc vypadávaly častěji, než bývá zdrávo, ale my už víme, že právě tenhle výkon je odrazovým můstkem pro geniální vystoupení v dalších zápasech a hlavně po celé jaro – známka 6
 
 
David Doležal – po nepříjemném zranění z tréninku nastoupil se speciálním tejpovým zábalem a po první čtvrtině, kdy byl přítomen našim dvěma inkasovaným brankám, se rozehrál k naprosto famóznímu výkonu, kdy přes sebe nepustil jediného hráče (bylo jedno, zda vestoje nebo skluzem), rozehrával velmi nebezpečné akce a je jen škoda, že tento svůj výstavní výkon neozdobil gólem, který by mu dnes určitě slušel – známka 9
 
Sendi Murk – první dvě čtvrtiny mu prostě nebylo dáno, takže aspoň přihrával a se svým souputníkem v útoku předváděl velmi pohledné akce, ale ve třetí čtvrtině to protrhl, a když už dal gól po akci zápasu, přidal těsně poté gól zápasu, kdy po šikovné Marounově přihrávce si nechal ještě šikovněji skočit balón a s naprostým přehledem jej levačkou napálil naprosto přesně do pravé šibenice! – známka 8
 
Samuel Pastierik – vsítit dva góly tak geniálním způsobem – to už opravdu ukazuje jen na to, že výměna let s trenérem Jiříkem byla prospěšná. Kdyby k tomu ještě přidal sebevědomější práci s míčem a prudší střely (v noze to má!), to byl teprve byl mazec! Kromě toho musím přidat ještě jednu pochvalu – při pozápasovém hodnocení přiznal lví podíl na svých gólech Míšovi, a to se leckdy cení více než jakákoli cenina – známka 7
 
Ota Pavlas – občas nechával hráče za sebou a občas neodhadl dráhu letu míče, ale toto vše vyvážil několika klady: v osobních soubojích je náš Otakar Brousek nepřekonatelný, jeho přihrávky směrem dopředu vždy (opakuji: vždy!) směřují na konkrétního spoluhráče v jakkoli nepřehledné šlamastyce, takže už chybí jenom ten gól – známka 7
 dsc02351.jpg
 
Marek Salvet – od první minuty na něm bylo vidět, jak moc se těší na „normální“ zápas, neboť FidelCastrolindex jej vyhodnotil jako hráče s nejčastějším dotekem s míčem, k tomu přidal šest gólů a hlavně dokonalý přehled při útočných akcích – viz akce zápasu, kdy milimetrově zpracoval Daveovu přihrávku, podíval se a Sendimu namazal tak, že bylo hříchem tuhle šanci nevyužít – známka 9
 
Michal Straka – dvakrát nabil Samovi do gólu, přičemž ten první prakticky zařídil sám a Sama si k tomu jen přibral jako kompars zdůrazňující genialitu jeho akce. Do listiny střelců se sice nezapsal, ale na druhou stranu je to dobře, protože si střelný prach evidentně nechával na sobotní turnaj svého ročníku anebo rovnou na celé jaro? Tak to se máme nač těšit – známka 7
 
Šimon Tříska – naběhal toho hodně, opravdu hodně, ale leckdy nepříliš účinně, avšak dokáže naslouchat trenérským radám a s přibývajícími minutami se stále lepšil a lepšil. Herní praxe je prostě herní praxe a tu, když k tomu přidá, posílí své technické i silové vybavení do té míry, že u Třísků mohou doma chystat obrovský pytel na góly a následné oslavy – známka 6
 
Diváci: nebyl to soutěžní zápas, takže neměli důvod více rozbalovat svoje propracované pokřiky a chorea, ale naplácali se dost, a to nejen do vlastních dlaní, ale také po zádech svých ratolestí, protože museli vidět, že je hra baví a že se jim daří – známka 7
 dsc02355.jpg
Děkuji tudíž za pomoc Jirkovi, řidičům za jejich obětavé výkony před a po zápase a Radce S. za fotopřílohu, omezenou velmi obtížnými světelnými podmínkami v hale.
 
Láďa Salvet, v Praze dne 22. února 2013
 
 

Náhledy fotografií ze složky Starší přípravka 2012 - 2013

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář