Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zápasy 11. až 15. září 2013

19. 9. 2013

Chodovská hlásná trouba – 2. díl – 11. až 15. září 2013

 

Mladší žáci – Union Žižkov

            Nechci vypadat jako nenapravitelný optimista (jímž beztak jsem), ale herní projev našich borců se propastně zlepšuje, což je v případě teprve druhého zápasu v úplně nové roli a na dvakrát větším hřišti velmi příjemné konstatování. Jen šibeniční termín (středa v 16.00 hodin na legendami opředené hoře Vítkov) nás trochu zaskočil, neboť se včasnou docházkou měli problémy studující v Prahy 6 a Kořínkovi, kteří si spletli hřiště – naštěstí jen v rámci Žižkova a nikoli města.

  První poločas bych z naší strany označil za lehce smolný, a kdybych hledal výmluvy, určitě bych našel nedostatek zkušeností a nepochybně vítr s příchutí slivovice odkudsi od Hradu. Faktem ale je, že na naši branku šlo šest střel, přičemž čtyři z nich skončily v brance (jedna dokonce po našem nákopu do nic netušícího Žižkováka) a další dvě nádhernými robinsonádami vytáhl Iker na roh. My jsme naopak mohli nejméně třikrát skórovat velice jednoduchým způsobem, ale buďto jsme stříleli, když jsme měli přihrávat anebo přihrávali, když jsme měli střílet. V poslední minutě jsme ale předvedli akci, po níž i Jan Žižka zvedl klapku z druhého oka, aby ji mohl vidět ve 3 D.

            Poločasová promluva zabrala a ve druhé půli jsme byli jednoznačně lepším celkem. Bohužel byl však proti osudu výsledku domácí gólman, jehož rozměry spíše připomínaly zkušeného reprezentanta na sklonku kariéry – pokud tohle byl ročník 2001, musí na Unionu papat Bobule 1 i 2. V šancích tak selhali Maroun, Sendi, Dave, Radim a dokonce i Lokajík s Vojtou Danem, zatímco Iker se mohl střídavě opalovat a střídavě pozorovat, jak z jediné domácí šance borec netrefuje prázdnou branku.

Inu, výsledek je takový, jaký je, avšak v souladu s naší filosofií se smekal po zápase klobouk ve tvaru odpadkového koše a po povedené druhé půli jsme si mohli říct, že takovou cestou se musíme ubírat dále.

Akce zápasu:

30. min.: fotbalové učebnice, archivujte: Maroun vysouvá křížnou přihrávkou do křídla Vojtu M., ten centruje, a Sendi parádním obloučkem překonává dvoumetrového gólmana – prostě sousto pro opravdové labužníky!

 

            Konečný výsledek – 1:4 (1:4).

Penalty 5:7.

Hodnocení našich borců:

 

Jan Hromádko – o jeho výkonu již bylo psáno výše, přičemž čtyři obdržené góly nepadají úplně na jeho vrub, leč místy by Štěstěna nebo větší ochota si lehnout mohly zaúřadovat lépe; propastně ale zlepšil důraz v pokutovém území a výkopy – známka 6,5 (bilance 0+0)

 

Vojtěch Doležal – jeho výkony jsou natolik konstantní, že by si ho Michal Bílek určitě nevšiml při nominaci pro nároďák, přičemž tentokrát přidal i něco ze svých technických fines hraničících s maximálním kulišáctvím – známka 8 (bilance 0+0)

 

David Doležal – speciální pochvala: chvíli se srovnával s pohybem létajícího křídla, ale když mu to bylo vysvětleno, stal se králem na hřišti a je jen škoda, že ze svých dvou šancí nevytěžil aspoň jeden gól – známka 8 (bilance 0+0)

 

Artur Fedčuk – jasná hvězda zápasu a ten týmový duch při hře i penaltách! V obraně působil naprosto nepřekonatelným dojmem (a také nepřekonatelný byl) jeho rozehrávky měly hned několik mozků a vše završil suverénně chycenou penaltou (která byla výtečně kopnutá) při rozstřelu – známka 9,5 (bilance 0+0)

 

Matyáš Hudec – místy mu nevycházelo úplně vše, co si předsevzal, míč mu hopkal a hlavičky neposílal do míst, kde stáli spoluhráči, ale na postu krajní motorové pily předvedl několik náběhů tam i zpět, což kvitujeme – známka 7 (bilance 0+0)

 

Ota Kořínek – trochu se na něm podepsalo opožděné rozcvičení, protože při práci s balónem si na tréninku počíná podstatně s větší bravurou, ale na druhou stranu nezávidím soupeři, když ho nahání po hřišti a chce mu toho kulatého lišáka sebrat – známka 7 (bilance 0+0)

 

Jan Lokaj – se svým výkonem určitě být spokojen nemohl, poněvadž se lehce podepsal pod druhý gól domácích, což nahrazoval zvýšenou obětavostí a snahou a bylo na něm vidět, jak moc a moc chce, aby otec opět veršoval – známka 6,5 (bilance 0+0)

 

Vojtěch Daniel Mančuška – oproti sobotnímu zápasu v Bohnicích jsme zaznamenali trochu větší procento nevydařených kliček a přihrávek, nicméně každý den posvícení být nemůže, čili v pátek očekáváme masakr! – známka 6 (bilance 0+1)

 

Sendi Murk – v první půli možná zbytečně individuální, v té druhé už krásně týmový hráč, u něhož je radostí pohledět, jak soupeře drtí svými krátkými kličkami. Nu a ten gól jen svědčí o jeho fotbalové výjimečnosti – známka 8 (bilance 1+0)

 

Ota Pavlas – proti svému bývalému týmu byl motivován hned dvakrát: hodlal jej pokořit hattrickem a také se nepochybně obával otcova vydědění v případě, že se tak nestane. Dřel, jezdil, kulil oči, skluzoval, takže – známka 7 (bilance 0+0)

 

Marek Salvet – poměrně často odlétával od soupeřů i míče způsobem, že se na naši branku valil další útok, ale postupem času získával na důvěře a důrazu, pročež lze jen doufat, že příště svůj motor nahodí už od první minuty – známka 7 (bilance 0+1)

 

Radim Semerád – být všude tam, kde je ho třeba, je vlastností výjimečných mužů, což Radim opět splnil; jen někdy volil jiné řešení, než situace vyžadovala a jeho střely neměly potřebnou rasanci, přesto se uděluje – známka 8 (bilance 0+0)

 

Michal Straka – větší hřiště je pro něj zatím velkým oříškem, jenže musíme přihlédnout k tomu, že hraje proti o tři roky starším borcům, takže jeho čas určitě přijde a gólový apetit bude jistojistě nasycen – známka 6 (bilance 0+0)

 

Diváci: byli hodně roztroušeni po rozsáhlé Vítkov Arena, takže ani nebyli slyšet a s ohledem na počet fotografů vlastně ani nebylo komu děkovat – to vše ale připisuji nezvyklému termínu a doufám, že v pátek to už bude ten proslulý chodovský kotel – známka 6

 

 

Mladší žáci – Štěrboholy

Známá pražská městská část Buddy Štěrbo Holly k nám přicestovala s podobně věkově vyladěným kádrem jako my a s nejlepším hráčem, jehož jsem měl možnost v této věkové kategorii spatřit – synem legendárního kultivátora trávníků Horčíka. Pokud jsem výše psal o výtečném druhém poločasu, musím na svůj optimistický trend navázat, protože hlavně ve druhé půli chlapci předvedli výkon, který snese i ty nejpřísnější parametry, hlavně co se ofenzívy týče. Směrem dozadu to bylo poněkud slabší, takže pakliže někdo slyšel slovo, které se, Bohumile, neříká, patřilo výlučně na adresu hráčů, kteří patří mezi nejhovornější v kabině, ale na hřišti tuto základní dovednost nezvládají, ačkoli je k tomu opakovaně nabádáme. Hrozí totiž ztráta míče a gól (lepší případ) anebo srážka hlavami a úraz (horší případ), pročež se tímto jednak omlouvám a jednak vyzývám dotčené výtečníky, aby mluvu na hřišti mezi sebou uzpůsobili správným směrem a počtvrté již k podobné zatrachtilosti nedošlo.

A nyní k tomu veselejšímu: naše góly, u nichž mě mrzí, že jsem rubriku „akce zápasu“ zkrátil na jednu položku. To se ještě navíc nezmiňuji o dalších gólových šancích, jež jsme si vypracovali (Sendi, Maroun, Maty, Radim, Lokajík, Vojta Dan atd.) anebo o situaci, kdy jsme běželi ve čtyřech na jednoho hráče, ale Maroun přihrál pozdě…

1:0 – 6. minuta: Vojta Dan z křídla nachází Marouna (pokud byste níže nacházeli podobné prvky, bude to patrně tím, že se na to v tréninku zaměřujeme),

2:2 – 35. minuta: Vojtíšek krásně vybojoval balón, poslal ho Vojtovi Danovi a jeho sólo skončilo až v síti společně se závěrečným hvizdem rozhodčího,

3:2 – 36. minuta: pohovor v kabině zabral, což ostatně bylo vidět celý druhý poločas, poněvadž Sendi pálí, gólman jenom vyráží a Radim ve skluzu ukazuje, co znamená důsledné sledování míče,

4:2 – 39. minuta: Sendi centruje z křídla a Maroun věší levačkou,

5:2 – 42. minuta: Sendi centruje z křídla a Maroun věší levačkou (vivat povely Ctrl+C a Ctrl+V),

6:3 – 45. minuta: po nevydařeném signálu z rohu sice inkasujeme na 5:3, ale hnedle z výkopu posílá Vojta Dan další centr zprava a Maroun z voleje nádherně trefuje banku,

7:4 – 59. minuta: viz akce zápasu,

8:5 – 65. minuta: role se tentokrát obracejí, Maroun nabíjí a Sendi konečně prolamuje svoje střelecké prokletí,

9:6 – 69. minuta: Maty vypouští dělovou ránu jako Karel Gott, brankář neudrží (míč) a Maroun věší svůj pátý kousek na šňůru.

 


Děkujeme, aplaus! Tohle byl směrem dopředu fotbal, který oku lahodí a až doladíme ty drobnosti při bránění protihráčů (i když proti nám stál vskutku excelentní kousek), budeme se moci kochat ještě více. Pouze dodávám, že většina borců hraje v kategorii o patro výš, čili o to jsou tyto poznatky cennější!

 

Akce zápasu:

59. min.: běžíme ve třech na čtyři, Míša posílá nádhernou přihrávku Marounovi, ten jenom lehce posouvá doleva a Radim z první trhá sítě způsobem, o němž se sní většině hráčů v Lize mistrů i Lize ministrů!

 

            Konečný výsledek – 9:6 (2:2).

Penalty 7:5.

 

Hodnocení našich borců:

 

Artur Fedčuk – zlikvidoval několik nájezdů nebezpečného forvarda hostí, avšak občas jsme měli dojem, že se balónu bojí a jednou ho zaskočil padáček; vše ovšem vynahradil přesností a suverenitou při rozehrávkách – známka 6,5 (bilance 0+0)

 

Jan Hromádko – na místě obránce dvakrát zapomněl mluvit (viz výše), ale v jednom případě použil svoje fyzické parametry správným směrem a prokázal, že i brankář umí hrát nohama a místy i hlavou + nejkrásnější penalta! – známka 7 (bilance 0+0)

 

Vojtěch Doležal – z obranných řad nejlepší, poněvadž většinu osobních soubojů vyhrával chytrostí až mazaností a oslnil navíc slavnostním nástupem s vlastnoručně uvázanou kravatou a slušivým sakem – Beckham, jdi se bodnout! – známka 8 (bilance 0+1)

 

David Doležal – pilování lajny mu jde výtečně, jen občas zapomíná, kde má stát a kam se má účinně pohybovat, což ovšem při jeho herní inteligenci nebude do budoucna problém – v řadě momentů přehrál i o hlavu větší protihráče – známka 7 (bilance 0+0)

 

Matyáš Hudec – jeho silnou stránku (hlavičky) tentokrát ponechal stranou, avšak pokud bychom mu dali do kopaček měřič kilometrů, uběhl by spokojeně z Chodova do Dejvic a zpět a ještě by si cestou dal svačinu – známka 7 (bilance 0+1)

 

Ota Kořínek – už určitě i on sám ví, že mluvit se má na správných místech a ve správný čas, takže vyjměme klady: neústupnost v osobních soubojích, zkušená a přesná rozehrávka a odvaha zapojit se do ofenzívy – známka 6,5 (bilance 0+0)

 

Jan Lokaj – poctivost je jeho druhé křestní jméno. Neviděl jsem na hřišti moment, na který by nebyl koncentrován, který by podcenil a u něhož by básnické střevo jeho slavného otce (roč. 2001, takže příště nastupuje) osleplo – známka 7,5 (bilance 0+0)

 

Vojtěch Daniel Mančuška – když jsem v předchozích referátech zmiňoval mého oblíbence Libora Sionka, myslím, že Sparta má důstojného nástupce – jeho výkon roste zápas od zápasu a herní sebevědomí z něj jenom čiší – viz gól na 2:2 – známka 8,5 (bilance 1+2)

 

Sendi Murk – dlouho, předlouho mu nebylo přáno dát gól, navíc se projevil jako přemrštěný gentleman, když míč rozhodčího vrátil soupeřovi na kopačky do gólové šance, ale ve druhé půli viditelně ožil, začal létat, nádherně přihrávat a (jak postřehl i jeho sploditel) vracet se i zpět – gólový apetit si pak uspokojil nádhernou osmou trefou – známka 8,5 (bilance 1+3)

 

Ota Pavlas – naskočil až do druhé půle a jezdil po čáře jak motorová sekačka, avšak ve své jediné gólové pozici selhal, takže lze vyslovit optimisticky, že si svoje střelky schovává na starší přípravku anebo na další zápas? – známka 6,5 (bilance 0+0)

 

Marek Salvet – vyvaroval se Hušků, nebál se osobních soubojů a hnedle to byl ten Maroun, z něhož jde v součinnosti s tandemem SM – RS hrůza. Jeho výkon nejlépe vystihují čísla, neboť i když statistika nuda je, má cenné údaje – známka 9 (bilance 5+2)

 

Radim Semerád – kdyby neměli Češi svého Járu Cimrmana, museli by si ho vymyslet. Kdyby pak Chodov neměl svého Radima, musel by si ho vymyslet také – téměř 70 minut odjezdil na krev, měl nejčastěji balón na noze, prostě kapitán každým coulem – známka 9 (bilance 2+0)

 

Michal Straka – odolal i drsnému úderu do ucha, takže až jej bude učitelka v pondělí zkoušet, píšu omluvenku. Participoval na akci zápasu, obětavě poletoval po hřišti tam i zpět a až jednou tyto zkušenosti zúročí, třeste se všichni – známka 7 (bilance 0+1)

 

Diváci: domácí prostředí je prostě domácí prostředí. Najednou to byl cvrkot, k němuž samozřejmě přispěli i naši borci svým skvělým ofenzivním výkonem na výbornou, pročež jsme se konečně dočkali děkovačky hodné Chodova a jeho rowdies – známka 8

 

Mladší přípravka – Slovan Kunratice

            Kunratické mládí patřilo mnoho let do tzv. druhé pražské kategorie, tj. těsně pod tzv. velké týmy, avšak mužstvo, které přijelo v tuto krásnou neděli k nám, mělo k fotbalovým nadějím hodně daleko. Spíše to vypadalo, že v Kunraticích začínají od znova, což po řadě veletočů z posledního období není nic zvláštního – inu ne všude dokážou lidé táhnout za jeden provaz, jde-li o fotbal.

  Zápas se tak proměnil v trhání nožiček, vraždění neviňátek či chodovský masakr – jak je libo. Od první minuty se na kunratickou branku valil jeden útok za druhým a nejlépe o tom svědčí fakt, že první gól jsme dali až ve 3. minutě ze čtvrté gólové šance. A tak jsme mohli sledovat, kterak si Šimon dělá na hřišti, co chce, Mates za každou cenu touží dát gól, Kubík krouží kolem zmatených soupeřů, Domísek si vyráží na odvážnou ofenzivní akci po pravé straně, Tobík zcela cíleně střílí svoje první góly v chodovském dresu v soutěžním zápase (předtím se trefil už v přáteláku proti Hájům), Danýsek poletuje po levé straně hřiště a z každé akce číhá nebezpečí, ne-li přímo šlamastyka, Honzík Č. udivuje svoje rodiče a ostatní diváky fantasticky důsledným sledováním míče a snaží se dohonit Simona v gólových dostizích a Luky předvádí slalom, při němž Mr. Plechovi tuhne krev v žilách a pivo v kelímku a Adámek tluče (zatím marně) na gólová vrata. Skóre utěšeně narůstalo a velmi trefná byla Oťasova poznámka, zda-li mi můj papírek s poznámkami formátu A6 bude stačit. Stačil, a jelikož mi bylo malých Kunratičáků líto, ponechával jsem to nejsilnější dosti často na střídačce a snažil se rozložit síly mezi celý tým, takže druhá čtyřka odehrála v součtu více minut než ta první. Kdyby tomu bylo naopak, napočítali bychom gólů pravděpodobně více, což ovšem není smyslem těchto zápasů.

 

Akce zápasu:

40. min.: biliárový ťukes předvádí trojka Danýsek – Honzík – Simon, přičemž ten poslední nejenže chytře zakončuje, ale ještě se stihne usmívat.

 

  

Konečný výsledek – 23:3 (6:0, 7:1, 2:1, 8:1).

Penalty 6:4.

 

 

Hodnocení našich borců:

 

Matěj Pavlas – hodně moc chtěl vstřelit gól, takže se s míčem častěji ocital na soupeřově polovině, ale buďto pozdě přihrál anebo špatně vystřelil, takže tato radost jej čeká v dalším zápase, protože takto ofenzivního a na čáře jistého brankáře – kdo by si ho nepřál do týmu? – známka 8 (bilance 0+2)

 

Jan Červeňák – hrnul před sebou všechno jako tank, protivníci splašeně uskakovali – Honzíka prostě nebylo možno zastavit. Podílel se na vybojování míčů, podílel se na zakládání akcí, střílel, přihrával, prostě tvořil hru! – známka 9 (bilance 4+4)

 

Dominik Doležal – jeho krásný moment, kdy naprosto cíleně obešel dva protihráče a vyrazil po pravé straně na zteč, uchvátil nejen rodiče, ale i tým, který se v očekávání věcí příštích přesunul před branku; na gól nebo asistenci si ale počká do příště – známka 7 (bilance 0+0)

 

Toibáš Gábrik – závěr první čtvrtiny patřil jemu, protože se nejlépe zorientoval v mišmaši, který vládl před kunratickou brankou, a to hned dvakrát a vše v rozmezí necelých 60 vteřin, takže jen tak dál – známka 7,5 (bilance 2+0)

 

Jakub Kokeš – společně s Danýskem odflákli rozcvičku, což se posléze podepsalo jak na jeho střelecké potenci, tak na práci s míčem, který mu nezvykle hopkal a ani přihrávky nepatřily mezi nejsilnější zbraně, takže příště, Kubíku, lépe a důsledněji! – známka 7 (bilance 0+5)

 

Daniel Murk – společně s Kubíkem odflákli rozcvičku, což se posléze podepsalo jak na jeho střelecké potenci, tak na práci s míčem, a i když se do dějin zápasu přesto výrazně zapsal, má podstatně na víc a hlavně kapitán má jít příkladem! – známka 8 (bilance 3+6)

 

Šimon Větrovec – co mu lze vytknout? Že občas nepřihrál lépe postavenému spoluhráči? Že neproměnil všechny své střely na branku v góly? To bychom po něm chtěli asi moc, takže – pokud to byl někoho zápas, tak právě Simona, vždyť se podílel na 20 z 23 našich gólů, čili klobouk dolů navíc! – známka 10 (bilance 16+4)

 

Adam Voseček – pořád se jaksi nemůže prosadit, ačkoli nedostatek komunikativnosti mu rozhodně vyčíst nelze, ale byl to jeho teprve druhý ostrý zápas, pročež do třetice bude určitě všeho dobrého – známka 6 (bilance 0+0)

 

Lukáš Zelinka – když se položil do svého slalomu mezi protihráči, už už to vypadalo, že míč dovede až do branky, ale nepovedlo se. Zbývá, než doufat, že v příštím zápase konečně oslaví svůj první gól – má na to! – známka 6 (bilance 0+0)

 

Diváci: kdepak, domácí prostředí je domácí prostředí, čehož naši rowdies využili k tomu, že obsadili horní ochoz a nestíhali tleskat, radovat se z gólů, čili pozápasová děkovačka měla konečně tu správně bouřlivou atmosféru, kterou ani nešlo zachytit fotem – známka 8

 

 

Starší přípravka – SK Praha 4

 

            Kdepak, Nusle, na ty prostě máme pech. A nejde o povzdech kapsáře, jemuž je souzeno být lapen při činu jenom v Nuslích, ale o povzdech nás, chodovských fotbalistů, jež ještě neměli tu čest proti tomuto celku na skóre vyhrát. Je sice faktem, že soupeři byli posíleni dvěma hráči se střídavým startem v pražských "S", ale ani to neomlouvá náš lehce bázlivý a na úvod nekoncentrovaný výkon (nevím, jak probíhala rozcvička, protože jsem vedle létal kolem mladší přípravky, ale usuzuji, že žádný svědomitý šlágr to nebyl), který vyústil v to, že ve 4. minutě svítilo na ukazateli skóre 0:4. Obránci spíše dávali soupeřům přednost a volnost v jejich řádění, útočníci se nedostali k míči a Daveovi nestačily ani troje plíce, aby byl tam, kde měl coby středový hráč být. Svůj statečný výkon korunoval bojovným gólem, ale byl jediný v celé první čtvrtině… Obraz hry se příliš nezměnil ani v té druhé a navíc už ve třetí minutě byl sestřelen náš kapitán, což se později ukázalo jako citelná ztráta. Je sice pravdou, že jsme z tohoto trestného kopu snížili (opět bojovný Dave po Sendiho nádherném nákopu), ale inkasovali jsme další dva góly a najednou tam nebyl nikdo, kdo by zabojoval, kdo by udělal ten krok navíc, kdo by se postavil nepříznivému vývoji zápasu.

            Ten jsme lehce zvrátili až ve čtvrtině třetí, kdy se třikrát trefil Maroun, jednou namířil Míša do správné branky a v jednom případě Oto K. trefil výstavní dělovkou břevno – to by byl gól roku! Jenže, v sedmé minutě musel Maroun odstoupit (do již zasaženého kolena dostal podruhé pecku) a jakkoli to vypadá, že tady někoho přemrštěně vychvaluji, nechám hovořit čísla: když byl na hřišti kapitán, snížili jsme na 6:8 a dalo se hrát, protože jsme byli lepším týmem, ale po jeho odchodu to bylo 1:9, přičemž poslední tři góly pramenily vyloženě z naší frustrace.

   

Je pravdou, že do starší přípravky jsme vkládali největší naděje, protože se tady dali dohromady již zkušení fotbalisté, ale zatím herní projev (i ty zatracené výsledky) zůstávají hodně za očekáváním, byť chlapci hrají v kategorii mladších žáků propastně lépe. Že by snad své soupeře podcenili anebo sázeli na vlastní zápasyJ?

 

Akce zápasu:

33. min.: Sendi předvádí lekci z přihrávkového slovníku, kteroužto výzvu chápe za správný konec Maroun a houslemi křesá další jiskřičku naděje ve zvrat v zápase.


 

Konečný výsledek – 7:17 (1:5, 1:2, 4:3, 1:7)

Penalty: 4:3 – aspoň tuto dovednostní soutěž jsme ovládli.

 

 

Hodnocení našich borců:

 

Jan Hromádko – dělal, co mohl, ale většinu gólů dostal do prázdné branky anebo způsobem, že si banán nestihl ani oloupat ani soupeřům poděkovat, dokonce i rozehrávky mu šly a nic na elánu mu nesebralo, že 14. gól dostal po hloupé srážce se soupeřem – známka 8 (bilance 0+0)

 

Vojtěch Doležal – s ohledem na počet zraněných musel naskočit do posledních dvou čtvrtin a působil jistě, leč s nepříznivým osudem zápasu již nic neudělal, ačkoli na postu středního tvůrce působil velmi důstojně – známka 8 (bilance 0+2)

 

David Doležal – začal jako motorová pila uprostřed, v průběhu se posunul více dozadu a právě on patřil ke světlejším zjevům tohoto zápasu, a to nejen při důrazu v koncovce, ale i při obranných zákrocích – známka 8 (bilance 2+0)

 

Ota Kořínek – první dvě čtvrtiny byly z jeho strany, slušně řečeno, nepovedené, zatímco v těch posledních dvou dokonale zužitkoval své fyzické i technické přednosti a pokud by odehrál celý zápas v takovéto fazóně, byla by radost pohledět – známka 7 (bilance 0+0)

 

Sendi Murk – oproti pátečnímu výkonu ve druhé půli měl nepoměrně pomalejší krok ve startu na míč a dosti často se divil, jak snadno mu soupeř sebral balón, ale jeho zpětná klička do protipohybu obránce a následná šlupka – to jsou zbraně! – známka 7 (bilance 1+2)

 

Ota Pavlas – jejda, to se to tentokrát moc nepovedlo. Otovi nelze upřít snahu a buldočí zaujetí, avšak míč ho v tomto zápase zlobil jako třídní učitelka, když po něm chce domácí úkol vypracovaný bezchybně a s dokonalou úpravou – známka 6 (bilance 0+0)

 

Samuel Pastierik – obětavě nastoupil, při pohledu na soupeře se mu udělalo mdlo, takže nyní trénuje s hrníčkem čaje v posteli a celý tým mu přeje brzké uzdravení, stejně jako Marečkovi!

 

Marek Salvet – neodehrál ani polovinu zápasu díky dvěma zásahům do kolene, za což vděčí hlavně tomu, že jako jeden z mála bych ochoten přidat trochu bojovnosti a trochu do kroku; po jeho odchodu mužstvo znatelně odpadlo – známka 9 (bilance 3+0)

 

Michal Straka – trefil obě branky a v obou případech tak učinil výstavním způsobem, jinak se ale snažil zakončovat z každé pozice (někdy možná mohl zvednout hlavu nahoru a přihrát) a potvrzuje pověst útočného beranidla se vším všudy – známka 7 (bilance 1+0)

 

Marek Švenda – na hřiště se podíval jen při několika krátkých výstupech, protože herní pauza byla příliš dlouhá a soupeř příliš rychlý a šikovný, ale když už tam byl, prokázal, že ze svého umu nic nezapomněl, a ta jeho společenská a odborná stránka, to je přínos pro každý tým! – známka 6 (bilance 0+0)

 

Šimon Tříska – když už se k míči dostal (a že si ho za svou aktivitu hodně zasloužil), ne vždy s ním dokázal naložit tak, jak si asi představoval – prospělo by mu více klidu a přehledu, ale on to doladí – o tom jsem bytostně přesvědčen – známka 6 (bilance 0+0)

 

Diváci: oproti zápasu mladší přípravky byli trochu tišší, patrně vyčerpaní masakrem, který předvedli nejmladší chodováci, ale i tak byli slyšet a potvrdilo se, že v domácím prostředí a u našeho okénka vždy výrazně ožijí – známka 7

 

Děkuji tudíž Evičce s Radkou za výstavní vyplnění jejich křížovky s tajenkou, což je v případě domácích zápasů snad to nejdůležitější, Vosečkům, Murkům, Plechovi a Strakům za hutnou porci rajčatového salátu a Jirkovi, Otovi a Petrovi s Vráťou za důrazný, leč motivátorský koučink.

 

 Soutěž aktivity:

Šimon Větrovec         - 21 + 4

Marek Salvet              - 8 + 7

Daniel Murk               - 5 + 6

Sendi Murk                - 5 + 5

Jan Červeňák             - 4 + 5

Jakub Kokeš               - 0 + 6

Vojtěch Mančuška     - 2 + 3

Vojtěch Doležal         - 0 + 5

Matěj Pavlas               - 0 + 4

David Doležal            - 3 + 0

Michal Straka                         - 2 + 1

Radim Semerád          - 2 + 1

Tobiáš Gábrik             - 2 + 0

Lukáš Zelinka             - 0 + 1

Matyáš Hudec                        - 0 + 1

 

 Borci anglického týdne:

1.                  Šimon Větrovec

2.                  Marek Salvet

3.                  Jan Červeňák

 

 

 

A na závěr přeji dobrou chuť:

 

http://sovec71.rajce.idnes.cz/Kunratice_doma_15.9.2013/

 

http://lada6767.rajce.idnes.cz/Chodov_podzim_2013_-_II

 

Za všechny anglickým týdnem poveselené, až rozjuchané

Láďa Salvet, v Praze dne 11. až 15. září 2013.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář