Jdi na obsah Jdi na menu
 


Referát ze 14. soutěžního zápasu

 

14. mistrovské utkání – 19. dubna 2013 – SK Nusle
 
            "Mám kolečkový brusle a pode mnou jsou Nusle," prozpěvoval jsem si shodně s TS při příchodu na Děkanku, místo to zaslíbené několika Kmochovskými masakry, což je téma na samostatné vyprávění, jež ochotně na vyžádání poskytnu. Lze přiznat, že v tomto zápase jsme s hochy toužili také si zajuchat v této svatyni rozmilé a rozkošné, jelikož na Nusle to nějak neumíme. Nevím, čím to je, ale faktem je, že vždy v závěrečné pasáži zápasu najednou přijde výpadek hodný Pražské energetické přesně v době, kdy máte rozepsaný (a neuložený) soubor v PC a hle … tma tmoucí a hodina užitečné činnosti kdesi v análu, nikoli v análech.
Sestava byla kompletní (pouze Honzík L. se místo se soupeřem pral se svým zdravím), takže hrr na ně! A už ve druhé minutě hoši předvedli, že vstupy do zápasu jim sedí. Zabijácký tandem SM-MS zaúřadoval poprvé a minutu nato mohl ještě jednou, ovšem poněkud objemnější gólman soupeře byl proti. Během 8. a 9. minuty 1. čtvrtiny se však skóre otočilo, poněvadž nejprve domácí kanonýr trefil šibenici způsobem, který se nevidí ani v první lize a potom Sendi doslova nabil, jenže opačným směrem. První část zápasu jsme však zakončili akcí zápasu, takže nebudu předbíhat a odkážu na příslušnou rubriku.
 
Standardní situace se v tomto věku hráči ještě učit nemají, avšak budeme se muset patrně zaměřit na autové vhazování. Marně před zápasem na magnetické tabuli ukazuji hochům, jak si mají počínat – jejich auty končí magneticky přímo na kopačkách soupeřů, a bohužel se nejedná o jev ojedinělý. A tak jsme podruhé během krátké chvíle z této situace zbytečně ztratili míč a inkasovali. Další chvíli defenzivního oddechu si pak vybral opět Sendi a ztráta byla najednou dvougólová. První pětka zkrátka vkročila do druhé čtvrtiny kravskou nohou či jinou nevhodnou končetinou, a tak šli na jejich místo jejich kamarádi a hle – začalo se to otáčet na naši stranu. Nejprve Kuba s Míšou a Radimem založili další z akcí zápasu, poté se Sendi rozvzpomněl, že také umí střílet (ta šlupka pod víko si zasloužila nominaci na Gól měsíce) a v samotném závěru předvedl zabijácký tandem SM-MS svůj vlastní signál z rohu.
 Do druhé poloviny zápasu však vstoupili obdobným ťukesem domácí a bylo srovnáno. Neuplynula ani další minuta a Iker s Matym zapomněli při obranné práci mluvit, ačkoli to jsou jinak občané notně hovorní, a tak jsme zase dotahovali. Scénář z druhé čtvrtiny se však krásně opakoval, nejprve Sendi využil Vojtíškovu nabídku ze zlatého podnosu, potom si opět náš dělostřelec naběhl na kombinaci Marouna s Matym a v poslední minutě Radim zužitkoval další výstavní kombinaci dua Kuba – Míša. Poté ovšem zaúřadovala dáma s píšťalkou, které hoši od začátku přezdívali Damková. Daveův zákrok metr před vápnem posoudila jako jednak nedovolený a jednak v pokutovém území a z nařízené penalty se domácí kanonýr nemýlil. 
            Pokud jste se do této doby kochali, můžete klidně zhasnout a jít spát. Pro milovníky špatných filmů je připraven céčkový horror s názvem "Jak netrefit míč před vlastní brankou aneb čtyři vlastní góly". V rozmezí 5 a 11. minuty jsme si zkrátka dali čtyři téměř vlastní góly a je zcela buřt, kdo se pod ně podepsal. Veřejně to propírat nebudu, hříšníci sami vědí, kde udělali shodně se soudruhy z NDR chybu. Marně se pak Sendi snažil v závěru toto manko dohnat, konečné porážce (opět zaviněné výpadkem v závěrečné fázi zápasu) už nezabránil.
Je sice pravdou, že soupeři měli dva hráče ze Slavie na střídavý start (což bylo vidět), ale i tak se naši borci měli vypořádat s relativně příznivým průběhem zápasu lépe a poprvé si v soutěžním utkání vychutnat výhru nad Nuslemi. Takto si o Nuslích můžeme jenom zpívat – viz popěvek shora.
Sledovaná rubrika - akce zápasu:
 
1. místo: 39. min.: Kuba s Míšou vymíchávají soupeřovy obránce ťukačkou z první a jejich snažení krásně umístěnou střelou dovršuje Radim.
2. místo: 12. min.: Radim – Maroun, ťuk – ťuk – ťuk – ťuk a už se to tam houpe! Myslím, že netřeba nic dodávat; toto si představí i nadšený telenovelák.
3. místo: 19. min.: Kuba s Míšou vymíchávají soupeřovy obránce ťukačkou skoro z první a jejich snažení krásně umístěnou střelou dovršuje Radim (nebojte, autor těchto řádků neztrácí kreativitu, ale prostě to tak bylo).
 
Konečný výsledek – 10:11, čtvrtiny 2:2, 3:2, 3:3, 2:4 (vývoj skóre 1:0, 1:2, 2:2, 2:4, 5:4, 5:5, 5:6, 8:6, 8:11, 10:11).
Penalty: 8:9.
 
Stříleli: Sendi 5, Maroun 3, Radim 2.
           
            Servíroval: Sendi, Radim, Míša a Kuba B. po 2, Vojta, Maty a Maroun po 1.
 
Hodnocení našich borců:
 
Jan Hromádko – v prvních třech čtvrtinách naprosto výjimečný (až na jeden moment, když se nedomluvil s Matym), ale ta poslední se mu prostě nevyvedla. Rozehrávky kazil, když si měl dojít pro balón, nedošel, když měl zůstat na čáře, vyběhl – prostě čtvrtina blbec. Věřím, že si do příštího utkání schová ty první tři čtvrtiny – známka 6
 
Jakub Bendzák – kdyby se dokázal soustředit na celý průběh zápasu a kdyby si na hřišti vždy vzpomněl, kde se právě nachází a co má dělat, byl by jeho výkon hodnocen podstatně vyšší známkou (otázku výklusu v průběhu zápasu tentokrát pro jistotu vynechám), protože jak je jinak možné, že se nikoli náhodou zasloužil o dvě z akcí zápasu? – známka 6
 
David Doležal – dříč a velmi svědomitý posluchač trenérských pokynů měl v jednom případě lehkou smůlu, že se míč neodrazil do správné GPS polohy podle jeho výběru, ale jinak opět naběhal tunu kilometrů, vybojoval řadu osobních soubojů a možná by pro příště chtělo, aby si s sebou vzal více odvahy směrem dopředu – známka 7
 
Vojtěch Doležal – i on se podílel na chaosu při gólech v naší síti v poslední čtvrtině, kdy až příliš gentlemanským přístupem umožnil domácím dotlačit míč do naší sítě. Jinak se ale lepší v průnicích po straně, dokonce si připsal i cílenou asistenci na gól a náramně se těším, až tento koncertní mistr zahraje svou symfonii jménem "gól" i na hřišti – známka 7
Matyáš Hudec – po většinu zápasu tradiční obrázek: domácí brankář vyhazuje míč směrem na naší polovinu, do vzduchu se šroubuje další hudebník v našem souboru a nekompromisně hlavičkový souboj vyhrává. Ve vzduchu zkrátka kraloval a navíc se velmi aktivně podílel na dalšího aspiranta na akci zápasu (Sendiho gól na 7:6) – známka 8
 
Sendi Murk – škoda jen oněch dvou (bylo jich sice více, ale ta dvě byla důležitá) defenzivních zaváhání, protože jinak se jeho výkon blížil té nejvyšší známce. Když se totiž dostane k míči, je mu celkem jedno jak, ale dopraví ho do sítě a jak známo, v posledních měsících k tomu přidává i asistence na góly, takže bravo! – známka 8,5
 
Radim Semerád – opět strávil na hřišti plný počet minut, ale tentokrát si určitě představoval některé momenty jinak, ať už co do přihrávek, tak co do gólové efektivity. I přesto byl mezi největšími hvězdami zápasu a zajímavé rovněž bylo, že zatímco v zimě udivuje krátkými trenýrkami a rukávem, nyní, v době rozpuku léta, dorazil s rukávem dlouhým – známka 8
 
Marek Salvet – jejich souhra s Radimem a Sendim přinesla týmu celkem osm gólů, což je slušná porce, ale beztak to nestačilo, což ho po zápase viditelně mrzelo, patrně i proto, že na žádném gólu v naší síti neměl přímý podíl. Fotbal je ovšem kolektivní sport, takže pro příště to chce ještě nějaké góly přidat a ty šance na to byly… – známka 8
 
Michal Straka – i když to už tady bylo zaznamenáno, musím se opakovat: podílel se velmi aktivně a cíleně na dvou akcích zápasu, což je samo o sobě nesmírně hřející a podnětné a znamená to, že se stále zlepšuje, což je ostatně naším společným cílem. Svou smrtící koncovku si tedy nechá na jindy a třeba se dočkáme i bratrské spolupráce na gólu! – známka 7
 
Šimon Tříska – trenéři s ním mají jednu obrovskou jistotu: když ho pošlou na hřiště, nezůstane ani vteřinu v klidu, stále se soustředí na hru a sleduje balón. Na to, že hraje proti o dva roky starším borcům, je jeho výkon nejen slibný, ale místy už i fotbalový a když budeme uvažovat o skokanovi roku v našich řadách, víme, kde začít – známka 7
 
 
Diváci: tentokrát je zlákala přilehlá zahrádka, což po dlouhé zimě a v tomto krásném počasí lze pochopit. Naši borci to ale vzali na sebe, opět se po Nagansku objali a jejich „Chodov“ se neslo hluboko za zdi nedaleké pankrácké věznice – známka 6
 
Děkuji Evičce za další poklidné vypořádání se s nástrahami každý týden se měnícího zápisu a Robinovi za dvě zásilky fotek, jednu pro referát a druhou pro rajčatový salátek, který níže opět nabízím!
 
Speciální poděkování pak patří Domískovi Doležalů a Danu Strakovi za týmovou podporu a mohu ho uklidnit, neboť RP ze Strahova konečně (patrně přes Aljašku) dorazil!
 
Za všechny pátečním odpolednem potěšené, Láďa Salvet, v Praze 19. dubna 2013 a nyní s chutí do toho:
 
 
 
 dsc03035.jpg
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář