Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chodovská hlásná trouba č. 25

 

Chodovská hlásná trouba – 25. díl – 26. dubna až 4. května 2014

 

Mladší žáci – Meteor Kačerov (26. 4.)

 

V sobotu v 8.00 sraz na hřišti, které Iker s Lukym nemohli najít, do toho umělá tráva, o jejíž kvalitě se dá s úspěchem pochybovat (tolik nerovností a černé gumy létající snad až na Jižní spojku jsem ještě neviděl) a navíc proti týmu, který každého drtí rozdílem dvou tříd – není lepší způsob, jak zahájit víkend… Naštěstí se v pátek večer podařilo hrdinnému Kmochovu odkazu zdolat po téměř třech letech Wizardy, kteréžto čtení doporučuji jako náhradní, kdyby Vás toto nebavilo (www.kmochuvodkaz.cz).

            Utkání začal Maty nádhernou střelou do břevna, ale bohužel do vedlejší branky, která toliko dělala stafáž té oficiální. Poté se již ozvala fyzická převaha domácích, v jejichž dresu nastoupil nejen onen pán, ale také další pán, který stál v brance a hlavou se téměř dotýkal břevna – takového gólmana nevidím ani v lize! Začneme proto patrně s trenéry vymýšlet, jak pozdvihnout hlavně výškovou úroveň našich borců, poněvadž přiložená fotodokumentace hovoří více, než výmluvně. Jsou-li toto hoši ročníků 2001 a mladších, nedokážu si představit, který tým NBA je nebude chtít draftovat. Na druhou stranu je ovšem pravdou, že i tito habáni hráli čistě a relativně i technicky, ačkoli je to při této fyzické konstituci velmi obtížné.

Budu poměrně stručný. Góly padaly překvapivě pouze do naší sítě, oproti podzimu jsme se zlepšili o jeden, jak trefně konstatoval čerstvě a zázračně uzdravený kapitán, a hlavně: nikdo se na té příšerné umělce nezranil. Škoda jen, že se nekopaly aspoň penalty, abychom si dali gól, místo čehož jsme byli vyhnáni dalšími čekateli tohoto podivného povrchu.

Individuální hodnocení jednotlivců tentokrát vynechám a všem udělím známku 8, pouze Ikerovi a Lukymu 7, protože přišli opakovaně pozdě a nechť si tento prohřešek vyřídí doma, a to s rasancí sobě vlastní!

            Závěrečné hodnocení? Takové zápasy nemají sebemenšího významu a jde jen o to, aby se kluci nezranili a neztratili chuť do dalších tréninků a zápasů, což se určitě nestalo, poněvadž znám bojovná a veselá srdce našich borců!

 

 

Starší přípravka – Modřanský SK (30. 4.)

 

Na čarodějnice roku 2014 si můžeme zapsat krásné počasí. Slunečno, bezvětří, teplo – prostě ideální fotbalové počasí. Pravda, na naší straně jsme napočítali několik ztrát (Dave, Iker, Ota K.), avšak naším širokým kádrem to nezacloumalo, a mohli jsme tak předvést nejlepší představení na jaře v této kategorii. V důsledku hromadného upalování feministek chyběl i rozhodčí, takže se vlastních prstů zmocnil pisatel těchto řádků a snad toho moc nezkazil.

 

Ono nebylo moc co pískat. Oba týmy poctivě přiznávaly rohy, teče, auty i fauly, oba týmy se snažily hrát fotbal, žádných záludných zákroků jsme se nedočkali a rozhodčí chválil oba týmy, že za celý zápas spáchali všehovšudy jeden faul, a to ještě omylem…

            Góly začaly padat brzy, a že jich padlo hodně! Vše začal Artie, který přes celé hřiště přeloboval soupeřova gólmana nádherně mířeným obloučkem, čímž se tak zařadil do nepříliš početné kategorie skórujících brankářů. Krátce nato spálil jasnou šanci Maroun, přičemž Artie si mohl připsat hned i gólovou přihrávku! Hosté sice po krásné akci vyrovnali, ale pak už jsme radostí mohli skákat jenom my. Do konce první čtvrtiny se tak stalo celkem dvakrát a za zmínku stojí hlavně náš druhý gól, který po Marounově autu vsítil zády k brance hlavou pan Šíma! Druhá čtvrtina pak byla jasně naše, přičemž jsme vše začali konkurenční akcí zápasu: Maroun rozehrál aut, Šíma přiťukl z první Sendimu a jeho střela také z první došla do branky. Když píšu "došla", myslím, tím opravdu "došla", poněvadž míč se zastavil zhruba centimetr za brankovou čárou! A pak už to tam začalo padat, k čemuž notně přispěl i Míšův hattrick, jehož dosáhl během dvou minut a svoje galapředstavení zakončil houslemi! Tuto povedenou čtvrtinu zakončil Artie málem druhým gólem, ale mířil jenom těsně vedle.

 

            Druhou polovinu zápasu po změně stran zahájil Sam krásnou hlavičkou, kterou mu však zlikvidoval soupeřův brankář. Poté předvedl Maroun rychlý brejk po Artieho nádherném vysunutí (gól), Mareček parádní šumivku (těsně vedle), Sendi gól patičkou z rohu ála David Lafata a Sendi s Marounem si na závěr připsali po dalším gólu, aby mohli být vystřídáni za odměnu čtyři minuty před koncem, jelikož se také muselo dostat na ostatní.

V poslední čtvrtině jsme už hodně točili sestavou, takže padly pouze tři góly, ale zato akce zápasu, o níž se dočtete dále. Za zmínku pak ještě stojí gól na 15:1, kdy Sendi konečně pochopil, jak má nabíhat útočník při autovém vhazování a nádhernou utaženou peckou nedal soupeřovu gólmanovi (který se v průběhu zápasu parádně rozchytal) sebemenší šanci. Slovy klasika: "Áno, takto sa má hrať šach!"

 

Bylo to vydařené odpoledne, a pokud se někomu stýskalo po upalování kohokoli, mohu mu doporučit buďto velkofilm "Jan Hus" anebo cenami ověnčený "Hořící keř", protože byla škoda se upálit a nebýt ve středu na našem hřišti.

 

Akce zápasu:

43. minuta: Sendi se Šímou připravili krásnou akcí balón Marounovi přesně proti noze a jeho šikovná střela proletěla mezi nohama bezmocného brankáře do sítě – krásné housle!

 

Konečný výsledek 17 : 1 (3:1, 7:0, 4:0, 3:0), penalty: 4:6!

 

Hodnocení našich borců:

 

Artur Fedčuk – před zápasem se důvodně obával o svůj prsteníček, který jevil známky jistého potlučení, takže rozkaz zněl jasně: ani jedna střela na něj, jinak může své spoluhráče i … Sám to vyřešil nádherným gólem přes celé hřiště a poklidným stáním a likvidováním akcí, z nichž velké nebezpečí nehrozilo – známka 8 (bilance 1+2)

 

Marek Čížek – jeho obvyklé "jejda" značící, že se něco nevydařilo, zaznělo v průběhu zápasu jenom jednou, ale zato třikrát kroutil hlavou, neboť jeho pumelicím chyběly centimetry k tomu, aby trhaly sítě; takhle jenom trhaly pletivo za brankou… – známka 7,5 (bilance 0+2)

 

David Kubát – technicky neuvěřitelně vyspělý, v osobních soubojích nebojácný – jen se na hřišti musí umět správně zorientovat a vzít za své, že fotbal je akční sport – svoje nesporné předpoklady potvrdil suverénně proměněnou penaltou – známka 6 (bilance 0+0)

 

Martin Přibyl – mým velkým oblíbencem byl Libor Sionko, jehož sprinterské schopnosti byly velmi účinně kombinovány s fotbalovými a Martin je přesně typem tohoto hráče – rychlý, skromný, fotbalový a dneska už i gólový – blahopřejeme! – známka 8 (bilance 1+0)

 

Sendi Murk – ještě teď vidím před očima jeho poslední gól, kdy nejprve nechal míč trochu za sebou, obránce ho doběhl, ale Sendi vzápětí doběhl fikanou kličkou jeho, brankáře oloupal jak banán a ač tísněn dvěma dalšími hráči, zakončoval do prázdné… – známka 9,5 (bilance 6+2)

 

Samuel Pastierik – v první polovině zápase nastoupil vzadu a tam vyloženě hýřil zkušenostmi a pojetím hry na úrovni legendárního Franze Beckenbauera, ale po jeho vyžádaném přesunu dopředu se začal bát míče a ze hřiště téměř zmizel… – známka 7 (bilance 0+0)

 

Marek Salvet – zápasová čísla hovoří poměrně jednoznačně a speciálně musím vyzdvihnout, kterak zjistil volný prostor mezi nohama soupeřova miniaturního brankáře – považte: branka má rozměry 2 x 5 metrů a do houslí se vejde sotva ten balón… – známka 9,5 (bilance 4+8)

 

Michal Straka – jeho zabijácký instinkt se projevil naplno hlavně ve druhé čtvrtině, kdy nasázel klasický hattrick, aniž by ho někdo rušil, v dalších fázích zápasu se do statistik nezapsal, ale ono to bude tím, že hodně pracoval pro tým třeba i vzadu – známka 8,5 (bilance 3+1)

 

Šimon Tříska – mistr nečekaných řešení si svou chvíli slávy naplno užil v 10. minutě zápasu, kdy zády k brance skóroval hlavou, a to ještě musím vypíchnout situaci krátce předtím, kdy z dalšího autu napálil volej těsně nad branku – známka 8,5 (bilance 2+3)

 

Diváci: počasí bylo přímo parádní, takže se spíše věnovali občerstvení, ale i tak jsem zaslechl, jak někdo semtam pronese "gól" nebo "to bylo hezkýýýý". Možná, kdybychom v klubovním krbu rozdělali oheň, přitáhli nějaké ty žínky a jali se je upalovat, třeba by se zapálila lýtka a hlasivky – známka 7

 

 

 

Mladší žáci – Klánovice (2. 5.)

Když se v 15.30 snesl na Prahu postupně déšť, bouřka a krupobití, nic nenasvědčovalo tomu, že cesta klánovických borců k nám skončí sehráním zápasu. V 16.15 ještě močilo jako v Anglii, vítr šlehal více než na Budějárně či Strahově, takže vyběhnutí na hřiště se rovnalo spíše pokusu o cílenou chřipku. V 16.45 ale déšť trochu ustal, vítr si také dal pohov (i když se v prvním poločase vrátil a odfoukl mi deštník, darebák jeden), čili jsme v pravém anglickém počasí nastoupili na krásně klouzavém anglickém trávníku, byť v sestavě sletované letlampou ze sekáče kvůli osmi absencím…

 

           

Nevím, zda rozcvička byla skutečně tak svědomitá ze strany všech hráčů (i když jsem nepostřehl, že by to někdo vyloženě flákal), ale v úvodu zápasu jsme dovolili našim soupeřům dvakrát skórovat z podobné situace – únik nejšikovnějšího hráče č. 10, který si místo svého jinak tradičního zakončení (bomba doprostřed) vybral jiné místo. Ve druhém případě si pak vybral i určitou dávku štěstí, protože nejprve opět trefil Dominika, míč se od něj odrazil na jeho kopačku a odtud bez jakéhokoli střelcova volního projevu do naší sítě. Jenže potom jsme už začali ostrými pálit i my a jak! Luky po dalším Danuškově úniku po pravé straně hřiště propálil vše, co mu stálo v cestě, Sendi vymetl pavučinku hned dvakrát (podruhé šajtlí) a do dějin zápasu se zapsal i Míša krásnou dorážkou. Po trochu matném úvodu jsme tak převzali taktovku utkání lépe než Gustav Brom a už ji nepustili.

 

 

           

Přestávkový čajíček osvěžil a hlavně zahřál, avšak to jsme ještě netušili, co nás čeká ve druhé půli. Byla to hra na jednu branku, protože klánovické borce jsme nepustili téměř za půlící čáru, zasypávali jejich brankáře (údajně hráče z pole) jednou peckou za druhou, takže jsme mohli jásat celkem devětkrát! Ano, čtete dobře a nepřeskočilo mi – devětkrát. Škoda, že jsem nemohl do svého zápisníku přidat další postřehy, ale v takové zimě bych psal maximálně morseovkou, a to ještě dělám dlouhé tečky a krátké čárky, takže tyto informace by asi neměly valného významu. Paměť mi však funguje dobře, čili svědomitě prohlašuji, že polovina gólů padla z pravé strany, kde Luky s Danuškou řádili jak Blanka s pražským rozpočtem a druhá půlka pak ze středu a strany levé, kde Sendi poctivě nabíjel, jednou se i trefil a hlavně Míša zažíval doslova životní chvíle, což vyvrcholilo posledním gólem, který vstřelil elegantním obloučkem doprostřed branky. Ku cti mu sluší, že mi po utkání vyjevil svůj úmysl zamířit původně k tyči, ale i tak to byl nádherný banán – slovy klasika: byla to taková pěkná tečka za tím naším případem!

            A takové jsme měli krásné teplíčko…

 

Vzpomínám na podzimní zápas, který se hrál také v téměř minusových teplotách a kdy jsme předvedli jeden z našich nejhorších výkonů. Dovolím si na tomto místě vyjevit svůj názor, jakkoli se někomu nebude zdát: oproti podzimu jsme se zlepšili, a když se někteří hráči soustředí jedině a pouze na zápas, vypadá to propastně jinak, tedy o hodně lépe!

                       

Akce zápasu:

22. minuta: trojúhelníky sice boss Matějka snídá, ale Lokajík, Maroun a Sendi je předvedli v praxi, vychutnali si atakující soupeře a nabili do šance Danuškovi – ten se však ještě v té době zastřeloval…

 

Konečný výsledek 13 : 4 (4:3)

 

Hodnocení našich borců:

 

Dominik Pech – hlavně ve druhém poločase si mohl vzít do branky časopis nebo detektivku, poněvadž práce měl méně než ministerský úředník. Za obdržené góly nemůže, možná mohl častěji vybíhat, ale každopádně tvořil jistotu správného gólmana – známka 7 (bilance 0+0)

 

pan Danuška – ďábel křížený s Frankensteinem – to byl dnes pod bedlivým dozorem ctěné maminky pan Danuška. Pravá strana byla jeho a musím se zeptat, co mu doma dávají do toho čaje, protože tohle byla grandiózní podávaná – známka 9,5 (bilance 4+3)

 

Matěj Janda – poděkovat je nutno jednak za pomoc, jednak za jistotu, jednak za fotbalová řešení ve všech situacích, dále pak za minimum nepřesných či nedůrazných přihrávek – prostě pohodový a jistý výkon – známka 8 (bilance 0+1)

 

Milan Lisý – podle informace od rodičů hrál na 70% své výkonnosti, ale i tak působil zcela jistým dojmem a možná by se měl více zapojovat do ofenzívy. Speciální dík pak patří jeho otci za deštník a pomoc při postavení hřiště – známka 7,5 (bilance 0+1)

 

Jan Lokaj – v první půli nedostupoval (ostatně jako jeho kolegové vzadu) útočníky anebo je podbíhal, ale ve druhé se spravedlivě nas..l (naštval) a ukazoval jak svoje technické přednosti, tak rovněž poziční přehled – výborně! – známka 8 (bilance 0+1)

 

Sendi Murk – on sám velmi dobře ví, kde je jeho slabina, takže budeme chválit: technicky na jedničku, střelecky také dobře, přihrávky měl rovněž povedené, takže příště jej dáme rovnou na levou zálohu a bude soupeřům veleouvej! – známka 8,5 (bilance 3+2)

 

Ota Pavlas – podrobí se povinnému tréninku na rozmočené škváře, protože se ocitl ve čtyřech vyložených šancích, ale místo zakončení upadl, protože mu to přišlo krátké směrem k míči. Potěšil sérií kliček, díky nimž se dostal do šance Šíma – známka 6,5 (bilance 0+0)

 

Lukáš Rosín – další z těch, kteří tvořili dějiny zápasu! Pohyblivý, a když se přestane netečně usmívat a věnovat se hře, patří k nezastavitelným. Místy to vypadalo, že na pravé straně hřiště hrají jenom Danuška a Luky, jak tam dominovali – známka 9 (bilance 2+2)

 

Marek Salvet – postavil se na Radimovo dispečerské místo a nutno přiznat, že vybojoval řadu balónů a vracel se přesně tak, jak se středový záložník vracet má. Přidat však musí na důrazu při střelbě a přihrávkách, ta malá domů místo střely mu nesluší – známka 7,5 (bilance 0+3)

 

Daniel Straka – sice se své obnovené premiéry bál, ale zbytečně. Jeden gól vysloveně pro bratra připravil, když zboural soupeřova brankáře, statečně pak přestál i Sendiho dělovku, která mu dala poněkud tvrdší polibek – známka 7 (bilance 0+1)

 

Michal Straka – dravá šelma, která nikdy nemá dost! Dral se do zakončení za každou cenu, dobíhal vyražené střely od brankáře, dovoloval si úspěšně v situacích jeden na jednoho a považte – dokonce se i usmíval! – známka 9,5 (bilance 4+2)

 

Šimon Tříska – tady použiji jeho vlastnoústní komentář: napište tam, že jsem lama, protože jsem netrefil prázdnou branku (situace z 55. minuty, kdy Danuška centroval zprava a před prázdnou brankou postupně netrefili on i Ota, neboť tam asi chyběl L. Krejčí). Není to lama, ale prázdnou branku by mohl příště trefit, když tak udatně bojoval – známka 7,5 (bilance 0+1)

 

Diváci: mrzli, ale snad jsme je zahřáli, i když na hlasitosti jim to moc nepřidalo… Dokážu si představit bouřlivější atmosféru – známka 6

 

Speciální poděkování patří silným chlapcům za stěhování branek a úklidové četě vedené p. RS za nezištný úklid kloboučků a kuželů po zápase, protože penalty jsme tentokrát kvůli počasí raději nekopali a dodnes se modlíme, aby nám to nikdo neodskákal, i když hoši z cukru nejsou…

 

Starší přípravka – SK Sokol Kolovraty (4. 5.)

 

Kolovraty jsou vesnicí, která buďto oplývá tajemnými milionáři anebo dostala grant od Evropské unie na vybudování nových silnic s hrbolatým povrchem, řady domečků, při nichž se architekt nezapotil, a všudypřítomné zámkové dlažby. Nelze se tudíž divit, že jsme jednak nemohli najít hřiště, a jednak jsme nebyli sami. Na místě ovšem naše výprava byla včas a opozdili se jenom Čížečkové, čímž se dostávám k dalšímu důležitému tématu – pozdní příchody. Na toto téma se vedla nejedna učená disputace, ale určité řešení spočívá v Jiříkově návrhu: za každou minutu pozdního příchodu jedna koruna (pokud hráč vůbec nastoupí – viz dále) a pokud je nás dost, tak dotyčný hráč (ať se jmenuje jakkoli) prostě nebude hrát, čímž oslabí celý tým, což si určitě pro příště rozmyslí a zajistí. Vše s rodiči rozebereme ve středu.

Na setkání s tímto týmem vzpomínají chodovští pamětníci jako na zápas, při němž se dvojice tamních ryzích intelektuálů prezentovala několika vybranými filosofickými úvahami a ve finále málem napadením rozhodčího. Musím Vás ujistit, že tito dva nejchytřejší kolovratští Češi se vyznamenali i tentokrát – jeden permanentně řval na děti a ten druhý pro změnu na mě. Vrcholem všeho pak byla hláška toho prvního (uřvanějšího): "Tak si seber ty svoje dorostence a jeď domů!" Nevím, zda tito občané nikdy neviděli urostlé chlapce typu Otakara K. či Ikera H. anebo dokonce zda spatřili kačerovské pány, o nichž je řeč výše a obrazové fotodokumentace dosti v troubě i v salátu… Tudíž: Ikere a Otakare – vítej v dorostu!

Zápas probíhal vesměs ve znamení leckdy úporné snahy bez toho, aby oba týmy využívaly celou plochu hodně velikého hřiště. Domácí spoléhali na hráče č. 3 a dlouhé nákopy směrem dopředu, my jsme hráli to svoje, ale na můj vkus hrozně u sebe a bez toho, abychom si dokázali přihrát na delší vzdálenost, ačkoli šířka hřiště k tomu přímo vybízela. Do první šance jsme se dostali my, když Marounův aut poslal Sendiho do vyložené šance, ale náš kanonýr se teprve zastřeloval. Maroun krátce nato pálil těsně vedle, Sendi vypustil jednu včelku z dálky a gól padl až v poslední vteřině první čtvrtiny. Sendi předvedl výstavní slalom, který přesvědčivě zakončil. Druhou čtvrtinu zahájil obrovský zkratem Ota K. (bohužel nikoli posledním), takže domácí vyrovnali. Z protiútoku sice Sendi vyzkoušel poprvé svoje páteční zlaté bodlo, ale bez úspěchu, stejně jako o čtyři minuty později nezakončil krásné sólo tak, jak si zasloužilo. Poté zaúřadoval sudí Ivan Grégr, kterého si leckteří určitě pamatují z prvoligových trávníků. Já ho znám jako sudího, který pískat docela uměl, ale pokud nerozdal v úvodu zápasu čtyři žluté, nebylo to střetnutí podle jeho gusta. Bohužel však musím konstatovat, že starší přípravku tento pán pískat neumí, pravděpodobně proto, že získal pocit všeuměla – neznáme toto odněkud, pane VK? Nákopy přes půlící čáru ignoroval, fauly pískal velmi necitlivě – zkrátka a dobře mladík pískající odpoledne mladší přípravku byl o parník lepší, což rozhodně pro někdejšího mezinárodního sudího není nejlepší vysvědčení.

Nu a právě sudí Grégr se dostal do rozepře se Sendim, a to poté, co byl surově zezadu faulován Maroun (achillovka), aniž by za to byl hříšník potrestán – omyl, pane rozhodčí, tresty jsou i v této kategorii, viz minulá sonda do pravidel! Sendi se totiž také ocitl za chvíli na zemi, aniž by to sudí zaregistroval, pročež se lehce ohradil a hnedle byl zpražen. Což o to, je správné, že sudí nepřipustí diskusi, ale rozhodně by se neměl dopustit dvou chyb během jedné minuty… Sendi to každopádně vzal za správný konec, protože sebral soupeři balón bez jakýchkoli dotazů a napálil ho do sítě!

Třetí čtvrtinu jsme začali famózně, protože už ve 3. minutě vybojovali Maroun s Míšou balón pro Sendiho, který prošel celým hřištěm a byl ve vápně evidentně faulován. Sudí nařídil penaltu, ale Maroun ji poslal do břevna (Sendi nekopal, protože faulovaný hráč kopat nemá). Tři minuty nato ale Míša zúročil snahu tandemu Sendi-Oťas a dorazil míč potřetí do sítě! Dvě minuty před koncem se pak náš rychlík Martin dostal do slibné šance, ale chyběl centimetr.

Poslední čtvrtinu zahájil Ota K. dalším kiksem, s nímž ani všemocný Iker nemohl nic dělat. Odpověď chtěl okamžitě dát Sendi, ale jeho bodlošajtli vyrazil domácí gólman čarovně na roh. Domácí poté vyrovnali poměrně šťastným gólem, ale my věděli, že s osudem zápasu nakonec zahýbeme my. Náš dorostenec v brance nejprve chytil nadějnou šanci domácího borce s bujnou kšticí (nejmenší, nejšikovnější, ale také nejčastěji faulující), aby vzápětí tentýž hráč fauloval Sendiho a následný trestný kop měl poměrně zajímavý průběh. Gólman se tak dlouho postrkoval s Oťasem, až si Sendi téměř mohl vybrat, kam míč pošle – a poslal ho tam famózně! V samotném závěru zápasu pak ještě Míša obloučkem postrčil míč na Sendiho (viz AZ) a ten svoje úžasné galapředstavení završil pátým gólem. A bylo hotovo!

Co říci závěrem? Místy zbytečně faulujícím domácím by bylo vhodné doporučit, aby se věnovali fotbalu jako takovému, protože někteří hráči jsou vyloženě nadějní. A „publiku“ by se pak slušelo přečíst projekt „Neberte nám naši hru“, poněvadž pokřiky některých ambiciózních rodičů s nižším mentálním vybavením by donutily k přerušení hry i Miroslava Peltu.

 

Akce zápasu:

51. minuta: Míša se krásně orientoval v prostoru, neboť vybojovaný míč okamžitě obloučkem posílá Sendimu a jeho koncovka je opět smrtící!

 

Konečný výsledek 5 : 3 (1:0, 1:1, 1:0, 2:2), penalty: 8:5.

 

Hodnocení našich borců:

 

Jan Hromádko – náš dorostenec zachytal skvěle, a když měl možnost, tak i přesně rozehrával, což mu ovšem spoluhráči dosti znesnadňovali menším pohybem pro míč. Tady je vidět, že když se přijde včas a řádně se rozcvičí, je radost pohledět! – známka 9 (bilance 0+0)

 

Marek Čížek – stokilometrový transport z náročného víkendu se na něm projevil jednak lehkým vyčerpáním a jednak pomalejším pohybem, orientací a startem na míč; ani ta rána na branku mu pořádně nesedla – takže příště z domova, ano? – známka 6 (bilance 0+0)

 

David Kubát – oproti minulému zápasu sehrál o něco více minut a v jednom momentu mohl být dokonce strůjcem gólové akce, protože vybojoval balón a poslal Šímu do slibné šance. Jeho momenty určitě přijdou – lepší se – známka 6,5 (bilance 0+0)

 

Otakar Kořínek – tento zápas se mu prostě a jednoduše nevydařil. Pomalý a nerozhodný – byla na něm vidět dlouhá tréninková i zápasová pauza. Když ale přidá na nasazení při tréninku a koncentraci při zápase, jeho výkon o patro stoupne – známka 5,5 (bilance 0+0)

 

Martin Přibyl – tentokrát sice neskóroval ze hry, ale suverénně (a jednou dokonce přesně do šibenice) proměnil obě penalty po zápase a kolikrát viděli jeho záda protihráči, to mi ani můj bloček (roztržený právě v Kolovratech) nepobral! – známka 8 (bilance 0+0)

 

Sendi Murk – nejen čísla hovoří neúprosně. Náš dělostřelec prakticky sám rozhodl zápas a jeho nadšení hlavně po druhém gólu by se dalo hodit na youtube, aby každý viděl, jak se má spontánně radovat hráč po gólu – borec utkání! – známka 9,5 (bilance 6+2)

 

Ota Pavlas – lví podíl měl zejména na vítězném gólu, kdy tak zaměstnal soupeřova gólmana, že ten ani nevěděl, kdo a kam střílí. Slabší chvilku si vybral krátce poté, kdy se třikrát zauzloval ve snaze cokoli s míčem provést, ale převažují positiva! – známka 7,5 (bilance 0+2)

 

Marek Salvet – koncovka mu tentokrát nevycházela a opět byl terčem dvou nechutných zákroků domácích borců, ale jinak výtečně bojoval, četl hru a připravoval šance spoluhráčům, a to jak dlouhými auty, tak přesnými přihrávkami – známka 8 (bilance 0+1)

 

Michal Straka – Míša má v těchto dnech fazónu, až se bojím, že se Manchester United v rámci přestavby kádru také ozve, ale sir Alex jistě pochopí, že v jeho případě má Pechvogela. Bojoval, střílel, přihrával, jen ty tkaničky… – známka 9 (bilance 1+2)

 

Šimon Tříska – putoval všemi místy sestavy, ale ne vždy se tentokrát dokázal s těmito úkoly vypořádat se svým obvyklým nadšením a efektem. Možná by měl před zápasem v kabině naslouchat pokynům trenérů a nemluvit, že, Šímo? – známka 7 (bilance 0+0)

 

Diváci: očekával jsem, že je bojovná atmosféra zápasu přiměje k hlasitějšímu povzbuzování, zejména když jim nájemce restauračního zařízení před utkáním smontoval dřevěné lavice, ale místo toho jich spíše využívali k nedělnímu slunění ve větru… – známka 6

 

Mladší přípravka – Dolní Měcholupy

 

Po bleskovém přesunu z Kolovrat jsme se opět ocitli na místě nejkrásnějším, tj. na našem hřišti. Naše nejmenší naděje byly připraveny k zápasu v počtu téměř rekordním, byť jsme nad některými pozdními příchody ještě přimhouřili oko.

Začátek jsme měli ovšem snový – v 1. minutě hlavičkoval Danýsek těsně vedle po Simonově rohu a o dvě minuty později už Simon proháčkoval celé hřiště a zavěsil. Soupeř sice nádhernou peckou do vinglu od nejlepšího hráče č. 20 srovnal, ale převaha byla spíše na naší straně. Vytěžili jsme však z ní jen několik povzdechů rodičů i trenérů.

Druhá čtvrtina však přinesla nejen šest gólů v naší síti, ale i černé chvíle pana Matese, který si vybíral nejhorší chvilky své fotbalové kariéry. Jelikož ale tato kariéra bude dlouhá, je třeba ho povzbudit, protože fotbalista to je a jeho odolnost by se dala krájet a vystavovat! Náš jediný úspěch zaznamenal opět Simon, tentokrát po Danýskově šikovné přihrávce a další šanci spálil Tomas, kdy hlavičkoval opět po Simonově autu – bohužel soupeřův gólman vytáhl další zázračný zákrok ze svého velkého klobouku. K němu bych měl jednu připomínku. Z věcné debaty s Tomasem vyplynulo, že ho zná a myslí si, že to je ročník 2004. Faktem zůstává, že byl oproti svým spoluhráčům o hodně vyšší a fotbalově podstatně vyspělejší a stejně tak je faktem, že v podzimním zápase proti nám nehrál… No nic, jak soupeřův trenér poznamenal, jde hlavně o to, aby si děti zahrály, a nejde o góly (tato poznámka mi přišla speciálně vtipná poté, co se tentýž občan divil, jaktože sudí neuznal střelu rovnou z půlky pod břevno z nepřímého kopu za přestřelení půlící čáry).

Ve třetí čtvrtině už šel do branky Danýsek a najednou to s naším projevem vypadalo hnedle lépe. V úvodu se dostali do gólových šancí postupně Tomas, Simon a Koky, aby ve druhé minutě zatížil soupeřovo konto překvapivě opět Simon. Domísek s Honzíkem Š. pak sice na postech zadních útočníků opět nepokryli soupeřovy choutky, avšak poté protrhli Simonův monopol na góly nejprve bojovně Míša a pak mazácky Honzík Š. sólem téměř přes celé hřiště! Tomas pak tuto povedenou pasáž málem uzavřel dalším gólem, ale v poslední vteřině jsme znovu smolně inkasovali.

V poslední čtvrtině jsme předvedli asi nejlepší herní projev ze všech – hra si sedla a bylo se nač koukat. Náš první gól zasunul Simon (Koky mu ovšem báječně namazal) a poté přišly zlaté chvilky našeho navrátilce Adámka, který se dvakrát vykutálel tak překvapivě před brankou (z pozice zadního útočníka, sic!), až byl překvapen, jak snadno ten gól dal, a přišlo mi, že se ani nestihl radovat, jak byl zaskočen. Koky pak ještě zakončil zápas břevnem, hosté krásným gólem a poměrně půvabnému odpoledni byl konec.

Místo rozboru zápasu jsme se smáli Kokyho hlášce směrem ke starším dorostencům, kteří hráli po nás: „Za koho hrajete? A můžu hrát s váma?“

Myslím, že nic dalšího není nutno dodávat…

 

Akce zápasu:

29. minuta: Adámek vybojoval balón na vlastní polovině, posunul na Honzíka Š. a nejmladší borec na hřišti předvádí sólo, podle něhož by se i Messi mohl učit – bravo!

 

Konečný výsledek 9 : 13 (1:1, 1:6, 4:4, 3:2), penalty: 5:4!

 

Hodnocení našich borců:

 

Matěj Pavlas – jak již bylo výše naznačeno, toto utkání se mu hodně nevydařilo. Hodně brzy padal, jako brankář si nedokázal vytvořit respekt ve vápně a když pak přešel do pole, po ztrátě míče se začal věnovat manikúře místo snahy získat míč zpět – známka 5,5 (bilance 0+0)

 

Jan Červeňák – pan Barevňák (jak ho překřtil Luky) předvedl tentokrát svůj vyšší standard – tj. bojoval, nebál se přesily jeden na tři a snažil se konstruktivně zakládat útočné akce. Ne vždy mu všechno vyšlo, ale kdo z nás je dokonalý, že? – známka 7,5 (bilance 0+1)

 

Dominik Doležal – pozice zadního útočníka mu zjevně nesedí, protože se nedokáže orientovat v prostoru, z čehož pak pramení zbytečné góly. Techniku však zjevně má, což předvedl při penaltě, kterou poslal neomylně a přísně k tyči! – známka 6 (bilance 0+0)

 

Tomas Järvinen – zpočátku si zvykal na přírodní trávu a místy dlouho otálel se zahráním autu a rohu (ono také někdy nebylo komu), ale kvalitu ukázal a jelikož to má kousek od hřiště, rádi jej uvidíme i na dalších zápasech v našem dresu – známka 8 (bilance 1+1)

 

Jakub Kokeš – o hlášce dne jsem psal již výše, takže jen doplním: škoda jeho šance na začátku druhé čtvrtiny, kdy čekal, až mu balón dopadne na zem a poslal šumivku těsně nad břevno, škoda jeho břevna v závěru – Koky, bylo to dobré! – známka 8 (bilance 0+1)

 

Daniel Murk – je s podivem, že se více nezapsal do statistik zápasu, poněvadž hrál s chutí, soustředil se a neustále poletoval na soupeřově polovině, ale co nevyšlo dnes, vyjde zaslouženě zítra nebo pozítří – známka 8 (bilance 0+1)

 

Michael Novák – jeho zarputilý výraz dává tušit, že se fotbalu začne věnovat důsledně a se vším všudy, tedy i s plným záběrem na samotné utkání. Způsob, jakým donesl v zubech míč do sítě, byl naprosto ukázkový! – známka 7,5 (bilance 1+0)

 

Filip Strejček – tentokrát mi přišlo, že ho míč tolik neposlouchal jako minule, ale Filip při své snaze určitě zlepší i tuto herní fázi a příště všem natrhne … třeba sítě. Cvičení už má uložené, takže to rozbalíme jindy, ano? – známka 6,5 (bilance 0+0)

 

Jan Šesták – vzadu se necítil jistě (patrně proto, že si nevšímal soupeřových útočníků), ale vepředu ožil a o všem ostatně vypovídá zařazení do prestižní rubriky „akce zápasu“ – tohle je hráč, po němž touží každý trenér – známka 7,5 (bilance 1+0)

 

Šimon Větrovec – jeho příprava na zápas je naprosto úžasná: v době srazu sedí převlečen v kabině s lahví pití, tkaničky se mu nerozvazují a podle toho také vypadá jeho výkon na hřišti, tj. profesionální, bez bázně a hany – známka 9,5 (bilance 4+2)

 

Adam Voseček – nad jeho startem visel velký otazník, ale místo toho Adámek odpověděl velmi důrazným vykřičníkem v podobě dvou slepených gólů v závěru po nezbytné aklimatizaci. To byl návrat pravého fotbalisty! – známka 9 (bilance 2+1)

 

Diváci: Adámek se nejvíce těšil na závěrečnou děkovačku, ale bohužel nebylo komu děkovat, protože se náš kotlík trochu rozprchl – škoda… – známka 6

 

Soutěž aktivity:

Sendi Murk                - 72 + 28

Marek Salvet              - 34 + 58

Šimon Větrovec         - 67 + 24

Michal Straka                         - 31 + 23

Jakub Kokeš               - 27 + 22

Daniel Murk               - 17 + 19

Adam Voseček           - 17 + 12

Šimon Tříska              - 12 + 13

Pan Danuška              - 11 + 12

Radim Semerád          - 10 + 13

Jan Červeňák             -   6 + 17

David Doležal            -   8 +   9

Lukáš Rosín               -   8 +   6

Ota Pavlas                  -   6 +   8

Filip Prachař               -   8 +   4

Vojtěch Doležal         -   1 +   8

Matěj Pavlas               -   1 +   8

Matyáš Hudec                        -   5 +   3

Artur Fedčuk              -   2 +   5

Jakub Daněk               -   0 +   7

Marek Čížek               -   2 +   4

Jan Šesták                   -   2 +   4

Ota Kořínek               -   0 +   6

Jan Hromádko                        -   1 +   4

Tobiáš Gábrik             -   2 +   2

Jan Lokaj                    -   2 +   2

Dominik Mareš           -   2 +   1

Dominik Doležal        -   1 +   2

Petr Pražák                 -   1 +   2

Karel Hamala             -   2 +   0

David Šinkora                        -   2 +   0

Tomas Järvinen           -   1 +   1

Filip Strejček              -   0 +   2

Marek Šenkýř             -   0 +   2

Lukáš Zelinka             -   0 +   2

Marek Jedlička           -   1 +   0

Petr Jun                       -   1 +   0

Michael Novák           -   2 +   0

Václav Pokorný          -   1 +   0

Martin Přibyl              -   1 +   0

Adam Adámek           -   0 +   1

Martin Bártek             -   0 +   1

Matěj Janda                -   0 +   1

Milan Lisý                  -   0 +   1

Daniel Straka              -   0 +   1

 

 

Vysvětlivka:

rozhoduje počet bodů (gól i přihrávka hodnoceny jedním bodem), poté počet vstřelených gólů a i v případě této rovnosti abecední pořadí

 

Borci přelomu dubna a května:

 

1.                  Michal Straka

2.                  Sendi Murk

3.                  Šimon Větrovec

 

Děkuji tudíž všem trenérům za aktivní a účinnou spolupráci a postřehy, našim sličným vedoucím za oslnění nejen formou vzorně vyplněného zápisu, silným chlapcům za precizní odklizení branek a Strakům a Přibylům za výživnou porci rajské pomlázky!

 

Speciální upozornění na rajčatový salát, kde jsou tentokrát opravdu klenoty:

http://lada6767.rajce.idnes.cz/Chodov_-_jaro_2014_-_IX

http://sovec71.rajce.idnes.cz/Dolni_Mecholupy_doma_4.5.2014/

 

Za všechny

Láďa Salvet, v Praze dne 4. května 2014.

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Kunratice

(Martina, 7. 5. 2014 8:42)

A co komentář z Kunratic (MPŘ) ???

Re: Kunratice

(LS, 9. 5. 2014 14:33)

Ten je součástí hlásné trouby č. 26, na jejíž tvorbě se již pracuje!