Jdi na obsah Jdi na menu
 


Referát z 20. soutěžního zápasu

20. 6. 2013

 20. mistrovské utkání – 9. června 2013 – Praga "B"

 

            Všechno jednou končí, takže i naše povedená sezóna. Hoši udělali obrovský krok vpřed, jejich zápasy připomínají už místy i vyspělý fotbal a v jediném jarním zápase, kde nám šlo o výsledek, zdrtili jistého rivala 10:2. V této sezóně jsme se viděli jen dvacetkrát při příležitosti soutěžního zápasu – od té nové to bude jiné tóčo, takže se připravte a svoje drahé chaloupky a jiné víkendové milenky odložte v oněch frekventovaných pěti měsících k ledu.

Od Pragovky jsme dostali na podzim u Rokytky pěkně na budku, ale tentokrát jednak přivezli skutečné béčko a jednak jsme se prostě zlepšili. Ve třetí minutě jsme opět vytěžili z naší míčové rozcvičky a nasázeli "klasicky" se rozcvičujícímu soupeři dva góly, přičemž ten druhý Míšův se ocitl právem v rubrice "Akce zápasu". V 10. minutě pak přišlo střídání, které si právem zasluhuje označení "hvězdné", protože ledva se Kuba rozkoukal, už dolétl před soupeřovu branku a dorazil akci vražedného tandemu Dave – Radim nekompromisně do sítě. Ve 13. minutě pak sudí právem pískl penaltu za jasnou ruku a gólman Sendi se zapsal mezi střelce nádhernou a přesvědčivou trefou. V této (tj. poslední) minutě pak sice Sendi trochu podcenil jeden pomalejší míček, ale to nic na přesvědčivém výkonu našeho týmu nezměnilo.        A to jsme před zápasem počítali těžké ztráty: Iker se po pátku nevzpamatoval, Maroun skotačil na prknech, která znamenají svět, Vojtíšek a Sam stále nemocněli, Mareček Č. spolu s Danýskem dali přednost bitvě na Hájích – to vše dohromady znamená, jako kdyby se na tiskovkách ČSAD neobjevil Sobotka s ozubenou pleší.

Ve druhé čtvrtině se hostující trenéři stále iniciativněji tlačili na naši půlku a dokonce i na hřiště a Pragováci začali bránit a zakládat akce typickým "fotbalovým" způsobem – dlouhý nákop dopředu a tam to někdo uplácá… Z této akce snížili na 2:4, ale Míša v poloze ležícího střelce opět zvýšil na třígólový rozptyl. Hlavní ale bylo, že míč stále lépe poslouchal naše borce, jen ta koncovka… Honzík L. nezužitkoval hnedle dvě gólovky a Radimův geniální oblouček odfoukl nezbedný větříček vedle.


           

            Ve třetí čtvrtině padaly góly opět na střídačku: Nejdříve Míša se Sendim připravili Radimovi jednu z akcí zápasu (nakonec těsné 4. místo), na další zásah Pragováků odpověděl rázně Radim po Daveově uličce (AZ) a když opět propadl dlouhý nákop hostí mezi naše obránce, Radim dovršil hattrick, přičemž asistenci si plně zasloužil Šimon, jehož bojovnost na hranici sebezničení slavila úspěch.

             Obloha se začala nepříjemně zatahovat a zprávy z opačného konce Prahy o průtrži mračen s kroupami jako by avizovaly následnou situaci po celé republice. V této uspěchané atmosféře naprosto zanikly 4 góly soupeřů jako přes kopírák – dlouhé nákopy a … zbytek jsem již výše rozebíral. Maroun mezitím spěchal na poslední minuty zbytečně, poněvadž sudí nejenže o 10 minut začal dříve, ale zkracoval na žádost Pragováků přestávky, a i když mám za to, že i děti si musí místy odpočinout, říkal jsem si, že když jim to dělá radost, tak proč ne. Nakonec se tento tah ukázal jako prozíravý, protože ledva jsme předvedli akci zápasu a sudí pískl konec, strhlo se něco, co popisuji v sekci penalty.

Tradiční a rubrika - akce zápasu:

1. místo: 52. min.: lahůdka obrovská: Dave s Radimem předvedli cílenou narážečku z první a Míša také z první pálil přesně k opačné tyči – kdyby za nic jiného, tak jen za tuto akci si kluci zasloužili klobouk hodně rychle dolů!

2. místo: 3. min.: jedna z hvězd zápasu, Dave, předvádí slalom jak Miloš mezi korunovačními klenoty a pro Radima je lahůdkou skórovat.

3. místo: 37. min.: tatáž dvojice a ve stejném gardu: Dave nabízí Radimovi tak dokonale, že je hříchem neproměnit.

 

             Konečný výsledek – 9:9, čtvrtiny 4:1, 1:1, 3:3, 1:4 (vývoj skóre 4:0, 4:2, 6:2, 6:3, 7:3, 7:4, 8:4, 8:9, 9:9 – jen nevím, proč hostům tak šlo o výsledek a proč se byli schopni po utkání i pohádat – pánové: hlavní je, aby se chlapci v tomto věku naučili hrát fotbal!

Penalty se tentokrát nekonaly, poněvadž jarní počasí je stejně pochopitelné, jako seřízení semaforů pražským Magistrátem ve Vyskočilově, Argentinské, Bělocerkevské a řadě dalších ulic – p.t. čtenářovi rád vysvětlím: zkuste si poránu pravidelně na 400 metrech hlavní silnice stát na všech šesti semaforech, které se Vám postaví do cesty. Strhl se totiž chcanec (dámy omluví, ale jinak se to označit nedá), který měl k půvabné a vlahé jarní bouřce stejně tak daleko jako logika inženýrů seřizujících za naše peníze výše uvedené semafory.

Stříleli: Radim a Míša po 3, Dave, Kuba B. a Sendi po 1.

            Servírovali: Dave 4, Radim 3, Sendi 2, Honzík L., Míša a Šimon po 1.

 

Hodnocení našich borců:

 

Sendi Murk – velký dík mu patří především za odvahu, s níž si navlékl rukavice a svůj tým nenechal ve štychu, když hnedle tři brankáři vypadli. Místy byl nejistý při chytání, místy při vybíhání a překvapivě mu nešly ani rozehrávky, ale vše si vynahradil nádhernou penaltou a konstruktivními asistencemi u dvou gólů – známka 7,5

 Jakub Bendzák – o jeho nádherném střídání jsem tady již psal a patří mu za to velký potlesk, avšak ve zbytku zápasu se potýkal se svými nedostatky, o nichž velmi dobře ví: málo pohybu, místy i nekoncentrovanost a nefotbalová řešení situací, které si vyžadují hlavu – a přitom tohle všechno, milý a věčně veselý Kubíku, umíš! – známka 6,5

 David Doležal – jedna z hvězd zápasu! Už ve třetí minutě bojovně zakončil Honzíkovu a Radimovu akci, aby neopakovatelným způsobem zvedal své ruce nahoru, a i v dalším průběhu zápasu udivoval výhrami v osobních soubojích a přípravou jedné akce za druhou. Co na tom, že v poslední čtvrtině neuhlídal tři nákopy hostí – známka 9

 Matyáš Hudec – jako tradičně nebyl sám se sebou spokojen a jako tradičně k tomu nebyl žádný velký důvod. Pravda, z přemíry ofenzivních chutí nezastavil několik nákopů ze strany soupeře, ale jinak dominoval v hlavičkových soubojích, jistě a cíleně přihrával a jen je mi záhadou, jaktože se neobjevil ve statistikách zápasu – známka 7,5

 Leo Charikov – ve svém druhém vystoupení měl na kopačce gól, ale střela se mu nepovedla, takže určitě zapracuje na technice kopu, kterou s ním pilujeme, ale zatím se to ještě ne tak úplně povedlo. Do týmu však zapadl velmi pěkně a v jeho případě lze očekávat pouze a jedině zlepšení o mílové kroky vpřed – známka 6

 Jan Lokaj – věřím, že obrovskou smůlu v koncovce prolomí stejně tak, jak svého času Dave, který také nebyl schopen trefit ani prázdnou branku a když už se trefil, tak míči v cestě do sítě zabránil spoluhráč, protihráčova těžko definovatelná část těla, tyč, popř. zlobivý drn anebo větříček, takže Honzíku, s chutí do toho a gólů bude háfo moc! – známka 7

 Radim Semerád – opět podal fantastický výkon, a tentokrát byl k tomu všemu i naším nejproduktivnějším hráčem (co do gólů, přihrávek i co do hlášek), čímž převzal štafetu od absentující zabijácké dvojice Sendi – Maroun, která zaskakovala jaksi jinde. Sám fakt, že byl u všech tří akcí zápasu, hovoří více, než výmluvně – známka 9,5

 Daniel Straka – kdo že se to v posledních minutách postavil na hřiště, aby zabránil dalším nákopovým výpadům hostí? Přece náš Daník, jehož poziční práci by mohl pozorovat např. Jiří Jarošík, pokud to ještě v ACS stihne. Doufám, že příště se už vypraví i na polovinu soupeře, neboť i tam má do zápasu co mluvit – známka 7

 Michal Straka – černá ruka řádí méně, než Míša, který v tomto zápase působil jako utržený ze řetězu – asi jako když odvážete pejska ze řetězu právě před uzenářstvím. Poslední gól v celém ročníku byl symbolicky jeden z nejkrásnějších, který jsme kdy dali a byl ukázkou jeho střelecké pohotovosti a doslova smrtícího instinktu – známka 9

 Šimon Tříska – škoda, že se do akcí zápasu nedostala jeho nádherná sólová záležitost, při níž elegantně obešel tři protihráče, podíval se a nádherně přihrál před branku, kde bohužel Honzík L. těsně minul. Paráda, nádhera a těším se, až nám bude v příštím ročníku servírovat podobné, ne-li ještě chutnější lahůdky – známka 8

Diváci: tentokrát spíše hlídali zdraví svých dětiček, poněvadž mračna se stahovala nejen nad Chodovem, ale i nad celou republikou a zřejmě už i vládou, takže na Pragováckou vlajku reagovali po svém – v klidu a pohodě tleskali fůře povedených akcí našeho týmu a spokojeně si pochrochtávali, jak jejich potomci předvádějí krásy hry zvané fotbal – známka 7

 Děkuji tudíž Evičce za dokonalé provedení stěžejního dokumentu o utkání, Strakům za tradiční porci rajčatového salátu (tímto omlouvám absenci společné fotky, ale počasí bylo brutálně proti) silným chlapcům a obětavcům za úklid kloboučků a kuželů po zápase uprostřed živelní pohromy, Jirkovi za výtečný koučink a nápady pro zlepšení a všem dalším, kterým není chodovský osud lhostejný a pomáhají třeba i neviditelně, takže je zde nemohu jmenovat.

dsc03609.jpg

Za všechny sezónou spokojené až nadšené, Láďa Salvet, v Praze 9. června 2013, a v této sezóně naposled si můžete pochutnat na rajčatovém salátu:

 

http://lada6767.rajce.idnes.cz/Praga_B_9._6._2013/