Jdi na obsah Jdi na menu
 


Beach a 1. zápas zimní ligy 7. 12. 2013

17. 12. 2013

Chodovská hlásná trouba – 12. díl – 7. prosince 2013

 

Ročníky 2004 a 2005 – turnaj v beachfotbale

Byla vlahá prosincová sobota. Národ právě zjistil, že ministr obrany je vůl (ano, je to tak, vždyť to přece řekl premiér, jehož sice nikdo nezvolil, ale jenž se premiérem stal z vůle lihu), a do této milé atmosféry nastupovali naši hoši k totálnímu experimentu, tedy plážovému fotbalu, který je tomu skutečnému podobný asi jako Lucie Vondráčková rebelce, i když o tom zpívá. Vše, co chlapce učíme, musí pro tyto účely zapomenout a i když jisté základy techniky by použít měli, platí ono hnátkovské: "Dlouhý nakopávaný balóny na Kužela a hlavně trefit zařízení!" 

Než se s tímto handicapem stačili naši chlapci vyrovnat, smetl nás z pankráckého písku soupeř, aniž bychom mu stačili poděkovat. Výsledek 1:11 zní krutě (a upřímně řečeno ani já nejsem přesvědčen, že tomu tak skutečně bylo), ale zlíchovští borci působili lepším beach dojmem a naši chlapci si teprve zvykali na nezvyklý povrch, nezvyklý styl hry a … vůbec – vše bylo v prvním zápase nezvyklé. Do dějin však zůstane nesmazatelně zapsáno, že první chodovský beachgól vsítil Šíma po Míšově nabití.

Ve druhém zápase jsme nastoupili proti Hájům "A" a viděli dva naše krásné góly. To nejprve Míša doslova urval vše, co mu stálo v cestě, a na 2:2 srovnával Simon výstavními nůžkami – náš gól turnaje! Příroděžel jsme ale např. jednou neodhadli výkop z půlky hřiště, jednou nebyl ještě Míša plně beachadaptován a u jedné trefy málem ulétly Matesovy brýle! Nakonec nám do sítě spadlo celkem 8 gólů, takže do tabulky se zapsalo 2:8, ale bylo vidět, že se již hoši sžívají s netypickým povrchem, míčem, stylem hry, brankami a řadou dalších drobností, s nimiž se střetli poprvé.


Třetí zápas nám do cesty postavil Tempo, resp. my jim! Obávaného soupeře ze Lhotky načali Šimonové, nejprve Větrovec po krásné souhře tandemu ŠT-MSt a poté Tříska hlavou po nádherném Míšově autu. Tempáci sice vyrovnali, ale Mareček Č. konečně začal zaměřovat svoje mířidla a tu jeho šlupku z půlky zápasu bych Vám přál vidět! Naši chlapci sice byli lepší a častěji stříleli, jenže góly padaly do naší branky, a to až do stavu 2:5. Míša pak už jen vykřesal drobnou jiskru naděje, z níž však už plamen nevzešel. Když se však člověk zamyslí nad následky VŘSR a uvědomí si heslo, z něhož to vzešlo…

   Předposlední zápas jsme sehráli proti Hájím "B", a byl to opravdu zápas Pechvogel. Ze stavu 0:2, jsme stihli otočit na 3:2, poté prohrávali až 3:6, abychom v závěrečném náporu přitiskli soupeře k jejich brance, sebrali jim na písečku všechny bábovičky a tloukli do jejich vrat jak Miloš Zeman na bránu střízlivosti. Naše góly však stály opravdu za to: Míša si zahrál na zimní lyžovací radovánky (slalom), Honzík Č. prostřelil téměř i nafukovací halu, Míša byl opět nekompromisní jak nezbedný obchodník na předváděcích akcích, Šíma zakončil Míšovu parádní přihrávku střelou, která prošla za čáru o dva centimetry a Míša pak na závěr propálil prsty hájeckého brankáře, až musela maminka foukat bebíčko. V závěrečném drtivém náporu, kdy všechny síly útočily, jsme pak inkasovali smolný 7. gól, takže konečný výsledek byl 5:7, ale byl to rozhodně náš nejlepší výkon na turnaji.


            V posledním duelu jsme se konečně dočkali i vítězství, a nutno dodat, že Kingovo "It" je proti tomuto utkání pohádkou na kojeneckou dobrou noc. Začali jsme dvěma regulérními vlastňáky a první gól vsítil zabijácký tandem MSt-ŠT až za stavu 0:4. Po dalším hloupém gólu v naší síti konečně zamířil Marečkův projektil přesně pod břevno a stíhací jízda začala. Míša využil Marečkův centr hlavou (!), Šíma donesl míč za brankovou čáru v zubech a Míša usměrnil Simonovu přihrávku do sítě na 5:5. Remízový stav dlouho netrval, ale Míša byl opět po Šímově asistenci na správném místě a ve správný čas a i když Pragovka kontrovala gólem přímo z rozehrávky, stihl démonický Míša opět vyrovnat – 7:7!

            Na řadu tak přišly penalty, a kdo měl kopat jako první? Ano, MSt je správně! Dělovka přesně do vinglu (čili šibenice, čili místa, kde má síť poslední šanci se setkat s tyčí a břevnem) byla logickým vyústěním jeho magického výkonu hlavně v posledních dvou zápasech, takže jsme vedli 1:0. Kopalo se jen po jedné sérii, čili pokud by Pragováci nedali, byli bychom jak vítězi zápasu, tak rovněž vítězi boje o 5. místo. Virbl nestačil rachotit, když Danýsek tygřím skokem zlikvidoval soupeřovu penaltu a mohlo se slavit!

Páté místo za situace, kdy jsme nastupovali poprvé k takovému turnaji v tak odlišných podmínkách od těch fotbalových, je nutno považovat za úspěch, takže jsme to také náležitě při večerní besedě oslavili.                  

Akce turnaje:

Ano, nabízí se Marečkův centr a Míšova hlavička anebo Míšův aut a Šímova hlavička zády k brance, ale nakonec jsme zvolili Simonovy nůžky proti Hájům "A", které sice soupeřův obránce lehce usměrnil do sítě, ale tento herní prvek (nůžky) je přesně tím, co dělá tento druh sportu krásným.

Hodnocení našich borců:

 Matěj Pavlas – od 3. zápasu už v poli, ale v tom třetím si připsal zákrok turnaje báječným vyškrábnutím jedovaté pecky z vinglu – známka 6 (bilance 0+0)

 Daniel Murk – od 3. zápasu v brance, kde ovšem vynikal jak čtením hry, tak nebojácností (což o něm víme), tak výstavními rozehrávkami a hlavně: zlikvidovanou penaltou se postavil na roveň např. Dominika Haška v Naganu – známka 7 (bilance 0+0)

 Marek Čížek – ve třetím utkání se teprve zastřeloval a jen my jsme věděli, že jeho moment přijde (dělovka z půlky), takže je škoda, že jich nepřišlo víc – známka 7 (bilance 1+1)

 Jan Červeňák – trvalo mu poněkud déle, než se přizpůsobil terénu a odlišnému způsobu hry, ale svým neopakovatelným způsobem (hrnu všechno před sebou, tak ať uhnou) nám také dal jednou důvod k radosti – známka 6 (bilance 1+0)

 Dominik Doležal – místy na něm bylo vidět, že si v některých situacích nevěří, ne zcela vždy se koncentruje na hru a že ho hlavně limituje záludná nemoc, která ho svírala v předchozích dnech, ale srdce bojovníka nezapřel – známka 6 (bilance 0+0)

 Tobiáš Gábrik – možná by stačila jen trocha sebedůvěry a jeho výkon by vyrostl o 150%, ne-li výše, ale na první zkušenost poměrně nadějný výkon – známka 6 (bilance 0+0)

 Samuel Pastierik – Pechvogel turnaje, protože po druhém zápase opustil s nevolností celou bitvu a zbytek turnaje sledoval jako zapálený pacient – tímto přejeme brzké uzdravení a ještě dřívější pomstu za nevstřelené góly – známka 6 (bilance 0+0)

 Michal Straka – tady jsou slova zbytečná, poněvadž hovoří (resp. křičí) čísla. Pokud se někteří nezbední soupeři nebáli o tři dny dříve čerta, teď se bojí Míši – známka 9,5 (bilance 10+4)

 Šimon Tříska – o něm je známo, že skřípe zuby již při nástupu na hřiště, jak chce soupeře zašlapat do země, takže jsem rád, že mu k tomu ještě neskřípal v zubech písek, jelikož se do každého soupeře zakousl jak pitbul a nepustil – známka 8,5 (bilance 4+4)

 Šimon Větrovec – populární Simon se s tím prostě nepáral a ukázal soupeřům, jak se stříhá nůžkami a jak se přihrává v písku; škoda jen, že se musel přesunout dozadu, kde jeho přednosti a kulišárny před zraky usměvavých rodičů tolik nevynikly – známka 7 (bilance 2+1)

Diváci: dá-li se v takovýchto prostorách hovořit o divácké kulise, když jsou všichni natěsnáni v prostoru odpovídajícím nacpanému metru v dopravní špičce, tak odvedli svůj vyšší standard a každopádně tvořili estetický vrchol turnaje – známka 7

Mladší žáci – Zimní liga – Štěrboholy 

            Pokud člověk netrpí reálným rozdvojením osobnosti, stane se mu, že nemůže dřepět jedním pozadím na dvou posvíceních. Pánové Doležal st. a Hromádko nejprve týmově (tj. krásně) povzbudili své mladší spoluhráče, aby se poté vydali bojovat do drsných podmínek zimní ligy na Hájích – inu začal čas otužování. Pisatel těchto řádků ovšem ještě absolvoval slavnostní vyhlášení pankrácké písečné kavalérie, takže dorazil do Háje Arena až v 15. minutě druhé půle, kdy již viděl téměř exhibiční výkon našeho souboru opepřený několika peprnými hláškami bezbranných soupeřů, v nichž vynikala hlavně statná brankářka, jejíž pohlaví bylo dlouho zahaleno tajemstvím – ona také byla dosti silná mlha.

            Děkuji tudíž věrným zapisovatelům za zaznamenání průběhu zápasu, jehož skóre se vyvíjelo následovně: 5:0, 5:1, 6:1, 6:2, 7:2, 7:4, 8:4. O naše góly se podělili Sendi, a to hnedle pětkrát (2., 8., 29., 32. a 64. minuta), Dan V. (26.), Maroun (36.) a Lukáš (45.), naše přihrávky měli na svědomí Maroun (3x), Dan V. (2x), Lukáš (2x) a Radim s Matym (po 1).

            Zimní ligu jsme tedy zahájili výkonem i výsledkem uspokojivým, takže na konec roku si naše nejmladší mužstvo mladších žáků přidalo povedený dárek pod stromeček!

Konečný výsledek – 8:4 (5:1).

Soutěž aktivity:

Marek Salvet              - 27 + 49

Šimon Větrovec         - 56 + 19

Sendi Murk                - 46 + 17

Michal Straka              - 21 + 12

Daniel Murk               - 12 + 17

Jakub Kokeš               - 10 + 13

Jan Červeňák             -   6 + 12

Šimon Tříska              -   7 + 10

David Doležal            -   8 +   7

Vojtěch Mančuška     -   6 +   6

Ota Pavlas                  -   5 +   5

Radim Semerád          -   4 +   6

Vojtěch Doležal         -   1 +   8

Matěj Pavlas               -   1 +   8

Matyáš Hudec                  -   3 +   3

Marek Čížek               -   1 +   4

Filip Prachař               -   3 +   1

Artur Fedčuk              -   2 +   2

Tobiáš Gábrik             -   2 +   2

Lukáš Rosín               -   2 +   2

Jan Hromádko              -   1 +   3

Samuel Pastierik         -   2 +   1

Dominik Doležal        -   1 +   2

Adam Voseček           -   1 +   1

Ota Kořínek               -   0 +   2

Lukáš Zelinka             -   0 +   2

Adam Adámek           -   0 +   1

Martin Bártek             -   0 +   1

 

Borci soboty:

1.                  Michal Straka

2.                  Sendi Murk

3.                  Šimon Tříska

 

Celou porci rajčatového salátu najdete zde:

http://lada6767.rajce.idnes.cz/Beach_football_7._12._2013/

 

Děkuji tudíž všem zúčastněným aktivistům i těm, kteří nám jen drží pěsti a jiné potřebné součásti těla, za povedený rok 2013 a přeji opět všem, kteří při čtení této hlásné trouby neohluchnou, kreativního a nezadluženého Ježíška, hochům samé tvrďáky pod stromečkem a v roce 2014 opět brzy na chodovskou shledanou!

 

Za všechny s rokem se slavnostně a důstojně loučící

Láďa Salvet, v Praze dne 7. prosince 2013.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář