Jdi na obsah Jdi na menu
 


Turnaj Dobřichovice 6. 1. 2013

29. 1. 2013

 Halový turnaj – Dobřichovice – 6. ledna 2013

 

            Bez jediného tréninku a po třítýdenní pauze jsme naostro vpluli do roku 2013 a nutno dodat, že tréninková absence byla znát. Tím hůře, když jsem se v den zápasu dozvěděl, že Davídek Doležalů naše řady neposílí, v důsledku čehož bylo nutno improvizovat na jím propachtovaném místě obránce. SMS zprávy v den zápasu, toť samostatná kapitola v životě každého trenéra – jen jsem zvědav, jak by s podobnou zprávou naložil např. sir Alex…

 

Chodov – Aritma 3:3

(góly: Sendi 2 a vlastní, přihrávka Oťas)

            Na hrací plochu Dobřichovice BIOS haly jsme nastupovali jako poslední a turnaj začali duelem s Aritmou, o jejichž trenérech se po Praze vypráví, kterak své svěřence honí po kopcích… Každopádně my jsme začali tak drtivým náporem, že si soupeř ve 3. minutě raději dal vlastní gól, aby měl od nás pokoj. Bohužel jsme si minutu nato nechali trapně vyrovnat, ale to byl signál k dalšímu náporu, který dvakrát zúročil Sendi, když poprvé mu servíroval míč gólman soupeře a podruhé nádhernou kolmicí Oťas. Ani dvoubrankový náskok nám však nestačil, protože po Ikerově chybě a Marouní ztrátě míče Aritma dokázala během půl minuty opět srovnat a i přes náš závěrečný drtivý nápor se už skóre neměnilo.

            Škoda ztracených dvou bodů – Aritmu jsme měli i v kombinovaném složení porazit.

 

Chodov – Podolí 2:3

(góly Sendi 2)

            Proti Podolí jsme lehce zatočili se sestavou a nejlepšímu celku turnaje (prohrál trochu nespravedlivě ve finále na penalty) jsme cestu za výhrou hodně ztížili. Litovat můžeme všech tří gólů v naší síti, i když na ten první po nedorozumění Kubíka se Sendim a nešťastné Kubíkově jsme dokázali dvakrát Sendim zareagovat – nejprve náš dělostřelec vydřel balón i s kouskem podlahy a potom využil špatné rozehrávky gólmana soupeře. Podolí vyrovnalo po rohu, kdy Danýsek neobsadil (až vyzýván) svého hráče a ten poslední gól? No, to byla smůla smůloucí a ještě k tomu vrchovatá. Iker vyhodil míč přes půlku, sudí nařídil trestný kop a v poslední vteřině podolský borec trefil naprosto přesně vingl – v poslední vteřině, do Pihele!

           Safra, to byla smůla – předvedli jsme totiž nejlepší výkon na turnaji a nejlepší tým měl odejít poražen, ne-li aspoň zremizován. Ukázalo se však, že kluci fotbal nezapomněli a pouze nehorázná smůla je připravila o spravedlivý úspěch.

 

Chodov – Zbraslav 2:7

(góly: Sendi 2, asistence: Maroun)

      Existuje několik fotbalových pravd, např. nikdy nesleduj tabulku a nikdy nepodceňuj soupeře! Chlapci však byli nadmíru všeteční, a tak si mysleli, že se Zbraslav porazí sama. To se ovšem nikdy nestává, neboť každého soupeře můžeme porazit (přehrát) pouze po skutečně koncentrovaném a poctivém výkonu, k němuž měl tento daleko jak prezidentská amnestie ke skutečnému pojetí spravedlnosti. Hoši předvedli názorně snad všechny myslitelné chyby a bylo opravdu smutné sledovat, jak do naší sítě padá jeden banán za druhým.

         Potěšit tak mohly pouze tři skutečnosti: gól na 2:3, Míšovo geniální prostrčení míče mezi obránci, což gólem neskončilo pouze díky vrcholně obětavému pádu zbraslavského gólmana pod Sendiho nohy a konečné třetí místo ve skupině, které jsme si zasloužili za o dva góly lepší skóre než poslední Aritma.

            Hrůza, děs a tak, čili potěšila aspoň Plzeň v bufetu.

 

Chodov – Všenory 4:3

(góly: Sendi 3 a Maroun, asistence: Maroun 3, Sendi a Iker)

            Utkání o konečné páté místo mohlo vejít do dějin jako epizoda ze seriálu "jak málem prosrat vyhraný zápas" – omlouvám se, ale vhodnější sloveso prostě neexistuje. Ve 4. minutě jsme totiž vedli po vesměs parádních akcích 3:0, v deváté bylo po našich hrubých chybách (např. Ikerova špatná rozehrávka, popř. nedorozumění Ikera s Oťasem) vyrovnáno a nakonec akcí turnaje rozhodli o našem konečném umístění Maroun se Sendim, přičemž Marounově uličce a Sendiho chladnokrevnému zakončení tleskali diváci tak hlasitě, až probudili obecního ponocného, který odešel předčasně odtroubit půlnoc.

            Fotbalové krásy jsme sice na tomto turnaji moc nenabídli, ale v tomto zápase jsme si to chtěli jaksi vynahradit, takže nejen 4. gól, ale i první jako by vypadl z učebnice špuntího fotbalu – Iker přesně rozehrál, Maroun z první poslal Sendiho a pro našeho kanonýra to byla větší švanda než přilepit učitelce žvýkačku na židli.

 

 

            Páté místo je na jednu stranu úspěchem, ale na druhou určitě ne maximem našeho umění. Když jsme totiž proti nejlepšímu týmu turnaje předvedli famózní výkon, proč by nešlo podobně koncentrovaný a disciplinovaný výkon předvádět stále, že?

 

Hodnocení našich borců:

 

Jan Hromádko – těžko říct, zda ho rozhodila Mourinhova rošáda v Realu Madrid na postu jedničky, kdy byl brutálně proti vůli fanoušků posazen na lavičku anebo tři týdny bez tréninku, ale faktem je, že tento turnaj jej v nejlepší kondici nezastihl. Řada rozehrávek od vlastní branky končila gólovou šancí soupeře a v horším případě i gólem, takže reputaci si zachránil účastí při akci turnaje a zázračnými zákroky na čáře, kde vládl jak Poseidon ve vlnách – známka 6

 

Jakub Bendzák – v útoku se hledal jak žena v mapě, ale když jsme ho od druhého zápasu přesunuli na místo zadního útočníka a když si svědomitě plnil své úkoly, tj. natěsno hlídal protihráče a nepustil ho k balónu, jeho výkon vyšplhal až téměř na horní okraj Celsiovy stupnice – známka 7

 

Daniel Murk – náš universál bojoval srdnatě jak v útoku, tak před vlastní brankou a i když se na hřiště tolik nedostal, doufám, že svého odpoledního jásání po sdělení náhradní nominace nelitoval. V jednom případě se dokonce mohl zapsat i do listiny střelců, ale zde je nutno apelovat na rodiče, aby zakoupili o dvě čísla větší kopačky – známka 6

 

Sendi Murk – s devíti góly se stal druhým nejlepším střelcem turnaje, a když k tomu přidal i velmi dobrou nadstavbu v podobě několika úspěšných obranných zákroků a účast na všech povedených akcích turnaje, je jasné, že nejlepšího hráče v našem dresu nemusíme vybírat dlouho – známka 9

 

dsc02238.jpg

 

 

 

 

 

 

 

Ota Pavlas – povzbuzován svým mladším rowdies bratrem a jeho ampliónem, jímž trumfl i slavného Jirku Kmocha, šel do všech soubojů naprosto neohroženě, čímž tak dostál pověsti Otakara Brouska a možná je škoda, že tentokrát nepřidal efektivitu při střelbě. Každopádně byl naším nejlepším a nejspolehlivějším zadním útočníkem – známka 7

 

Marek Salvet – opět byl dvakrát brutálně sestřelen protihráči, v důsledku čehož utkání se Zbraslaví proseděl víceméně na lavičce, ale když se vrátil do útoku k Sendimu, bylo poznat, že tihle dva si rozumí téměř poslepu a jejich akce z první musely vyvolat v našich řadách uspokojení a v řadách soupeře regulérní poplach – známka 8

 

Michal Straka – také pendloval v souladu s moderními trendy mezi obranou a útokem, ač je původním povolání dělostřelec – zabiják. Do listiny se sice nezapsal, ale vůbec nebylo poznat, že hraje proti o rok starším hráčům, což ostatně nejlépe demonstroval fotkou turnaje, kdy je vidět, že hra ho bavíJznámka 7

 

Marek Švenda – sice odpolední šlofík cestou na turnaj ho stál prakticky dva zápasy, protože v tom prvním vběhl na hřiště zmatený jako Maďar v kukuřici a v tom druhém se jaksi na plac vůbec nedostal – nebylo kdy. Proti Zbraslavi začal nebojácně v útoku, ale pořád to jaksi nebylo ono, což ovšem nevadí, neboť jeho společenský přínos byl opět vysoký – známka 6

 

Šimon Tříska – pro něj to byla hlavně první větší zkušenost s turnajem ročníků 2003, a pokud vezmeme v potaz, že u nás hraje teprve půl roku, musíme ocenit především nebojácnost, s níž se vrhá do všech bojů na hřišti, a já k tomu připojím přání, aby se dostal na palubovku častěji a dopřál nám podobnou gólovou radost jako v prosinci na Hájích – známka 6

 

 

Diváci: neměli jsme buben jako podolský hooligan, ale úplně potichu jsme také nebyli, což možná zavinil posilvestrovský stav anebo tříkrálová romantická pohodička. No a když to pak rozbalil Matěj se svým otcem, musel si soupeř připadat jak v horkém kotli u lidožroutů – známka 6

 

Děkuji tudíž za pomoc ostatním trenérům, Jirkovi s Petrem, zdravotní pojišťovně za modré berle s odrazkami, řidičům na odvoz postiženého a Robinovi za bohatou fotopřílohu, lehce pošramocenou pouze obtížnými světelnými podmínkami v hale.

 

Láďa Salvet, v Praze dne 6. ledna 2013

 

A první rajčatový salát tohoto roku je zde, přeji dobrou chuť:

 

http://lada6767.rajce.idnes.cz/Turnaj_Dobrichovice_6.1.2013/

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář