Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chodovská hlásná trouba č. 27

21. 5. 2014

  

Chodovská hlásná trouba – 27. díl – 16 a 17. května 2014

 Mladší žáci – Slovan Kunratice (16. 5.)

             To byl takový divný zápas… Kunratice se zkřížily s Libuší, a jak to občas při páření bývá, ne vždy z něj vypadnou ty nejlepší kousky. Hosté se presentovali nečistou až sprostou hrou, chováním hráčů zralým spíše na facku a hulákáním trenérů, až to vyvolalo trpké úsměvy na tvářích našich fanoušků… Prý tam měli pár přeborových hráčů – pokud platí rovnítko, že co přeborový hráč, to sprosťák, děkujeme pěkně, ale to budeme raději hrát prales.

            Začali jsme Sendiho šancí, v níž ale mohl přihrát lépe postavenému Danuškovi. Poté jsme ovšem dvakrát inkasovali, když v prvním případě předvedli hosté opravdu povedenou kombinaci s přihrávkou za naše obránce a v tom druhém ví hlavně Maty, kde se stala chyba…

            V polovině první půle předvedl Oťas svoji hvězdnou minutu, kdy u lajny svedl souboj se třemi soupeři a ve všech případech zvítězil, aniž by se ocitl na zemi! První solidní akci jsme předvedli ale až ve 21. minutě, kdy zakončoval Danuška, ale těsně vedle branky. Minutu nato jsme měli největší šanci, ale Sendi svoji penaltu kopl téměř do brankáře… Reputaci si mohl spravit o dvě minuty později, ale z trestného kopu napálil zeď. V poslední minutě první půle jsme inkasovali potřetí, avšak tento gól platit neměl – kunratický forvard evidentně strčil do Radima, který pak naboural do Lukyho (dosti bolestivě) a sám si hlavou poslal míč do sítě…

            Druhou půli jsme začali povedenou akcí, ale opět bez koncovky, takže otřepané "nedáš – dostaneš" platilo i tentokrát – z protiútoku (a našeho rohu) jsme inkasovali počtvrté. V osmé minutě se předvedl náš nejlepší hráč, Vojtíšek Doležal, nádhernou střelou z půlky, ale gólmana nezaskočil. O dvě minuty později se dostal do další tisíciprocentní šance Sendi, ale zvolil to nejhorší řešení – se zavřenýma očima bombu do brankáře! Pak měli ještě nadějný trestný kop Sendi i Radim, do šance se dostal i Míša, ale bohužel nám tam nic nespadlo. S ohledem na skutečnost, že hosté spáchali celkem 18 faulů (pak už jsem je totiž začal počítat), jsme však byli rádi, že jsme utkání dohráli vcelku a s pouze drobnými šrámy. Z těchto důvodů jsem pak odmítl i nabídku na přátelské utkání, jelikož riskovat se má pouze po předchozí zralé úvaze.

            Ano, ve druhé půli jsme byli lepším týmem, ale bez gólů se vyhrát nedá! Přesto díky!

 Akce zápasu:

45. minuta: Míša ukázkově kličkuje mezi obránci soupeře, nachází Sendiho, ale jak již bylo výše naznačeno, místo chladnokrevného zakončení přichází bomba doprostřed branky, která může vyvolat toliko brankářovy žaludeční obtíže.

 Konečný výsledek 0 : 4 (0:3)

 Hodnocení našich borců:

(informace pro spotřebitele: toto hodnocení vyjadřuje subjektivní názor pisatelův, a tudíž se nemusí shodovat s míněním všech čtenářů – děkuji za pochopení a toleranci)

 Jan Hromádko – dělal, co mohl, opět hlasitě dirigoval obranu, opět rozehrával přesně, když mu to jeho spoluhráči aktivním pohybem dovolili a na žádném z gólů přímou vinu nenese; naopak jich pár chytil – známka 8 (bilance 0+0)

 pan Danuška – na pravé straně zálohy střídal geniální okamžiky s těmi slabšími, které ale pramení z jeho přílišné měkkosrdcatosti, kdy soupeře zbytečně šetří, ačkoli má na to, aby do toho pořádně šlápl – známka 7 (bilance 0+0)

 David Doležal – bojoval opět velmi srdnatě, ale opět jej srážel malý důraz při přihrávkách, ačkoli mívá v noze dynamit. Užitečné je, že je použitelný na více místech sestavy, takže může putovat podle potřeb týmu – známka 7 (bilance 0+0)

 Vojtěch Doležal – nejlepší hráč utkání! Vzadu působil naprosto suverénním dojmem, míč měl zcela pod kontrolou, na žádném gólu nenese vinu (i když při tom třetím asi mohl dát nohu u tyče do střely) – třikrát bravo a mohutný potlesk, prosím! – známka 9 (bilance 0+0)

 Matyáš Hudec – druhý gól v naší síti jej poznamenal, stejně jako zdravotní obtíže, kvůli nimž utkání nedohrál úplně, takže nyní je prvořadé, aby se dal zcela do kupy a v závěru sezóny o něm ještě bylo slyšet – známka 6,5 (bilance 0+0)

 Otakar Kořínek – velmi příjemné překvapení zápasu, poněvadž čistě odzbrojoval protivníky, poměrně přesně i rozehrával a jeho slalomy mezi protivníky již patří do klasiky. Uvědomuje si navíc, kde je potřeba přidat – výborně! – známka 7,5 (bilance 0+0)

 Lukáš Rosín – pořád se nemohu zbavit dojmu, že tento hráč má propastně navíc, srovnám-li to zejména s tréninkem, kde oslňuje důrazem a tvrdou střelou, do níž brankáři nestrkají ani ruku, ani nos, ani nic jiného, citlivějšího – známka 7 (bilance 0+0)

 Sendi Murk – tentokrát mu nebylo přáno. On se do šancí dostane, ale tentokrát je neřešil tak chladnokrevně, jak jsme u něj zvyklí. Mohl dát nejméně tři góly, ale překvapivě se u něj zjevuje bilance, kterou téměř neznáme – známka 7 (bilance 0+0)

 Ota Pavlas – hvězdná minuta již byla zmíněna a naznačena byla rovněž i tendence k pádům všeho druhu a na všech místech hřiště, občas překvapí i nečekanou přihrávkou (bohužel i sám sebe), ale to se vše dá odstranit – známka 7 (bilance 0+0)

 Marek Salvet – i on putoval sestavou a překvapivě se nejlépe chytil uprostřed zálohy, kde naplno rozjel svou herní předvídavost a snažil se být všude, jak se na středního záložníka sluší a patří; měl by se více zapojovat do koncovky – známka 8 (bilance 0+0)

 Radim Semerád – nejokopávanější muž našeho týmu utržil dva bolestivé zásahy do levé nohy ještě v prvním poločase, což dal poměrně hlasitě o přestávce najevo; směrem dopředu lehce zaostává, což ale napraví nadměrným pohybem směrem dozadu – známka 8 (bilance 0+0)

 Michal Straka – další z hvězd zápasu, která se tentokrát předvedla v několika zajímavých kličkovaných, která nabila dvakrát do gólové šance svým spoluhráčům a která se měla určitě zapsat do dějin tohoto utkání, škoda! – známka 8,5 (bilance 0+0)

 Šimon Tříska – už jsme si zvykli, že po hřišti spíš létá, než běhá, avšak toto utkání se mu tolik nevydařilo, jelikož mu balón odskakoval a místy jej zlobil více než hopík kočku domácí; přesto předvedl světlé momenty – známka 6,5 (bilance 0+0)

 Diváci: spíše se divili, co to proti nám hraje, ale heavy-metal si nevyberá. Možná, že kdyby se pustili do hlasivkového souboje, vypadalo by to dramatičtěji, lépe a kunratičtí by se začali bát, leč nestalo se tak – známka 6 

Starší přípravka – SK Slavia Praha dívky (17. 5.)

          Je dosti pravděpodobné, že snem i našich fotbalistů je zahrát si v Anglii. Tentokrát k tomu byly ideální podmínky – tráva klouzala a po celou dobu zápasu vydatně pršelo. Měl bych ovšem k onomu prostředí drobné výhrady: v Anglii se na umělou trávu dívají jako na cosi nepřirozeného, kabiny nejsou kilometr od hřiště, hráči se nemusí rozcvičovat na příjezdové asfaltové cestě a po zápase nemusí čekat 15 minut, než jim někdo milostivě otevře kabiny…

            Ano, tuto sobotu jsme zavítali na hřiště týmu, jehož název slušný člověk nevyslovuje. Abych ale předešel jakémukoli podezření z takové vlastnosti, jako je nenávist, musím vysvětlit, že se jedná o pouhou legraci, kterou jsme onehdy s jedním mým kamarádem zavedli po vzoru lorda Voldemorta – také se jednalo o jméno, které se nevyslovuje (a tohle se nevyslovuje ve slušné společnosti). Případné podrobnosti na požádání dovysvětlím.

Nutno dodat, že počasí i umělá tráva notně poznamenaly úroveň zápasu, jelikož v tomto počasí nešlo tolik o fotbal, jako spíše o to správně se sklouznout. Domácí navíc oproti podzimu přinesli novou brankářku, tedy přesněji řečeno: tu, která chytala u nás na podzim, ale o hlavu větší a podrobenou důsledné speciální škole bývalého ligového gólmana Pařízka. Byl to takový rozdíl, že jsem si ještě hodinu po skončení zápasu myslel, že tohle je nová gólmanka – ta totiž uměla chytat, hlavu měla na úrovni břevna, čili než se s tím naši chlapci smířili, uplynula první čtvrtina bez gólu.

V té druhé jsme ovšem již začali úřadovat. Sam nádherně našel Martina, jehož hbité dolní končetiny prolétly sešívanou obranou rychlostí hurikánu Dalibor a poprvé jsme juchali! Na tomto místě musím speciálně poděkovat časomíře a zapisovatelce, poněvadž v brutálním dešti se mi rozmočil jak zápisník, tak tužka a nakonec i celá pazoura, kterou jsem to původně chtěl psát. V páté minutě druhé čtvrtiny procpal do sítě míč Maroun a i když Sendi nešťastně tečoval míč za Ikerova záda hlavou (zato ovšem velmi přesnou!), o pár minut později se trefil už do správné branky.

Ve třetí čtvrtině jsme předvedli snad nejhorší výkon v jarní části soutěže. Úspěšné a cílené přihrávky by spočítal na prstech své ruky i dřevorubec v důchodu, takže o jediný světlý moment se postaral bojovný Oťas, který dorazil do sítě Šímovu pecku vyraženou soupeřovou zázračnou brankářkou. Mimochodem, ještě, že se Oťas trefil, poněvadž jeho otec na brankové čáře vyjevil smělé plány trestu za případnou netrefu.

Naše dovednosti jsme ukázali až ve čtvrtině poslední. Nejprve Daveovi chyběl maličký kousek k tomu, aby jeho hlavička lehkou tečí skončila v síti, Čížův lob skončil milimetr nad břevnem a Šíma namířil nádherně přímo do šibenice, jenže dlouhatánská sešívka vytáhla další zázračný zákrok, po němž se Šímova hlava mohla uvrtět… Přesto jsme se radovali ze tří gólů, když všechno načal Martin a dorazil Míša, a to těsně poté, co se mi urodila v hlavě myšlenka na jeho vystřídání, ale nestihl jsem ji (naštěstí) zrealizovat.

Byl to krásný předzápas hektického a dramatického finále Poháru České pošty, které přineslo tolik krásných emocí, že vlastně ani nevím, z čeho krásného v tu sobotu vybrat! Díky!

 Akce zápasu:

41. minuta: Oťas opět zabojoval, Šíma nádherně posouvá míč dopředu s kličkou a Martin ukazuje již poněkolikáté děvčatům záda (možná i to druhé slovo, jež se přímo nabízí) a vnáší do našich řad potřebný klid!

Konečný výsledek 7 : 4 (0:0, 3:1, 1:2, 3:1),

penalty se nekonaly pro nedostatečný počet plavek.

Hodnocení našich borců:

Jan Hromádko – slušelo by se napsat, že to byl zápas Pechvogel, protože dva góly dostal po smolných tečích pana SM, ale další dva jisté góly jednoznačně chytil při sólových nájezdech na branku a na strašném terénu se orientoval i jinak výborně – známka 9 (bilance 0+0)

 Marek Čížek – už několik zápasů mu prorokujeme, že to konečně prolomí a tento není výjimkou. Jeho lob byl výstavní, jen mu chyběly mikromilimetry a ke cti mu navíc slouží, že se v dějišti zápasu vyskytl již hodinu před srazem – známka 8 (bilance 0+0)

 David Doležal – už jsem mu to říkal asi třikrát, ale ještě jednou zopakuji: obrovská škoda, že té hlavičce chyběl pidikousíček, hlavně pak proto, že tento způsob zakončení (důrazné naběhnutí směrem na branku) preferujeme a doporučujeme! – známka 8 (bilance 0+1)

 Ota Kořínek – tenhle terén nebyl zrovna stvořený pro jeho typický způsob hry. Klouzal, místy až bruslil, kličky mu vycházely, ale přihrávky nikoli a rychlá útočnice domácích mu způsobila rýmu, jak kolem něj několikrát prosvištěla – známka 7 (bilance 0+0)

 Ota Pavlas – o jeho zaujetí pro hru nejlépe svědčí dva momenty: i když dvakrát při dorážkách neuspěl, šel do toho po hlavě a po vodě potřetí a po zápase byl tak ponořený do děje, že šatnu opouštěl v chráničích – známka 8 (bilance 1+1)

 Martin Přibyl – po utkání byl v kabině vyhlášen mužem zápasu a i nyní na tomto závěru nic neměním. Rychlý, hbitý, na míči jistý, jeho kličky po čáře děsily sešívané dresy natolik, že jsem jich viděl několik rozpáraných! – známka 9 (bilance 2+0)

 Sendi Murk – v průběhu zápasu byl opakovaně střídán mimo připravené pořadí, a to naprosto důvodně! V poslední době se zaměřil na parádičky, které mu však nevycházejí, takže pro nás znamenají ztrátu míče, neproměněné šance a zbytečně vynaložené síly na bránění. Jeho osobní prohřešek vyřešíme interně! – známka 7 (bilance 1+0)

 Samuel Pastierik – opět nádherná souhra s Marečkem, z níž se stává pilíř celého týmu. Vzadu uplatňuje maximální přehled, ví, co s míčem dělá a proč to dělá, což je hlavní motto naší celé trenérské práce – bravo! – známka 8,5 (bilance 0+1)

 Marek Salvet – létal hřištěm tam a sem, přičemž z první pětky si jediný on a Dave zasloužili pochvalu za výkon ve třetí čtvrtině. Asi takhle: první pětka dala čtyři góly, on byl u všech a ještě toho stihl tunu ubránit – známka 9 (bilance 1+3)

 Michal Straka – velmi dlouho se trápil (a já vím, co k tomu přispělo), ale jak to tak občas bývá – v okamžiku, kdy postranní rozhodčí zvedá tabuli s číslem hráče, který má jít dolů, přijdou chvilky zázraků a spadne to tam (a hned dvakrát!) – známka 8 (bilance 2+0) + nominace na hlášku roku: "Já nemůžu hrát, vona mi šahá na k…e!"

 Šimon Tříska – předurčen byl k roli motorové pily, která jezdí tam i zpátky a je spojnicí mezi zadními i předními útočníky a zvládl to naprosto výstavně, protože asistoval u tří gólů a dvojitá škoda té jeho půvabné pecky do vinglu! – známka 9 (bilance 0+3)

 Diváci: fandění šlo tentokrát opět stranou (bohužel), což se ovšem dalo pochopit soustavným slejvákem britského ražení, takže speciální pochvala patří Martinu D. za časomíru a Radce S. za přesnou evidenci šancí, gólů a přihrávek – známka 7

 

Soutěž aktivity:

Sendi Murk                - 75 + 32

Šimon Větrovec         - 73 + 26

Marek Salvet              - 35 + 61

Michal Straka               - 35 + 24

Jakub Kokeš               - 27 + 22

Daniel Murk               - 20 + 22

Adam Voseček           - 19 + 14

Šimon Tříska              - 13 + 16

Pan Danuška              - 14 + 14

Jan Červeňák             -   6 + 18

Radim Semerád          - 10 + 13

David Doležal            -   9 + 13

Ota Pavlas                  -   7 +   9

Lukáš Rosín               -   8 +   6

Filip Prachař               -   8 +   4

Matěj Pavlas               -   1 + 10

Vojtěch Doležal         -   1 +   8

Matyáš Hudec             -   5 +   3

Marek Čížek               -   2 +   6

Karel Hamala             -   6 +   1

Artur Fedčuk              -   2 +   5

Jakub Daněk               -   0 +   7

Martin Přibyl              -   5 +   1

Jan Šesták                   -   2 +   4

Ota Kořínek               -   0 +   6

Jan Hromádko          -   1 +   4

Dominik Mareš           -   3 +   2

Michael Novák           -   3 +   1

Tobiáš Gábrik             -   2 +   2

Jan Lokaj                    -   2 +   2

Dominik Doležal        -   2 +   2

Filip Strejček              -   0 +   4

Petr Pražák                 -   1 +   2

David Šinkora               -   2 +   0

Tomas Järvinen           -   1 +   1

Samuel Pastierik         -   0 +   2

Marek Šenkýř             -   0 +   2

Lukáš Zelinka             -   0 +   2

Marek Jedlička           -   1 +   0

Petr Jun                       -   1 +   0

Václav Pokorný          -   1 +   0

Adam Adámek           -   0 +   1

Martin Bártek             -   0 +   1

Matěj Janda                -   0 +   1

Milan Lisý                  -   0 +   1

Daniel Straka              -   0 +   1

 

Vysvětlivka:

rozhoduje počet bodů (gól i přihrávka hodnoceny jedním bodem), poté počet vstřelených gólů a i v případě této rovnosti abecední pořadí

Borci tohoto týdne:

 

1.                  Vojtěch Doležal

2.                 Michal Straka

3.                  všichni vodníci a féroví bojovníci

 

Děkuji tudíž Oťasovi za spolukoučink, Vráťovi za precizní přípravu brankářů, která postupně nese hodně sladké ovoce a Radce S., která nejenže stihla vyplnit nezbedné kolonky zápisů, ale zaznamenávala rovněž góly a asistence, přičemž třetí rukou (tj. Robinem) fotila!

 

Dobrou chuť k poněkud deštivější rajské pochutině:

 http://lada6767.rajce.idnes.cz/Chodov_-_jaro_2014_-_XI

 

Za všechny

Láďa Salvet, v Praze dne 19. května 2014.

 

Na závěr pak za všechny děkuji Jiříkovi za jeho trenérské finesy ve prospěch našich borců a přeji mu mnoho úspěchů a radosti na Aritmě!

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář