Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zápasy 1 a 2. března 2014

 Chodovská hlásná trouba – 19. díl

1. až 2. března 2014

 Turnaj ročníků 2005 a mladších – Říčany

 

V tomto měsíci máme vlézt za kamna, jenže paní Zima se odhodlala k brutální sabotáži, takže je vhodnější vzít si spíše plavky a vyhledávat raději slunečník, abychom se nespálili ještě předtím, než začne jaro podle kalendáře. Za těchto klimatických podmínek se halový turnaj jeví možná jako luxus, avšak když už jsme to přihlásili, tak jsme také do přívětivé haly v Říčanech i přijeli, i když ten sraz v 7.15 …

Ztráty v našem týmu se daly počítat na tuny. Kubík Kokeš, jehož koketérie s Bohemkou se stává věcí téměř veřejnou, se podrobil drobnému lékařskému zákroku, takže odpočíval, aby byl po celé jaro zdráv, Fíla Prachař byl povolán rovněž zdecimovanými Hájemi na jiný turnaj a poslední z této hvězdné trojice Simon byl konkurencí (kým jiným, že?) brutálně pokopán a pošlapán den před výkopem ve škole, čímž viníkovi slibujeme drsnou odplatu v podobě zjevení se starého Brůny se sekerou v ruce.

Bez těchto tří opor jsme pak jen mohli sledovat, jak je složité dát gól. Nechci na tomto místě prozrazovat konec celé detektivky, ale pokud se p.t. čtenář hodlá kochat přívalem našich brankových úspěchů, musí si nechat zajít chuť a spokojit se toliko se čtyřmi tyčemi a zhruba patnácti střelami na branku v celkem šesti zápasech. Takto nějak si asi připadá masožrout na vegetariánském mejdanu…

- Český Brod: rozhodl vymyšlený faul proti nám, protože z trestného kopu stačilo trefit místo nad Matesem, při druhém gólu v naší síti jsme se dozvěděli, že skluzy se nesmí (také trestný kop a gól), a když se Sam dvakrát ve výhodné pozici ukličkoval, Danýsek ve vyložené šanci trefil jenom gólmana soupeře a Honzík Š. mířil po Adámkově geniálním vysunutí těsně vedle, začali jsme porážkou 0:3.

- Viktoria Vestec: marně Adámek kličkoval a přihrával, marně Samík hledal místo pod břevnem (našel ho nad ním), marně si Mates hrál na tankovou brigádu; rozhodl moment, kdy Danýsek z pozice brankáře vyběhl pro balón, v souboji o něj přišel a ještě stihl tečovat střelu vesteckého klučiny přesně tak, aby skončila v síti (jinak by šla vedle)... Náš zřejmě nejlepší výkon proti jednomu z nejlepších týmů turnaje skončil smolnou prohrou 0:1.

- Světice: Honzík Č. trefil tyč, Danýsek mířil těsně vedle z vápna, Sam se na postu brankáře nepoučil z dvojího špatného rozehrání na obsazeného spoluhráče a učinil tak potřetí – tentokrát jsme zaslouženě prohráli 0:2.

- Kolín: Mates trefil břevno, Adámek se sám před brankářem zřejmě zalekl, Luky si nedoběhl pro střelu, ačkoli se mu nabízela pár metrů od branky jak reklama na brambůrky a opět Mates netrefil ve výborné pozici míč. Marně Honzík Č. odvážně pronikal přes celé hřiště, dva góly jsme inkasovali a odnesli si další prohru 0:2.

- Radošovice: nejslabší tým turnaje oslnil děvčetem v brance, zatímco o hře našich chlapců se slušnými výrazy psát nedá, aneb jak nám bylo líto Honzíka Č., který snad jako jediný nesl porážku 0:2 a hlavně výkon hodně emotivně…

- Říčany: pozdější vítěz turnaje bez ztráty bodu upoutal hlavně hráčem ročníku 2001, ale také pohlednými kombinacemi a efektivním zakončováním – 0:4.

Není důležitý výsledek, ale předvedená hra – to je zásada, jíž se budeme držet a jíž se také držím při hodnocení nejen tohoto turnaje, ale při celkovém hodnocení všech našich mládežnických kategorií. Jak se ovšem v prvním březnovém dopoledni ukázalo, k lepšímu výkonu i výsledku chyběli jak zmínění tři góloví zabijáci, tak také zřejmě chybějící spánek a málo lyžování a určitě také větší kázeň některých borců při trénincích a hlavně bručící vodník Brekeke z vedlejšího rybníku…

Říčanský turnaj ale přece jenom přinesl hodně veselý zážitek, i když jak se to vezme… Světice přivezly hodně zvláštní mužstvo – každý zákrok hráče č. 14 zaváněl sádrou, touha po vítězství za každou cenu doslova tryskala až ze dveří a korunu tomu všemu nasadil taťka (strejda?) s výstavním červeným tričkem. To triko mělo tvar dokonalé půlkoule, přičemž bylo poznat, že leckterý nápoj, který tu polokouli vydatně zásoboval, přispěl ještě vydatněji k úrovni mozkové části tohoto občana. Zvukové projevy, které toto stvoření vydávalo, se limitně blížily vypnuté automatické pračce (příp. kbelíku fekálií), přičemž nejvýstižnější komentář utrousil kdosi z našich diváků: "TOHLE kodex rodiče určitě nečetlo." Dodávám pouze, že nemohlo, neboť nelze předpokládat, že by číst umělo a pokud by již náhodou umělo, nepochopilo by… Upřímně je mi světických hochů velmi líto.

Akce turnaje:

4. zápas, 3. minuta: Honzík Č., předvedl další odvážný průnik, Adámek vtipně minul míč, aby se k němu dostal Mates, jenže jeho ránu zastavilo břevno…

 

Zimní liga – Kunratice

            Minulý týden trpěli čtyři naši trenéři při získávání profesionálních licencí, a jelikož jejich nezměrně obětavé úsilí slavilo tvrdě vydřený úspěch, byli hnedle dva pověřeni vedením našich nejstarších borců – mladších žáků. Otakar Brousek (ten skutečný) pravil v úvodu 20. dílu Nemocnice na kraji města svým medovým hlasem: "Operaci musí dokončit mladý Peterka. A udělá to dobře…" V našem případě si prohoďte Peterku za Oťase s Jiříkem a máte identickou pointu (a Štrosmajer by určitě neumřel).

Předposlední zápas zimní ligy hrané v jarním až letním počasí byl okořeněn zcela novou rozcvičkou a nástupem z říše snů. Už v 1. minutě vypálil Sendi z trestného kopu těsně vedle a o dvě minuty později opět Sendi po geniálním Ikerově výhozu vybojoval z gólové šance pouze roh. Po něm však již Sendi našel Lukyho a po sobotním půstu chutnalo slovo "góóól" obzvlášť lahodně. Další závar přišel o sedm minut později, kdy Danuškovu přihrávku minul Oťas před prázdnou brankou, aby o minutu později připravil gólovku pro Lukyho, ale kunratický gólman předvedl zákrok na pomezí akrobacie a geniality.

Ve 14. minutě jsme měli možnost vidět gól roku. Kunratický šikulka s číslem 13 vypálil odkudsi z půlky hřiště a fantastickým lobem (ála Horváth proti Olomouci ještě v dresu ACS) nedal Ikerovi šanci. Ano, dal by mu ji, ale Iker bohužel ještě šest a půl metru neměří.

Naši chlapci ovšem pokračovali ve svěžím a čiperném výkonu, takže tři minuty po tomto krásném fotbalovém momentu prošel Sendi téměř celým hřištěm a předložil Oťasovi míč před prázdnou branku, pročež ten, kdo se před chvíli zastřeloval, zažil svoji gólovou premiéru v dresu mladších žáků – blahopřejeme! A aby toho nebylo málo, ve 22. minutě proběhl Luky kunratickou obranou jako hokejová Sparta letošní extraligou a pro zakončení zvolil futsalovou jistotu – když nevíš, tak bodlem!

Do konce půle ještě Sendi běžel sám na bránu a Danuškovi ukopl míč ve vyložené šanci kunratický brankář, ale i tak platilo, že první housle jsme hráli my.

Ve druhé půli již naše aktivita poněkud polevila, ale přesto zachytila senzacechtivá média tyto momenty:

- Ikerův další famózní výhoz, Sendiho sólo, ale soupeřův brankář si na našeho bombera prostě zasedl,

- Radimova nádherná pumelice míří těsně vedle,

- Lukyho průnik po křídle, po němž se i Ronaldo vzteky rozcuchal,

- Sendiho promáchnutí před prázdnou brankou,

- Danuškovo sólo přes celé hřiště zakončené bohužel slabou střelou,

- Radim s Danuškou připravili pro Sendiho další palebnou pozici, ovšem dělo páně SM ani tentokrát nevybuchlo.

            První půle skvostná, druhá již slabší, ale přesto zápas pod kontrolou.

            Požádali jsme proto naše trenéry o jejich vyjádření:

            JK: "To je tím, že mám nové zuby a byla nová rozcvička. A Danuška mě rozplakal, říkal mi, že to je tím, jak s nimi trénuji ta cvičení…"

            OP: "No a co, Pepik Hnátek měl taky licenci!"

            Tak, a to jsme ještě museli nastoupit bez Lokajíka, což jsme zjistili teprve deset minut před výkopem a Matyho, Marouna a Míši, což jsme věděli už dlouho. A navíc nám už stráášně dlouho chybí Vojta Doležal, jeho vyhlížíme více, než vlekaři sníh!

 Akce zápasu:

16. minuta: Sendi zřejmě neměl z Bormia dost, takže si dal další slalom (už bez lyží) mezi čtveřicí kunratických chasníčků a před brankou se neukrkatil, ale přihrál Oťasovi nikoli do ofsajdu (jak se mylně domníval soupeřův trenér), ovšem před prázdnou branku – mňam!

 Konečný výsledek 3 : 1 (3:1), penalty: 5:6.


Přátelský zápas – Háje Elite 2006

              Původně byl v plánu turnaj v hale Gutova ve Strašnicích, ale hodinu před srazem se mi ozval velitel mládeže na Hájích, pan O. M., aby mi oznámil, že si nakonec zahrajeme s těmi nejlepšími z jejich ročníků 2006 na umělce na Schulhoffově. V některých rodinách vzbudila tato zpráva logistickou pohromu, což odnesl např. Honzík Š. chybějící rozcvičkou…

Bylo krásné slunečné odpoledne, které přímo svádělo k posezení na zahrádce, což se sice nakonec realizovalo, ale ještě předtím sehráli naši borci v kombinované sestavě poměrně povedený zápas, kdy si vynahradili svůj sobotní střelecký výpadek.

Vše začal Danýsek už ve 3. minutě, kdy zužitkoval dokonalý Adámkův presink, avšak i v ostatních pasážích zápasu hraného na 4x12 minut (tedy skoro jako turnaj) se děly zajímavé věci. První čtyřka (DM, AV, JČ, LZ) byla častěji u míče, ta druhá (JD, DD, JŠ, MŠ) bojovala hlavně s orientací na hřišti, ale i ta se dostávala na dostřel hájecké branky a např. Honzíkovi Š. nebo Kubíkovi D. nechybělo mnoho, aby zaznamenali své první góly v našem dresu. Nevadí, určitě to vyjde příště. Tentokrát všechny zastoupil Danýsek, který si tak dokonale vynahradil svůj ofenzivní sobotní black-out, neboť nasázel do hájecké branky celkem pět gólů a ještě stihl orazítkovat tyč a stejně tak výjimečný výkon předvedl i Honzík Č., který zaznamenal celkem čtyři gólové přihrávky.

Hoši vstřelili celkem šest gólů a nic na tom nesejde, že háječtí dali o tři více, protože jsme měli možnost vidět velmi pěkný zápas, v němž bylo poznat, že hájecká základna je jednak početnější a jednak sehranější, což je téma hlavně pro nás trenéry, ale i ty, kteří mají možnost přivést do našich řad další mini- i maxiborce, abychom zvýšili konkurenci a hlavně nahradili výpadek ročníků 2006, kterých máme opravdu žalostně málo. 

Penalty: 6:4.

 Akce zápasu:

28. minuta: Honzík Č. odvážně proniká mezi dvojící soupeřů, houslemi prostrkuje až na Danýska, jehož lehká teč končí pomalu, ale jistě v síti.

Hodnocení našich borců:

 Jan Červeňák – v sobotu nám ho bylo líto, jak bojoval, jak mu bylo líto, že to týmu nešlo a jak nemohl překousnout skutečnost, že gól nám prostě souzen nebyl, ale v neděli si vše vynahradil a byl hlavní inspirací povedené pozápasové analýzy – známka 9 (bilance 0+4)

 Jakub Daněk – jeho občasné tréninkové výpadky vedou k tomu, že se nedokáže na hřišti úplně orientovat, takže občas míří s míčem na opačnou stranu a občas přihrává dozadu, ačkoli tam nikdo z jeho spoluhráčů není, ale Kubík je snaživý a chytrý borec, takže na jaře očekáváme doslova festival fotbalových lahůdek – známka 6,5 (bilance 0+0)

 Pan Danuška – vytrvalý úsměv na rtu, rychlé, až zběsilé průniky po pravé straně hřiště a téměř neustálé zásobování spoluhráčů nadějnými přihrávkami – to je pan Danuška. Až se naučí ještě svědomitěji vracet zpět, bude mít Dočkal velkou konkurenci – známka 8 (bilance 0+0)

 David Doležal – nejlepší hráč nedělního dopoledne na Hájích! Čistě odebíral balóny, všude byl včas, na zádech ještě troje plíce, koncentrovanost z něj přímo čišela, takže k úplné dokonalosti chyběl jenom ten gól anebo gólová přihrávka – známka 9,5 (bilance 0+0)

 Dominik Doležal – zůstává záhadou, jaktože na tréninku patří mezi nejsoustřednější, chápe význam všech cvičení, míč vede jako zkušený fotbalista, ale při zápase to neprodá. Věříme, že tady chybí jenom zkušenosti, větší odvaha a herní praxe – známka 6 (bilance 0+0)

 Artur Fedčuk – jeho zařazení do obranné dvojice s Davem přineslo jednak pohled na krásně se doplňující zadní vozbu, ale hlavně důraz, klid a jistotu při rozehrávce, které chyběla snad jen větší aktivita směrem dopředu a zápis do kroniky, jinak výborně! – známka 8 (bilance 0+0)

 Jan Hromádko – pozornému čtenáři jistě neuniklo, že dvakrát vyslal nádherným výhozem Sendiho do nadějné šance, ale on perlil i v brance, kde pod otcovým dohledem naprosto jistě pokrýval balóny a nechaoticky i rozehrával – velmi pěkné! – známka 8,5 (bilance 0+0)

 Marek Jedlička – na tomto místě vysíláme obzvláštní poděkování (za účast a bojovný výkon) a ještě mimořádnější přání brzkého uzdravení, poněvadž po nešťastném kontaktu začínal jeho nos nabývat boxerských rozměrů; Máro, díky a uzdrav se brzy! – známka 8 (bilance 0+0)

 Ota Kořínek – před zápasem byl nabádán, aby se plně koncentroval a vyslyšel! Nejlepší hráčku soupeře dokonale vygumoval, a pokud někdy v budoucnosti bude slečna pomýšlet na jakoukoli známost, Otu určitě nejméně v první fázi vynechá – známka 8,5 (bilance 0+0)

 Daniel Murk – v sobotu muž dvou tváří: v brance téměř výtečný, zato v poli řešil všechny situace opačně, než velí fotbalová logika (těch kliček navíc!) a hlavně jeho schopnosti. V neděli ovšem zazářil, jako démant v tunelu, čímž tak potěšil jak své bojovné srdíčko, tak hlavně pomstil svého bratra, který by dopoledne nedal gól ani uchem… – známka 8,5 (bilance 5+0)

 Sendi Murk – upřít mu určitě nelze snahu, kreativitu, klasické fotbalové pojetí a nádherné gólové přihrávky, bohužel mu však gól nebyl souzen. Sendi ovšem nezatrpkl a nadšeně bojoval až do konce, což je další příslib do jarních bitev a jeho vývoje – známka 8,5 (bilance 0+2)

 Matěj Pavlas – buldozer, tank a parní válec, tedy tři v jednom – to je přesně Mates. Pravda, míč mu občas tropí pěkné neplechy a některé jeho střely či pokusy o přihrávky mají k dokonalosti hodně daleko, ale pokud se Mates bude snažit, přidá k oné nezbytné obětavosti a neohroženosti velmi cenné poklady do zlaté mozaiky šikovného fotbalisty – známka 7 (bilance 0+0)

 Ota Pavlas – ve své první šanci netrefil míč, ale to bylo tím, že nechtěl odkrývat před soupeřem všechny karty, protože u druhé stál přesně tam, kde to bylo potřeba a jeho již tak usměvavá tvář se rozsvítila jak exekutor při pohledu na tmavé sídliště – známka 7,5 (bilance 1+0)

 Samuel Pastierik – v sobotu měl patřit k našim hlavním hvězdám, ale v útočné fázi si počínal jaksi zdrženlivě (čili nikoli nebezpečně, i když technicky velmi vyspěle) a v brance zarazil opakováním téže chyby. Faktem je, že časné vstávání neprospělo nikomu, takže Same, příště a hlavně v rozumnějších hodinách to určitě vyjde – známka 6,5 (bilance 0+0)

 Lukáš Rosín – škoda, že ve druhé půli odmítl hattrick (penalta se do toho nepočítá), protože jinak patřil k tomu nejlepšímu, co se v našich barvách o tomto víkendu zjevilo a konečně ukázal svou pravou tvář milého, leč nekompromisního zabijáka – známka 8,5 (bilance 2+0)

 Radim Semerád – svůj tradičně spolehlivý výkon ozdobil několikanásobným vrácením se do míst, kde by ho v tu chvíli nečekala ani věštkyně na telefonu a pokud prohrál osobní souboj, dejte mi vědět (já si nevšiml); škoda, že nebyl více vidět v koncovce – známka 8 (bilance 0+0)

 Marek Šenkýř – svůj první velký zápas na jednu branku s opravdovým brankářem zvládl s odhodlaností a výmluvností sobě vlastní; hlavně díky jemu jsme se mohli dozvědět, jak přelstít soupeřova brankáře a kudy rafinovaně na to – až to předvede i na hřišti, bude o to více důvodů k jásotu a že se tak stane velmi brzy, o to bych se klidně vsadil – známka 6 (bilance 0+0)

 Jan Šesták – i on dokáže na tréninku předvést neuvěřitelné věci, ale při zápase působí jaksi zakřiknutým dojmem a jako by si chtěl to nejlepší ještě schovat, takže Honzíku, my Ti věříme, že to umíš a zkus nám to předvést i v ostrém zápase v dresu, ano? – známka 6,5 (bilance 0+0)

 Šimon Tříska – tradiční výkon plný odhodlání, kreativity, neústupnosti a bojovnosti na pokraji sebezáhuby předvedl hlavně v první půli, přičemž v té druhé jako by tušil, že jej večer čeká velmi nepříjemný úděl – stříhání jeho bujné kštice – známka 7 (bilance 0+0)

 Adam Voseček – jsou na světě dva druhy týmů: ten první truchlí, že ho nemá a ten druhý jásá, že ho má, takže jásejme, protože Adámek se nebojí ve svém věku i při své fyzické konstituci předvést na hřišti kličky, háčky, vytáčky, a pokud se dalo v sobotu hovořit o světlých prvcích v našem dresu, byl to právě Adámek (a v neděli přidal jako bonus penaltu trefenou krásně přesně do vinglu!) – známka 8,5 (bilance 1+1)

 Lukáš Zelinka – kdyby se držel zásady „kopni a běž“, byl by z něj o patro lepší fotbalista, a kdyby k tomu ještě přidal trochu více stability (tedy spíše méně snahy za každou cenu po jakémkoli kontaktu s míčem či větrem spadnout na zem), přidalo by se další patro, čili na těchto základech se dá stavět – známka 6 (bilance 0+0)

 Diváci: v sobotu ronili husté slzy v říčanském bufetu do kávy či piva již od půl deváté, ale nedělní počasí je přimělo k častému potlesku (a konci dvojího koučinku, za což děkujeme), čili jsme již mohli hovořit o kultivované podpoře od 6. (případně 9.) hráče – známka 7

Soutěž aktivity:

Marek Salvet              - 32 + 52

Sendi Murk                - 56 + 23

Šimon Větrovec         - 56 + 19

Jakub Kokeš               - 27 + 21

Michal Straka              - 23 + 16

Daniel Murk               - 17 + 17

Adam Voseček           - 15 + 11

Šimon Tříska              - 11 + 12

Jan Červeňák             -   6 + 16

Radim Semerád          -   8 + 10

David Doležal            -   8 +   9

Pan Danuška               -   7 +   8

Ota Pavlas                  -   6 +   6

Vojtěch Doležal         -   1 +   8

Matěj Pavlas               -   1 +   8

Matyáš Hudec            -   5 +   3

Lukáš Rosín               -   4 +   3

Jakub Daněk               -   0 +   7

Ota Kořínek               -   0 +   6

Marek Čížek               -   1 +   4

Jan Hromádko              -   1 +   4

Filip Prachař               -   3 +   1

Artur Fedčuk              -   2 +   2

Tobiáš Gábrik             -   2 +   2

Samuel Pastierik         -   2 +   1

Dominik Doležal        -   1 +   2

Jan Šesták                   -   0 +   3

David Šinkora                        -   2 +   0

Marek Šenkýř             -   0 +   2

Lukáš Zelinka             -   0 +   2

Marek Jedlička           -   1 +   0

Petr Jun                       -   1 +   0

Václav Pokorný          -   1 +   0

Adam Adámek           -   0 +   1

Martin Bártek             -   0 +   1

 Vysvětlivka:

rozhoduje počet bodů (gól i přihrávka hodnoceny jedním bodem), poté počet vstřelených gólů a i v případě této rovnosti abecední pořadí

Borci víkendu:

 1.                  David Doležal

2.                  Jan Červeňák

3.                  Adámek, Luky, Sendi, Danýsek, Ota K. a Iker

 

Děkuji fundovaným trenérům Jirkovi a Oťasovi za krásné nedělní dopoledne a týmž pánům za spolukoučink při říčanském trápení a děkuji rovněž Sendimu jak za porci salátu, tak za vzorný zápis, který vyplnil česky, správně a skoro tak elegantně, jako Evička!

 

Za všechny

Láďa Salvet, v Praze dne 2. března 2014.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář