Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chodovská hlásná trouba č. 30 (první část)

 

 

Chodovská hlásná trouba – 30. díl – 14. a 15. června 2014

 Starší přípravka – Královice (14. 6.)

 

            Poslední hrací víkend této sezóny si s námi logisticky zažertoval. Starší absolvovali dva výjezdy kamsi ke Kolínu, zatímco ti nejmenší cestovali směrem na Beroun, aby se zastavili na Smíchově. Náš kádr a realizační tým jsou však natolik početné, že by s námi nezacloumalo, ani kdybychom hráli ve stejnou dobu v Aši a Prešově.

Královické hřiště tentokrát nenašel jediný rozhodčí, pročež domácí trenér se chopil píšťalky, já svých vycvičených prstů (pro zvídavé, je to palec a prostředníček) a pískali jsme si poslední zápas sezóny sami. Musím ovšem hned pochválit oba tábory, že sportovně přiznávaly jak auty, tak rohy a hlavně – vyhnuly se jakýmkoli nedovoleným zákrokům, čili vlastně nebylo co pískat a bylo možno se koncentrovat na půvabnou podívanou, kterou nám hlavně naši borci poskytli.

            V první čtvrtině jsme se tak nějak rozkoukávali a výsledkem byl jediný gól v naší síti, jemuž přecházela taková divná situace před naší brankou, až jí nechápal ani Iker. Náš stroj se rozběhl naplno ve druhé čtvrtině a prakticky se zastavil až se závěrečným hvizdem, čili už teď můžeme shrnout, že jsme chlapce něco naučili, poněvadž od druhé čtvrtiny měli zápas pevně pod kontrolou. Jediné, čeho můžeme litovat, je fakt, že jsme museli na zápas vozidly, takže jsme si nemohli dát pěkně vychlazené šampaňské v rámci oslav perfektního a koncentrovaného výkonu.

Všechno začala akce zápasu, pokračovalo to Marounovým autem, který byl tak brutálně hozen, až v rámci tlačenice jeden z domácích borců nemohl činit nic jiného, než míč tečovat do sítě a skvostnou pětiminutovku uzavřel Míša po další Marounově nabídce. Třetí čtvrtinu začal Iker krásným centrem po nedovolené rozehrávce domácích přes půlku a na konci toho všeho stál Maroun, který balón tečoval patičkou na opačnou stranu, než šel brankář. Dva góly v naší síti, které následovaly, rozzuřily Míšu natolik, že odebral královickému čutálistovi balón bez sebemenší známky lítosti a málem protrhl síť. Minutu nato potom Sendi zužitkoval snahu jak Oťase, tak Marouna a ve skrumáži se zorientoval naprosto fantasticky, resp. podle svých zásad – když chci, tak dám gól.

V poslední čtvrtině jsme hru naprosto jednoznačně kontrolovali a Iker si právem mohl stěžovat na nedostatečnou vytíženost – ještě, že nemrzlo a on se nám nenachladil. A protože fakt nebylo co chytat, naběhl si v předposlední minutě na Marounův roh a nádhernou šumivkou vymetl pavučinku v královické brance. Řečeno slovy Největšího Čecha, Járy Cimrmana: „Byla to taková pěkná tečka za tím naším případem!“

Sezónu jsme tak dokončili téměř v exhibičním duchu, k čemuž dodávám: největším úspěchem každého trenéra je, když nemusí své svěřence jakkoli v průběhu zápasu koučovat. Troufám si tvrdit, že tenhle tým to splňuje naprosto dokonale.

 Akce zápasu:

13. minuta: Maroun zahrává roh, Sendi ukazuje, kam si naběhne, také si tam nabíhá a jeho hlava se potkavá s míčem přesně v místech, kde se potkat má – tihle dva už toho převedli hodně, ale tohle byla dokonalá upoutávka na probíhající mistrovství světa!

 Konečný výsledek 7 : 3 (0:1, 3:0, 3:2, 1:0), penalty 6:3.

Hodnocení našich borců: 

Jan Hromádko – když nemáš co chytat, vyraž si dopředu a dej nějaký ten gól sám. Takto by mohla znít malá poučka pro poslední zápasy a jsem velmi rád, že právě tento borec vsítil náš poslední gól v sezóně – známka 9 (bilance 1+1)

Adam Adámek – rval se jako tygr o poslední kořist v pralese, ale pořád mu není souzeno dát gól anebo na něj aspoň nahrát. Adame, tohle vůbec nevadí, zlepšuješ se každým zápasem, takže si počkej do příští sezóny – známka 7 (bilance 0+0)

Marek Čížek – několikrát jsem mu vztyčeným palcem naznačoval, co si o jeho výkonu myslím, protože doslova udivoval obrovským přehledem, soupeře ničil svými kličkami do všech směrů, takže je jen škoda, že mu to tam nespadlo – známka 9 (bilance 0+0)

David Doležal – snažil se všemi prostředky zopakovat svoji gólovou radost z minulého duelu, ale jednak se mu to prostě nepovedlo a jednak leckdy zapomínal se vracet dozadu, což ovšem jeho výkon snižuje jen malinko známka 8 (bilance 0+0)

Sendi Murk – v první čtvrtině jsme domácího brankáře překonat prostě nemohli, a tak Sendi vypálil svoji dělovou včelu, nechtěně ho trefil do hlavy a hle – kouzlo pominulo. V dalších čtvrtinách pak rozdával fotbalovou radost plnými hrstmi – známka 9 (bilance 2+1)

Ota Pavlas – sestavou putoval v rámci výchovy universálních hráčů, s čímž se popasoval vskutku obdivuhodně, ať už odebíral svým typickým způsobem míče soupeři, ať už se snažil nacpat se do zakončení – známka 8 (bilance 0+1)

 Martin Přibyl – naprosto výjimečně se netrefil a ani nepřihrál, i když protihráči si z něj pamatují opět jenom záda, jak jim po levé straně zdrhal a zdrhal. Tentokrát si ho ale vybral domácí gólman a trocha smůly – známka 8 (bilance 0+0)

 Marek Salvet – kromě motorové pily zvládl s přehledem i post zadního útočníka, ale bylo mu celkem jedno, odkud na góly přihraje anebo odkud ho dá – ta patička u 4. gólu byla skvělá. Vše uvidíme v Chodov TV – známka 9 (bilance 2+4)

Michal Straka – dravec, pro něhož je tou nejlepší odměnou míč třepetající se v soupeřově síti a je úplně jedno, jak se tam dostane. Občas mám dojem, že nevidí, neslyší a probudí se, až když zvedá ruce nad hlavu... – známka 9 (bilance 2+0)

Šimon Tříska – tentokrát se častěji chytal za hlavu a zvedal oči k nebesům v jeho tradičním gestu, což jej ovšem nezbavilo jeho tradičních vlastností: bojovnost, odhodlanost, schopnost vybojovat míč i ze spárů hodně naštvaného lva – známka 8 (bilance 0+0)

 Diváci: děkuji za přízeň, děkuji za náznaky povzbuzování, děkujeme pak všichni za děkovačku, kterou si kluci tentokrát zasloužili plnými doušky – známka 7

 

Mladší přípravka – Čechie Smíchov (14. 6.)

Náš poslední zápas sezóny a opět sraz brzo ráno… No prostě srazy kolem osmé jsou pro většinu z nás ubíjející, a když k tomu přičteme, že jedeme až na druhou stranu Prahy, tak se nikomu z postele nechtělo. Ale přeci jen jsme se sešli, i když někteří bloudili po okolí, patrně hledali vstup do jámy Peltové (o něco výše). Ale nebylo nás málo. Pro tentokráte jsme vytáhli do boje s 13 borci, kteří byli nažhaveni na pěkný fotbal.

Započali jsme hrát a rozložení našeho týmu jasně dávalo najevo, že se bude hrát krásný a útočný fotbal. Do brány jsme postavili Matesa a před něj naši neohroženou dvojici Dany a Fíla a do útoku v první lajně se postavili naše posily Simon a Honza. Druhá lajna byla složená ze spolehlivých srdcařů, kteří nikdy soupeři nic nedarují – Honzík Č. s Lukym dozadu a před ně se vysunuli naši nejmenší, ale hrou velcí borci, kteří jsou vždy vidět na, a to Adámek a Honzík Š. A aby toho nebylo málo, tak naše třetí lajna byla neméně silná a tu jsme poskládali tak, že do ní jsme zasadili další talenty, kteří budou děsit soupeře. A to Míša N. s Kájou H. a před ně se do útoku postavili Domísek a Páťa.

No co budu povídat, však tam většina z vás byla a viděla krásný fotbal se spoustou šancí, úžasných kombinací a bojovnosti. Hrálo se nahoru a dolů, domácí borci se nemohli ani nadechnout, protože naši chlapci byli prostě všude. Honza M. vybojoval balon, krátce jej potáhl po lajně, kde na sebe navázal 3 soupeře a skrz ně přihrává před bránu, kde Simon bez problémů vsítil náš první gól. Pak přeci jen se začali objevovat i domácí na naší půli, ale naši borci se houževnatě bránili. Pak z ničeho nic udeřil i soupeř. Po našem rohu rychle rozehráli a tlačili se k nám před bránu. Tam už ovšem nestihl Luky rychlonohého útočníka domácích, a tak ho sundal na trávník nepovoleným způsobem a bohužel ve vápně. Byla z toho penalta a místní střelec se nemýlil – 1:1. I my jsme několikrát v 1. čtvrtině zahrozili, ale bohužel jsme nevytěžili ze šancí žádný kýžený gól. Na konci první čtvrtiny se o pořádný rozruch postaral opět Mates, který vystartoval na střelu, která šla těsně vedle brány, tak nešťastně, že hlavou narazil na tyč. Byl odnesen do šatny, kde se o něj postaraly obětavě maminky, kterým tímto mockrát děkuji. J Naštěstí je to palice dubová, a tak do dalšího zápasu se vrátil, aby mužstvo podpořil. Místo něj jsme postavili mezi naše tyče Danýska, který si počínal velmi dobře – přiváděl k šílenství jak hráče, tak i domácího trenéra. Protože soupeř vyčíhl, že se Danymu líbí vyjíždět si s balonem, tak ho vždy otravovali, až kolikrát se z toho vyklubala ošemetná situace. Ale jinak skákal v bráně, jak čertík na gumičce J No a co se zatím dělo v poli? Opět jsme soupeře zatlačili do defenzívy a využili jsme jeho zaváhání. Fíla si vzal balon a z postranní čáry hodil dlouhý aut přesně k Honzíkovi Č., který hlavou přihrál přesně Simonovi a ten opět rozjásal naše publikum. 2:1 A opět jsme se bohužel zatáhli a místo naší hry jsme nechali hrát soupeře. Ten se dostal k naší bráně, kde se nedohodl Luky s Honzíkem Š., kdo si vezme balon a tak je obral soupeř, který poslal jedovku do naší brány. Tu ještě Dany vyrazil, ale na dorážku již byl krátký. A je to tu opět. Naši chlapci zabojovali, Honza opět vyráží na výlet po lajně, krásně přihrává před bránu, kde jako sup čekal Simon a skluzem zvýšil na 3:2. Ovšem soupeř ihned po rozehrávce odpověděl. Domácí útočník na sebe natáhl skoro celou naší třetí formaci, přihrával před bránu, kde druhý útočník nedal střelou pod břevno našemu Danymu šanci. 3:3. Soupeř vycítil šanci na zvrat zápasu a začal více dotírat a tlačit se k nám před bránu. Kde se soupeřům nedostávalo technických kvalit, pomohl si přistrčením rukou, ale pan rozhodčí nechal tyto fauly bez povšimnutí. Ale ouha, když strčili do Honzíka Č. a ten si to nenechal líbit a oplatil soupeři stejnou mincí, tak pan rozhodčí foukl do píšťalky a věnoval domácím přímý kop. Ten kopl domácí obránce precizně, že Dany jen koukal, jak se mu tam balon houpe v síti – 3:4. A aby toho nebylo málo, Honzík s Adámkem rozehráli tak jemně, že soupeř vlétl mezi ně a poslal jemné vzdušné pozdravení na naši bránu. Bohužel tentokráte si vybral Dany slabou chvilku a drobně neodhadl dopad balonu, který, mrška jedna kulatá, skočil přesně pod Danyho a za ním si povyskočil do naší brány – 3:5. Naši chlapci to ovšem nezabalili a tlačili soupeře, stříleli do brány, ale jejich brankář byl proti. A opět náš útok, který se tlačil na bránu, kde bojovali Domísek s Páťou a tlačili se do soupeřovy brány, přišli jim na pomoc i Kája H. s Míšou N. a i Dany chtěl vypomoct a tak se vytáhl až na půli. Ovšem soupeř nám balon odebral a z chumlu vystřelil vzduchem … balon proletěl až do naší prázdné brány – 3:6. Naši chlapci si však z toho nic nedělali a opět zabrali. Tlačili se s takovou drsností k soupeři, že by to snad nebylo správné, abychom tam nešoupli aspoň jeden. K autu se postavil Míša N. a je vidět, že na tréninku se přeci jen něčemu přiučil, protože to byl precizně vhozený míč až k Honzovi M. a ten korigoval na konečných 4:6.

Hodnocení na závěr? Ano sice jsme na ty góly prohráli, ale se ctí. Může nás hřát to, že naši borci hrají čistý technický fotbal a málokdy sahají k nekalým praktikám oproti soupeřům. A hlavně… Nejsou to žádné baletky, které upadnou při letmém dotyku s protihráčem!!!

Za akci zápasu bych si asi dovolil označit náš poslední gól, kdy předvedli chlapci krásnou spolupráci a Míša N. veliký přehled, kdy vhodil aut přesně k noze Honzovi, který neomylně proměnil. 

Hodnocení chlapců:

Mates  - V bráně pochytal několik šancí domácích a už si konečně dokáže i rozehrát. Stále se lepší. V poli je vidět trochu pohybový hendikep, ale když se dostane k balonu, je skoro nemožné jej o něj připravit. J 

Dany   - Věčně usměvavý. Jeho technika je čím dál lepší a už se budu opakovat, když mu prorokuji, že bude lepší než bratr. V bráně by přeci jen potřeboval pár centimetrů, ale to dožene. Jinak Dany nemusíš za každou cenu rozehrávat, ale to jsme si již řekli J

Fíla     - Se konečně našel a bylo to vidět i na hře. Nejen že bojoval o každý balon, ale i si už opět dovolí nějaký ten výlet. Jo Fílo, tak takhle bys měl hrát… Pevně věřím, že to bude jen a jen lepší. J

Simon - I když přijel později zásluhou svých rodičů, kterým se nechtělo z pelíšku, nenechal se rozhodit a opět předvedl, že je to tahoun týmu a je hladový po gólech. J

Honza M. – Opět dorazil s maskou hodného chlapce. Ovšem tato se vytrácí, když se dostane do pole a vrhne se do víru bitev. Dnes opět vykouzlil něco ze svého nepřeberného repertoáru přihrávek a navrch si dal i góla. J

Honzík Č. – Patrně mírně poznamenán výletem po Smíchově, či snad mu matka nedala pořádnou snídani, a tak jeho rozjezd byl tentokráte pomalejší. Ale pak se již projevil v plné své síle. Nevypouští žádný souboj a neúnavně pracuje pro tým. J

Luky   - I z něj se stává fotbalista každým tréninkem a zápasem. Tentokráte odehrál svůj asi nejlepší zápas, kde zužitkoval vše, co se naučil. Až na tu jednu chybičku, kdy složil nevybíravým způsobem soupeře, hrál čistě a technicky. Pevně věřím, že to bude lepší a lepší. J

Honzík Š. – Náš malý dravec. Pamatujme si jméno tohoto chlapce, protože pokud mu vydrží elán a chuť setrvat u tohoto krásného sportu, budeme o něm určitě slyšet. Honzíku, nenech si vzít ten svůj úsměv. J

Adámek – Tahle neřízená střela v duetu s Honzíkem Š. bývá velmi často podceňována soupeři. Ovšem Áda jim vždy ukáže, kdo je na hřišti pan fotbalista a s temperamentem sobě vlastním si hravě poradí i s třemi soupeři o hlavu vyššími. Ádo, drž se své hry a jednou budou chtít malí kluci v tvém věku nosit tvůj dres. J

Dominik – Fotbalista každým coulem. Nejen že dokáže hrát technicky a udržet si balón u sebe, navíc hraje i skvěle pozičně. Ten kluk to má v hlavě. Domísku, my jsme si již řekli, na čem zapracujeme. Příště tě ještě budeme muset víc vyhecovat. J

Páťa   - Nováček v týmu. Rychlé nohy, přehled o hře, to vše ho předurčuje k výbornému fotbalistovi. Ovšem oproti ostatním je vidět, že na technice budeme muset ještě hodně zapracovat. Páťo, vím, že jsi bystrý, a tak se to vše naučíš rychle, ale přeci jen jedno doporučení: nebuď zbrklý a nezbavuj se za každou cenu balonu. J

Míša N.          - Co říct. Talent to má. Disciplína občas chybí. A trenér občas z jeho věčných otázek už mlátí hlavou o zeď. Ale když spojí svou techniku, mozek a talent v jedno, tak je to hráč, který bude nejen rozhodovat zápasy, ale bude i hnát své mužstvo vpřed a větším výkonům. J

Kája H.          - Nenápadný bojovník a poslední posila z Hájů. Kdybyste hledali dříče, který bude disciplinovaně hrát pro mužstvo, tak Kája by byl jeden z nich. Je takový nenápadný, ale když najednou z ničeho nic zabere, tak je ho plné hřiště. Škoda jen, že mu to tam dnes nepadlo. J

 Diváci: Tentokrát byla divácká kulisa opravdu fantastická. Fandilo se, povzbuzovalo, hulákalo. Diváci byli nejen slyšet, ale i vidět, jak oslavují úspěchy svých potomků.

 Speciální poděkování všem ošetřovatelkám Matesa, Honzíka Č., jemuž hrubý soupeř šlápl kolíky na koleno, a Fíly S. který byl v souboji hrubě sražen na zem, až si strhnul strup na koleni.

 Tímto Vám Všem děkuji za tým za vaše povzbuzování a za váš čas, který strávíte s námi na zeleném (bohužel i umělém) trávníku. S některými z Vás postupuji do starší přípravky a na ty, které pro příští rok zatím ponechávám v mladší přípravce, se budu těšit později.

 V sobotu, 21. 6., se ale těším na všechny!

 

P.S.: Poslední týden v srpnu Vám všem dáváme volno od dětiček, tak si jej pěkně užijte.

Pozn. red.: psáno až na druhý pokus, poněvadž povel Ctrl+S byl zadán na PC pozdě…

 

Mladší žáci – Újezd nad Lesy (15. 6.) 

            Poslední zápas sezóny vůbec, před nímž nás pronásledovaly dvakrát tři nepříjemnosti. První trojici tvoří Lokajík (ranní teplota a telefony do Austrálie), Luky R. (babička mu zřejmě uvařila tak dobrý oběd, až se svalil na kanape a na zápas vůbec nepřicestoval) a Maroun, jenž předváděl v nekonečné Street roli pučmidráta z venkova, jemuž vsítí branku i děvče. Ta druhá trojice nepříjemností spočívala v tom, že jsme už tři zápasy nedali gól, ačkoli šancí jsme spálili více, než Rudolf Hrušínský ve své geniální roli Spalovače mrtvol. Motivace tudíž byla vypsána, týmu sdělena a hle, jak to všechno šlo.

            Už v 6. minutě předvedl Radim, jak vypadá průniková přihrávka, Sendi si zalaškoval s dvoumetrovým gólmanem a mohli jsme konečně jásat. Mimochodem, když už jsme u těch rozměrů (a tentokrát pánských), musíme se přes léto zamyslet, jak vypěstovat šestimetrové golemy i v naší líhni, neboť dva hráči soupeře hleděli shůry i na rozhodčího, jemuž by i na dně třímetrového bazénu čouhala hlava.

Domácí sice svižně vyrovnali ze situace, kdy Šíma neuhlídal z postu levého křídla soupeřova rychlíka, jenže o dvě minuty později zabojoval v útoku Ota K., domácí obránce zoufale zamával rukou na maminku a trefil míč. Na penaltu byl původně určen Sendi, avšak vzdal se jí ve prospěch kapitána, jehož pumelice byla tak krásně umístěná, až se mi v mém zápisníku utrhla další stránka!

Újezd nad Lesy tvrdil, že toto je „B“ tým, avšak jak vtipně glosovali chlapci – proč se proti nám postaví na jaře vždycky úplně jiný tým, než na podzim. Ano, šest hráčů z jejich podzimního výběru jsme skutečně viděli poprvé, a týkalo se to hlavně playmakera domácích, který procházel hřištěm celkem neohrožen, což např. demonstroval při dalších dvou gólech do naší sítě, s nimiž neslo nic moc dělat. U 4. gólu jsme zase nebyli důrazní po domácím rohu, ale to nejhorší přišlo v závěru prvního poločasu – Radim nejprve nabil Danuškovi, jenže ten mířil těsně vedle a z protiútoku došlo k nepřehledné situaci před naší brankou, která zaváněla jednak ofsajdem a jednak sádrou – to když domácí hromotluk dobíhal odražený míč, vletěl do něj skluzem a na brankové čáře trefil jak Radima, tak Ikera, jemuž bolestivě zajel kopačkou do prstů. Sudí však projevil dostatek citu pro hru (a hlavně pro zdraví), utkání přerušil do zásahu zdravotní služby v podobě kbelíku ledu a druhý poločas poněkud zkrátil, poněvadž Iker byl ze hry vyřazen definitivně a ani Radim neodcházel ze hřiště zrovna vyrovnaně. Když už jsem u pána s píšťalkou, musím jej pochválit jak za cit pro hru, ale také za poznámku, že mu někteří domácí hráči rozhodně 13leté chlapce nepřipomínají.

            Druhá půle už byla klidnější a také fotbalovější. Není náhodu, že za této situace jsme měli více ze hry my a také další šance: Radim vysouvá Danušku, jehož gólovku likviduje svým hodně odváženým stylem domácí gólman, Sendi opět posílá Danušku do další šance (opět tam byl ten zpropadený basketbalista s rukavicemi), Dave pro změnu Sendiho (tomu ovšem nebyly nakloněny tyče z vnitřní strany) a tento festival zakončil Míša krásnou střelou, která onoho steroidního jedince musí pálit ještě teď. Ano, ve druhé půli jsme byli lepší, takže teď už zbývá jenom ty šance trochu proměňovat a vše bude ještě veselejší a krásnější. Jak se to dělá, to nám ukázali domácí, kteří z nepřehledné situace před Otou K. (hrdinou to druhé půle) vstřelili jediný gól této části hry, a jelikož nám playeři již nic dalšího nenabídli, nastal zvonec, sezóny konec a zaslouženě se našim chlapcům mohla čepovat malinovka!

            Tato průkopnická sezóna ukázala, že se můžeme měřit i s o hodně vyspělejšími soupeři, i když občas už to bylo až moc. Když Vám u rohu stojí i takový Maty a vedle něj hráč, který kouká na břevno seshora, nejsou to právě ideální podmínky pro rovné měření sil. Z těchto důvodů proto hodnotím tuto sezónu positivně, protože jak jinak se naučit hrát fotbal, než proti silnějším soupeřům – toto vše totiž zúročíme v dalších sezónách a co je důležitější: při dalším fotbalovém vývoji našich borců! 

Akce zápasu:

39. minuta: Radimova skvostná ulička nachází Danušku, ten rozhodně nestřílí špatně, ale za ten zákrok by se nemusel stydět ani Petr Čech. 

Konečný výsledek 2: 5 (2:4) 

Hodnocení našich borců: 

Jan Hromádko – jak je důležité mít tyče pod kontrolou, prokázal v 18. minutě zápasu, kdy domácí dělostřelec otřásl nejprve jednou tyčí, poté druhou a teprve poté Iker v pohodě sklidil míč do náruče – do příště vyztužené rukavice – známka 9 (bilance 0+1)

 Artur Fedčuk – zápas si doslova odskákal, poněvadž dlouhé centry domácích zachytával téměř s milimetrovou přesností a je možná škoda, že se více neodvážil chodit do zakončení, neboť by mu tam mohlo zaslouženě něco spadnout – známka 8 (bilance 0+0)

 Pan Danuška – poletoval po pravé straně s elegancí sobě vlastní, dostával se do šancí častěji než svého času Pavel Kuka, avšak také je se stejnou intenzitou spaloval, což ovšem nic nemění na tom, že je stále klíčovou hráčkou týmu – známka 8 (bilance 0+0)

 David Doležal – tentokrát se mu povedlo zopakovat výkon ze sobotního utkání své kategorie, kdy se nebál bolševika (ani vlka) nic, odebíral soupeřům čistě balóny a zakládal útočné akce – viz přihrávka Sendimu do šance – známka 8 (bilance 0+0) 

Vojtěch Doležal – jeho jedinou slabinou je velká vzdálenost mezi útočícími hráči a jím samotným, což ovšem při své herní i lidské inteligenci překoná snadněji, než Hannibal Lecter mříže – a ty fintičky s balónem, sic! – známka 8 (bilance 0+0)

  Matyáš Hudec – neuhne, nezastaví se, bojuje, glosuje, kličkuje, přihrává, vrací se, takže je mi dost často líto, že se tato jeho nezměrná aktivita nepromítá více do gólových a přihrávkových statistik, ale co není letos, přijde za rok – známka 8 (bilance 0+0)

 Sendi Murk – opět ofenzivní paráda, opět ale občas o kličku navíc a opět zbytečně efektní a nepřesné zpracování míče, jenomže toto vše nahrazuje tahem na branku, při němž vstávají hrůzou vlasy na hlavě obráncům i správci stadiónu – známka 8 (bilance 1+0)

 Ota Kořínek – v první půli překvapil zakládáním útoků (konstruktivním a přesným), ve druhé pak neohroženým výkonem v brance, kde jsem v jeho tváři spatřil výraz bojovníka, který se rozhodne zaškrtit každého, kdo se opováží přiblížit – známka 9 (bilance 0+1)

 Radim Semerád – schytal ran, že ultimátní bojovník se vedle něj musí cítit jako v lázni plné jemných děvčat a ještě jemnější pěny, byl u obou našich gólů a neúnavně vysouval své spoluhráče do dalších a dalších šancí – kapitáne, díky! – známka 9 (bilance 1+1)

 Michal Straka – ve druhém poločase už víceméně nehrál, protože mu zkrátka a dobře došel kyslík, kromě toho si stěžoval na drobné šrámy, ale přece jen postrašil soupeřova brankáře střelou více, než učitel hrozbou písemky – známka 7,5 (bilance 0+0)

 Šimon Tříska – možná vyhlásím soutěž Missák Sympatik, protože tady mám jednoho žhavého kandidáta: trpělivě a neohroženě se pouští do dalších a dalších bitev, ačkoli dvě předtím třeba omylem prohrál a pořád a pořád se lepší – známka 7,5 (bilance 0+0)

 Diváci: tentokrát se spíše věnovali ošetřování mrtvol, resp. jejich oživování a trefným glosám na adresu nepovoleného užívání růstového hormonu, avšak snad si domů také odnesli něco málo positivního z naší hry – známka 7,5 

Soutěž aktivity:

Sendi Murk                - 83 + 36

Marek Salvet              - 43 + 74

Šimon Větrovec         - 84 + 29

Michal Straka                         - 42 + 24

Daniel Murk               - 24 + 30

Jakub Kokeš               - 27 + 22

Adam Voseček           - 19 + 15

Šimon Tříska              - 16 + 18

Pan Danuška              - 14 + 14

David Doležal            - 12 + 16

Jan Červeňák             -   7 + 20

Radim Semerád          - 11 + 14

Martin Přibyl              - 16 +   4

Ota Pavlas                  -   7 + 12

Filip Prachař               -   9 +   5

Lukáš Rosín               -   8 +   6

Matěj Pavlas               -   1 + 12

Artur Fedčuk              -   6 +   6

Jan Hromádko          -   2 +   8

Vojtěch Doležal         -   1 +   8

Ota Kořínek               -   1 +   8

Matyáš Hudec              -   5 +   3

Marek Čížek               -   2 +   6

Karel Hamala             -   6 +   1

Jan Šesták                   -   3 +   4

Jakub Daněk               -   0 +   7

Filip Strejček              -   1 +   6

Dominik Mareš           -   3 +   3

Michael Novák           -   3 +   2

Tobiáš Gábrik             -   2 +   2

Jan Lokaj                    -   2 +   2

Dominik Doležal        -   2 +   2

Jan Maršák                 -   1 +   2

Petr Pražák                 -   1 +   2

Lukáš Zelinka             -   0 +   3

David Šinkora                        -   2 +   0

Tomas Järvinen           -   1 +   1

Samuel Pastierik         -   0 +   2

Marek Šenkýř             -   0 +   2

Marek Jedlička           -   1 +   0

Petr Jun                       -   1 +   0

Václav Pokorný          -   1 +   0

Adam Adámek           -   0 +   1

Martin Bártek             -   0 +   1

Matěj Janda                -   0 +   1

David Kubát              -   0 +   1

Milan Lisý                  -   0 +   1

Daniel Straka              -   0 +   1

 

Vysvětlivka:

rozhoduje počet bodů (gól i přihrávka hodnoceny jedním bodem), poté počet vstřelených gólů a i v případě této rovnosti abecední pořadí

 

Borci víkendu:

 

1.                  Šimon Větrovec

2.                  Celý tým starší přípravky za královickou loupež

3.                  Mladší žáci za statečný boj proti růstovému hormonu

 

Děkuji tudíž za celou krásnou sezónu

1.      trenérům Oťasovi, Péťovi, Jirkovi, Vráťovi, Zbůďovi a Pavlovi, za jejich přínos pro vývoj budoucích účastníků všech přehlídek vrcholného fotbalu,

2.      našim vedoucím, Evičce a Radce za naprosto dokonalé vyplňování formulářů a organizaci předávání dresů, které jednou vydražíme za velký peníz anebo si je přitlučeme za zeď a budeme se slzou v oku teskně vzpomínat,

3.      dodavatelům fotografií, jež tvoří nezbytný rámec každé hlásné trouby, tedy hlavně Strakům, Přibylům, Vosečkům, Tomovi, Doležalům a dalším a dalším, poněvadž s přibývajícím věkem nám bude tato dokumentace sloužit jako jediný orientační bod, kde a v kterém století asi tenkrát byly naše děti,

4.      všem, kteří nechávají chalupy hnít a děti hrát a

5.      všem, kteří nám pomáhají vytvořit tu krásnou, až rodinnou atmosféru na našem malebném Chodově!

 

K poslednímu rajčatovému salátu v této sezóně dobrou chuť:

 

 

Za všechny

Láďa Salvet, v Praze dne 15. června 2014.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář