Jdi na obsah Jdi na menu
 


Šestý zápas sezóny 2012/2013

21. 10. 2012

 

6. mistrovské utkání – 5. října 2012 – Nusle
 
            Pokud jsem si tady v minulém referátu pochvaloval anglický týden, tentokrát bych se nejraději za tato slova proklel a donutil se poslouchat Helenku Vondráčkovou nonstop. Naši hoši totiž (až na výjimky, o nichž bude ještě řeč) buďto podlehli sebeuspokojení anebo jsou na ně tři zápasy během šesti dnů prostě mentálně moc. Tímto zápasem totiž devalvovali to, co předváděli v minulých utkáních, kdy vzestupnou tendencí šplhali na Sněžku. No nic, nyní se vracíme do klidného Polabí, ale i tento návrat je někdy prospěšný.
   Již samotné rozehrávání před zápasem mohlo varovat. Obvykle nacházím na hřišti povětšinou koncentrované borce, kterak si přihrávají určeným způsobem, aby se jednak dostali do pohybu a jednak aby si také osvojili balón, s nímž se zpravidla fotbal hraje. V pátek odpoledne si však určeným a již nacvičeným způsobem přihrávali snad jen dvě dvojičky, což se ostatně také v zápase projevilo. Proč se např. Kuba B. s Jáchymem dotazovali pana Ikera, co probíral ve škole nebo které mužstvo staví na FIFA 13, to opravdu, ale opravdu netuším…
A již první akce ukázala, že tento pátek nebude něco v pořádku. Iker si s Davídkem vyměnili pohledy, nikoli však balónek a soupeř trestal poprvé. Davídek však svoji minelu napravil o dvě minuty později, kdy gólmanem dvakrát vyražený míč po peckách Honzíka L. dorazil vcelku zkušeně do sítě. Jenže přišel další výpadek, tentokrát v podání druhé pětky a soupeř nám utekl na dva góly. Na hřiště se vrátila pětka první a Sendi také nadvakrát aspoň snížil. Že Vám chybí nějaká kombinace? Nenechte se mýlit – v tomto zápase s ní naši hoši šetřili asi jako Bílekboys s ofenzivním a moderním fotbalem. Dokonalou kombinaci nám však předvedli hosté a uzavřeli tím první třetinu.
Po ní následovalo drobné mytí hlav a nabádání, aby si chlapci vzpomněli, jak se ten fotbal hraje, co vlastně tady trénujeme a že zápas je obrázkem toho, jak se snaží na tréninku, resp. jak se na samotný zápas koncentrují a jak naslouchají našim pokynům. A druhá třetina snad mohla nasvědčovat tomu, že budíček dorazil. Na nuselskou poměrně ušmudlanou trefu hned z 1. minuty jsme reagovali od 4. do 10. minuty jednak Sendiho efektním sólíčkem a jednak dvěma Marounovými góly během jedné minuty, přičemž náš čtvrtý gól v zápase už vypadal i jako fotbalová akce. A když na těchto šest minut blaha navázal Honzík Lokaj akcí zápasu, probleskoval úsměv do našich řad a téměř zavládl celosvětový mír. ¨
Kdosi chytrý však prohlásil, že míč je kulatý a já k tomu dodávám, že nesmírně kulatý, až šišatý, až hranatý… Ptáte se proč? Inu, protože od 12. minuty druhé třetiny jsme předvedli atentát na fotbal a pokud existuje fotbalový Bůh, patrně jsme jej vydatně nas…štvali.
            Na tomto místě se měl ocitnout popis našich krásných fotbalových akcí ve třetí třetině, avšak upozorním pouze na jednu, která se ostatně zjeví v akcích zápasu. Více se mi o této části zápasu, promiňte mi pěkně, nechce psát!
                Sečteno podtrženo? Kromě okamžiku od 4. do 11. minuty druhé třetiny povětšinou děs a hrůza, naprosto nefotbalové myšlení, vymýšlení si, že hosté faulují, absence bojovnosti a obyčejné fotbalové šikovnosti (pramenící vesměs ze špatné rozcvičky), a tak… Jen by si měli tito hráči uvědomit, že hrají kolektivní sport a ti ostatní, co k zápasu přistupují svědomitě, zbytečně dřou právě za ně.
Tradiční rubrika - akce zápasu:
1. místo: 37. min.: Maroun u brankové čáry zachytává elegantním skluzem zdánlivě ztracený balón, rozhlíží se, obchází pro jistotu ještě jednoho protihráče a servíruje podél brankáře před prázdnou branku, kde vychytrale číhá Honzík L. – bravo!
2. místo: 36. min.: Maroun zužitkoval nádhernou práci Honzíka L. se Sendim, kteří i za přispění paní Štěstěny, ale hlavně vlastní bojovnosti, kapitánovi jeho střeleckou roli usnadnili.
3. místo: 49. min. po dalším inkasovaném gólu sehrává pětice MSa-SM-JL-DD-JH krásnou kombinaci, která konečně připomíná fotbal – kousek pak chyběl ke gólu.
 
Konečný výsledek – 6:11, třetiny 2:4, 4:5, 0:4 (vývoj skóre 0:1, 1:1, 1:4, 2:4, 2:5, 6:5, 6:11.
Penalty: 9:5 – aspoň taková malá náplast na rozervaná srdíčka.
            Stříleli: Maroun a Sendi po 2, Honzík L. a Davídek po 1.
            Servírovali: Honzík L. 2, Maroun, Sendi, Honzík L. a Davídek po 1.
 
Hodnocení našich borců:
 
Jan Hromádko– možná mu lze přičíst podíl na třech inkasovaných gólech, ale za takovou obranou (resp. týmem) chytat, to by otrávilo i Lucrezii Borgia. Při penaltách si aspoň trochu spravil chuť, i když se gólu nedočkal, a to ani při zahrávání trestných kopů, které vždy znamenají v jeho podání poplach před soupeřovou brankou – známka 7
 
Jakub Bendzák – na něm se výrazně podepsala absolutní nekoncentrace při předzápasovém rozcvičení, protože pokud byl někdy u míče, okamžitě o něj přišel a namísto toho, aby se snažil jej vybojovat zpět (o což se pokusil pouze jednou a hle – úspěšně), zaujal pozici šafáře, v níž vynikal např. Milan Baroš – známka 5,5
 
David Doležal– jeden z těch, kteří věděli, proč na hřišti jsou! S hlavou nahoře se snažil o cílené přihrávky, nevypustil jeden osobní souboj, díky své neuvěřitelné obětavosti dopravil i míč do sítě a je jen škoda, že jeho snaha nenacházela pochopení u spoluhráčů. Jeho penalty jsou pak pohádkou na dobrou noc – známka 8
 
Vojtěch Doležal – zaujal hlavně lišáckým výrazem při penaltě, kterou pak kopl doprostřed branky, čímž však soupeřova brankáře nepřelstil. Ve druhé pětce ovšem dokonale zapadl do celkové mizérie, v níž se celá tato formace nacházela – známka 6
 
Jáchym Horyna– další oběť vykašlání se na předzápasovou rozcvičku. Míč mu utíkal, místy hru vůbec nesledoval a občas to vypadalo, že je na hřišti za trest. Až po stažení ze hřiště uprostřed boje se trochu vzchopil, ale my známe zcela jiného Azbesta – známka 5,5
 
Dominik Fabián – v našem dresu absolvoval svůj první mistrovský zápas, což bylo poznat na trochu těžší orientací po hřišti a také zjištěním, že protihráči jsou najednou nějak rychlí, nějak důrazní a nějak jinak technicky vybavení. Propadat panice však nemá smysl, neboť poctivým přístupem k tréninku si také o něm budou jednou jeho protihráči říkat to samé – známka 6
 
Jan Lokaj– milý Honzíku – co s těmi kopačkami? Když už Tě drží na nohách bez nechtěných skluzů, tak Ti zase balón nelepí, jak by sis představoval, Tvoje otočka skončí pádem o míč a přihrávky sbírají soupeři, co s tím? Nelze mu v podstatě vyčíst nic, protože na hřišti vypustil duši, ale smůla se na ty zpropadené kopačky lepila jak Dalík na Topola – známka 7
 
Sendi Murk – ano, ano, dva góly a jedna přihrávka, jenže pokud celé mužstvo brání jeden na jednoho, aby získalo balón a Sendi stojí uprostřed a jím nebráněný hráč si to štráduje na branku, není asi něco dobře, že? Vím, že má laťku nasazenu vysoko, ale tenhle výkon si určitě do své fotbalové síně slávy (již tak přeplněné) asi nevystaví – známka 7
 
Ota Pavlas – Otíku, když Tě trenér pošle střídat na uvolněné místo obránce, tak tam máš vyrazit – takhle se dostalo na jiného, a je to škoda. Je ovšem pravdou, že ani jemu se zápas nevydařil zcela podle představ, i když bojovnost mu upřít nelze a trávník se musel ještě v sobotu za pomocí buldozeru válcovat – známka 6
 
Matěj Pavlas– lepší se a stále chce hrát, což je dobře. Učí se nepadat při kontaktu s větrem, snaží se zaujmout správné postoje (hlavně ty občanské), pročež můžeme konstatovat, že po nelehkých začátcích jeho výkonnostní křivka stoupá nahoru, leč celkový (pod)obraz druhé pětky nevylepšil – známka 6
 
Samuel Pastierik – tentokrát bojoval spíše s přetížeností, protože jej kromě tréninků čekal i víkendový zápas v jeho věkové kategorii (v němž, mimochodem, předvedl své fotbalové umění naplno), takže se do dějin zápasu tolik nezapsal, ale faktem je, že z druhé pětky patřil mezi ty nejlepší – známka 6
 
Marek Salvet– jeho komentář po zápase "ve dvou se to blbě hraje", dokonale vystihl situaci na hřišti, kde mi ho bylo občas líto, když hledal své spoluhráče připravené k přihrávce nebo k zakončení, ale oni nikde, popř. jeho přihrávku nezpracovali či se nechal předskočit soupeřem – doplatil na to, že na hřišti hraje celý tým – známka 9
 
Michal Straka– když byl zařazen do první pětky, najednou bylo vidět, jak pookřál a pokoušel se prokopnout tu bariéru protihráčů před sebou. V té druhé doplatil na mizérii této formace a také on patřil mezi ty, kteří se za svůj výkon stydět nemusí – bohužel se však do dějin zápasu jinak nezapsal – známka 7
 
Diváci: tímto se jim omlouváme, a to i Danýskovi s Marečkem, kteří se přišli podívat na své kamarády a viděli, jak se hrát nemá. Byli slyšet, byli vidět, takže snad jsme jim nezkazili páteční odpoledne, večer i noc a snad jim to příště vynahradíme – známka 7
 
Děkuji tudíž všem, kteří se podíleli na našem 6. zápase (Otovi P. pak speciálně za výtečnou brankářskou rozcvičku) a věřím, že příští referát bude podstatně veselejší.
 
Mimochodem, už vím, čím to bylo – měli jsme jiné dresy a navíc – kde byla naše chobotnice?
 
Za fotografky Radku s Evičkou (Radce se tímto omlouvám, že jsem jí podvakrát sebral místo na titulku) a vedoucí Evičku, která získává takový přehled o řádech, že se jí chodí svazoví činovníci noci vyptávat i v noci
 
Láďa Salvet, v Praze dne 5. října 2012
 
A nyní již přejeme dobrou chuť a sladké trávení:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář