Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zápasy 20. až 22. září 2013

25. 9. 2013

 Chodovská hlásná trouba – 3. díl – 20. až 22. září 2013

 Starší přípravka – TC Tempo

            Naší druhou výpravu po soupeřových hřištích jsme začali na Lhotce, kde na nás čekal výběr z velmi pestré a kvalitní mládežnické základny. Absolutní elita proti nám nenastoupila, ale i druhá sorta domácích nadějí nám připravila jednak chvíle krušné, ale také chvíle veselé, když jsme v druhé polovině zápasu zjistili, že i s nimi se stále dá hrát.

   Lze pochopit, že výkop zápasu v pátek od 17.00 hodin (navíc při propracovaném dopravním systému hlavního města) není pro řadu našich borců i rodičů zcela vyhovující, ale na druhou stranu dotčení hráči jsou pak ochuzeni o systematickou rozcvičku a výsledky toho jsou pak vidět na hřišti. Snad se nám podaří jednou zahájit rozcvičku jednotně tak, aby byl ideálně rozhýbán a na balón připraven celý tým.

            V prvních dvou čtvrtinách jsme totiž hráli všechno možné, jen je fotbal na úrovni. Góly do naší sítě padaly velmi kuriózním způsobem, ale hlavně jich tam padlo deset, a to ještě Artur zachránil naši branku od dalších pohrom. Přísnější měřítko snesla snad jen trojice Artur – Maroun – Iker, jenž se tentokrát zaskvěl v obraně. Komentář k první půlce zápasu zakončím výstižným popisem našeho jediného gólu – dal ho Maroun ze zcela samostatné akce…

            Svou roli určitě sehrál i terén, pro který by bylo vhodnější použít slovo "hokejová plocha". Domácí borci byli vybaveni kopačky s kolíky, zatímco naši hráči bojovali s terénem v turfech, ale jedním dechem dodávám – lepší si párkrát klouznout, než mít z kolíků zničené dolní končetiny možná na celý život.

            Na naši hru se však dalo koukat až ve druhé polovině zápasu. To jsme totiž přidali na důrazu, přesnosti přihrávek, důvěře ve vlastní schopnosti a hlavně jsme se nebáli dostat se před branku soupeře, vydobýt si místo k zakončení a dostat míč do branky, leckdy i zvláštním způsobem. Sendi po Vojtově přihrávce tak učinil víceméně klasicky, ale Iker si naběhl na Sendiho roh do místa, kde má kralovat domácí brankář, avšak jeho důvěra ve vlastní síly a víra, že právě tam balón doplachtí, znamenala krásný gól přímo z voleje! Takhle přesně má vypadat důslednost při sledování míče!

 V poslední čtvrtině jsme pak již zápas opanovali úplně a dvěma góly upravili na aspoň trochu přijatelný rozdíl. Nejprve Maroun zakončoval akci zápasu a nakonec se prosadil i Oťas výstavním bodlem. Čili, pánové, šlo to a nikoli tak ztuha, jak to asi mohlo vypadat. Ono to totiž jde proti každému týmu, jen se musíme naprosto svědomitě věnovat tomu, proč jsme na hřišti, tedy nikoli kvůli prezentaci kvality účesu či barevného spektra kopaček, ale jedině a pouze kvůli fotbalu, který sice nyní hrajeme hlavně pro sebe a pro svoje nejvěrnější příznivce, ale časem už to na Old Trafford, Allianz Areně nebo Nou Camp už bude pro vyprodané a šílící tribuny, takže na to, chlapci naši šikovní, pamatujte!

           Akce zápasu:

44. min.: Vojta nachází z rozehrávky Sendiho, ten využívá své herní předvídavosti a také znalosti, kam se Maroun může posunout, načež následuje pecka z první a je hotovo!

 

            Konečný výsledek – 5:12 (1:5, 0:5, 2:2, 2:0)

Penalty 6:7.

 Hodnocení našich borců:

 Artur Fedčuk – jedna ze tří hvězd zápasu týmový pochytala fůru nebezpečných i zcela neškodných balónů, další část jich rozehrála (ačkoli často nebylo komu) a doteď slyším jeho výstižnou glosu z 2. čtvrtiny: "Kluci, ty si z vás ale dělaj´…" – známka 9 (bilance 0+0)

 Jan Hromádko – na postu zadního útočníka se prezentoval nebojácností a důrazem v osobních soubojích, směrem dopředu by sice možná potřeboval zvýšit účinnost přihrávek, ale ten gól z voleje – to byla opravdová lahůdka! – známka 8 (bilance 1+0)

 Vojtěch Doležal – do sestavy se dostal díky několika neplánovaným absencím a předvedl výkon lehce pod hranicí svých možností. Když však k němu přidal zarputilost, byl to najednou zcela jiný Vojtíšek a správný tvůrce hry – známka 7 (bilance 0+2)

 David Doležal – ačkoli mu to hodně klouzalo, nevypustil ducha nic, nevzdal žádný balón a ačkoli se místy pohyboval po hřišti s nasazením života (rozvázané tkaničky), patřil k těm, na jejichž hru se mohla maminka bez obav koukat, kdyby koukala – známka 8 (bilance 0+1)

 Ota Kořínek – v první polovině zápasu jsme měli dojem, že si popletl dresy, neboť přihrával soupeřům, balón jim zdvořile přenechával a působil lehce dezorientovaným dojmem – ten pravý Ota nastoupil až do 4. čtvrtiny (nepůjde to příště dřív?) – známka 6 (bilance 0+0)

 Sendi Murk – v první polovině zápasu nechával svého nerozlučného parťáka z útoku až příliš část osamoceného při napadání i útočení; když se ale potom zapojil, to byl najednou orchestr bez falešného tónu – známka 7 (bilance 1+2)

 Ota Pavlas – netuším, čím jej otec motivoval, ale tentokrát létal Oťas po hřišti, jako by jej v opačném případě čekal večer v hladomorně a vše korunoval nádhernou penaltou ála fotrovka – míč projde od jedné tyče sítí a vyletí druhou stranou branky! – známka 8 (bilance 1+0)

 Marek Salvet – také prokluzoval více než spojka ve starém modelu Škoda 105 S, který brázdil naše silnice v 70. a 80. letech, ale bojoval jako správný kapitán a ač často osamocen, znovu a znovu se pouštěl do dalších bitev – známka 8,5 (bilance 2+0)

 Marek Švenda – právě on nejvíc doplatil na spletitou dopravní situaci v Praze, protože dorazil přesně s výkopem, takže na hřišti nepůsobil dvakrát jistě, což ovšem plnohodnotně vyvážil nádhernou penaltou a tím i konverzačním tématem na víkend – známka 6 (bilance 0+0)

 Michal Straka – další útočný buldok tentokrát svůj gólový apetit neuspokojil, protože mu v cestě kolikrát stál darebný protihráč a kolikrát i jeho drobné negativum – zvednout hlavu a juknout, kde kdo a co stojí – známka 6 (bilance 0+0)

 Šimon Tříska – obrovský poctivec dřel až na samotný záložní disk svých sil a dokonce mám pocit, že jsem ho viděl chvíli i vyčerpaného – do soubojů dával veškerou svou energii, takže si k tomu příště vezme i míč a ten gól tutově přijde! – známka 6,5 (bilance 0+0)

Diváci: tentokrát měli mnoho handicapů, s nimiž se nevyrovnali. Počasí spíše připomínalo Londýn v nejlepší formě (bohužel kopaná za tím lehce zaostávala), občerstvení bylo přes celé hřiště, takže vlastně ani nebylo komu poděkovat – známka 6

 

Mladší přípravka – Dolní Měcholupy

Nevím, zda někdo ví, odkud pochází název "Měcholupy"? V přilehlých hvozdech (pro později narozené v lesích) tady svého času, kdy Šemík byl ještě hříbě, vládla smečka velmi nebezpečných a zákeřných lupičů, kteří kradli projíždějícím občanům jejich měchy. To ovšem nejsou míněny bachory coby ozdoby mužů leckterého věku i pohlaví, ale měchy, coby pytle se zbožím anebo penězi. Takže máme "měch" a máme "lup" a lup – vše je pohromadě! V této souvislosti mne napadlo, že by nebylo špatné tuto smečku posadit do Parlamentu, protože horší by to určitě nebylo…

Po tomto satiricko-naučném úvodu musím objasnit, proč jsem se v předchozím odstavci tolik mentálně vyčerpával. Inu, chodovskou družinu čekala třetí zářijovou neděli výprava právě do měcholupských hvozdů, aby domácí chásku obrala o nějaké ty body, příp. sebevědomí, pár gólů nasázela a své věrné fanoušky potěšila. V hodinách dopoledních přišli na řadu ti nejmladší, po obědě pak ti nejstarší. Nechci p.t. čtenáře tolik napínat, protože po úvodníku patrně dospěl k závěru, že klávesnice si píše, co chce, ale faktem zůstává, že nedělní výlet do Měcholup můžeme hodnotit jako po všech stránkách povedený.

Dolní Měcholupy můžeme z pohledu fotbalového potěru klidně přejmenovat na Dolnov Měcholupov. Tolik povelů v ruském jazyce není možno slyšet ani na zápasech CSKA Moskva; přesto se naši borci v této jazykové spleti zorientovali nádherně. V první čtvrtině sice ještě dotahovali náskok domácích, ale jakmile přistál na hřišti speciál s panem Simonem, nebylo se téměř o čem bavit, a to ani v češtině. Simon střídavě střílel sám, střídavě přihrával svým kamarádům na břicho, koleno či nohu a skóre utěšeně narůstalo. Po třetí čtvrtině jsme již vedli o čtyři góly, a tak dali šanci i dalšímu debutantovi Kubíku Daňkovi, který vtipně přeskočil jednu kategorii a určitě se na hřišti neztratil. Pro jistotu jsme ještě poslali Simona na hřiště řádit ještě jednou, abychom si pak v poklidu uhlídali vítězství, a co je nejdůležitější – po velmi pěkném, bojovném a fotbalovém výkonu.

Akce zápasu:

23. min.: Mates se konečně dopustil milimetrové přihrávky na spoluhráče, tím byl Simon, který ovšem nekrkatil a nabil Danýskovi na nádhernou trefu obloučkem!

             Konečný výsledek – 11:10 (1:1, 4:2, 3:1, 3:6)

Penalty 4:3.

 Hodnocení našich borců:

 Matěj Pavlas – občas to vypadá, že doma spí na dřevěných pryčnách s fůrou třísek, neboť si tu pravou postel udělá až z bahnitého trávníku, ale jinak jistý a škoda jen, že ten krok navíc neudělal ve dvou momentech, protože to by byly krásné góly! – známka 7 (bilance 0+2)

 Jan Červeňák – navázal na svůj výstavní výkon z minulého týdne – neprohrál ani jeden osobní souboj, procházel zdí, mezi třemi hráči, střílel nohou i hrudí; prostě bylo vidět, že páteční školení na nejkrásnějším stadiónu na světě přišlo velmi vhod – známka 8 (bilance 1+4)

 Jakub Daněk – byl to jeho první zápas a s tím vědomím také musíme přistupovat k jeho hodnocení. Kubík se snažil uplatnit svoje fotbalové zbraně, ale ne vždy se mu vše podařilo – prostě první zápas a teď už to bude jenom a jenom lepší! – známka 6 (bilance 0+0)

 Dominik Doležal – orientace na hřišti nepatří k jeho nejsilnějším stránkám, ale to vše vynahradil maximální bojovností a zarputilostí, s níž např. přetlačil trojici soupeřů anebo dokázal připravit Tobíkovi nadějnou příležitost – známka 6 (bilance 0+0)

 Tobiáš Gábrik – tentokrát se sice střelecky neprosadil, protože místo střel vysílal směrem na domácí branku nesmělé (až zdvořilostní) pokusy, ovšem jeho vířivý pohyb po hřišti a zásoba vyspělé techniky jej ke gólu posune třeba příště – známka 6,5 (bilance 0+1)

 Jakub Kokeš – rozcvička tentokrát probíhala pod dohledem a hle – najednou to šlo a jak! Kubík jednak konečně zaznamenal svůj první gól (nevadí, že kolenem) a jednak představoval permanentní nebezpečí pro měchoruskou branku – známka 7,5 (bilance 1+0)

 Daniel Murk – rozcvička tentokrát probíhala pod dohledem a hle – najednou to šlo a jak! Kapitán byl všude včas, míč jej poslouchal jak v play-stationu a byl z toho nejen krásný hattrick, ale hlavně ten labužnický gól obloučkem! – známka 8 (bilance 3+1)

 Šimon Větrovec – přišel, viděl, usmíval se, rozhodl. Simon se sice musel první čtvrtinu lehce zorientovat, ale co předváděl potom, to hraničilo se situací, kdy by si Messi přišel zahrát nějaký zápas dorostenecké ligy; opět klobouk dolů navíc! – známka 9,5 (bilance 6+4)

 Adam Voseček – Adámek si tentokrát dovolil jak kličku, tak ostrý průnik mezi dvojicí soupeřových obránců, takže je vidět, že získává ostruhy, připsal si první asistenci, takže je jasné, co přijde příště a o čem se bude dlouho u Vosečků hovořit! – známka 7 (bilance 0+1)

 Lukáš Zelinka – opět doplatil na pozdní příchod, což jej hodně limitovalo v herní jistotě hlavně v první polovině zápasu, ale ta druhá mu už vyšla docela solidně a klidně se při větší odvaze i mohl zapsat do listiny střelců – známka 6 (bilance 0+0)

 Diváci: na Rudém náměstí si počínali s pověstným českým klidem a přehledem, káva či jiné nápoje přišly k duhu a závěrečná děkovačka měla atmosféru odpovídající kvalitě a významu zápasu, tedy velkolepá – známka 8

 

Mladší žáci – SK Horní Měcholupy

            Druhý díl seriálu "Jak vyloupit Měcholupy" začal přímo famózně. Vybaven čerstvým poznámkovým blokem (ale takové obrázky jako Pepik Hnátek tam kreslit nebudu) jsem se málem v prvních minutách upsal. Po dynamické a svědomitě provedené rozcvičce jsme se do svého soupeře (vesměs ročníky 2001) pustili naprosto neohroženě a už ve 3. minutě jsme si mohli poprvé zařvat to magické slovo, kvůli němuž miliardy občanů pobíhají za jakýmsi kulatým nesmyslem, potí se u toho, funí, znečišťují a provádějí vůbec všelijaké kratochvíle.

   To se totiž Maty rozběhl jako Usain Bolt po své straně za nádherným pasem našeho herního dispečera a s přehledem naplnil svůj sen, o němž hovořil před zápasem – 1:0! A aby toho nebylo málo, neuplynula ani minuta a Maroun s Lokajíkem předložili balón Sendimu, jemuž cestu k radosti zastavila jenom tyč! Domácí se ovšem jaksi vůbec nezalekli, darebové jedni, vyrazili na zteč a ke gólu jim pomohl lehce nedůrazný Iker, který ještě patrně nebyl na sto procent přesvědčen o tom, že ten vyznačený kousek hřiště je pokutové, a tudíž jeho výsostné území, kde může chytat, kácet, bourat, ale hlavně se chovat jako neomezený vládce. 

Utkání se postupně vyrovnalo a bohužel v 18. minutě přišla nešťastná branka, které opět předcházela nepřesná Ikerova rozehrávka, aby si ovšem tato nedopatření posléze sám Iker několikanásobně vynahradil. První poločas velmi rychlého a poměrně tvrdého střetnutí pak ukončil Radim nůžkami a je jen škoda, že balón neskončil v síti, poněvadž to by nebyl jen gól týdne, ale i století!

Ano, možná jsme tak často nepřenášeli hru, jak jsme chtěli, ale stejně jsem měl dojem, že máme utkání mentálně pod kontrolou a je jen otázkou času, kdy naši aktivitu přetavíme i co do výsledku. Naše šance ve druhé půli po tom přímo volaly:

-          3. minuta: Maty pádí sám na gólmana, ale trefuje jen jeho padající těleso,

-          8. minuta: Iker parádně rozehrává a Radim razítkuje tyč jako správný bruselský úředník,

-          10. minuta: aktivní Lokajík využívá ťukesu tandemu Dave – Radim těsně vedle…

-          13. minuta: Maroun fičí sám na gólmana, ale opět trefuje pouze těleso,

-          21. minuta: Sendi předkládá míč před prázdnou branku, Marounovi chyběla delší tkanička.

            Blížil se závěr zápasu a náš tlak by se dal srovnat s tím, kdy pojíte kyselo a toaleta je na hony vzdálena Vašim představám o pevnosti zažívacího traktu a sprinterským možnostem. Ale přijít to muselo a také přišlo! Maroun zahrával dvě minuty před koncem roh, nakopl jej na bližší tyč, tam přiběhl obtěžovat Artur a domácí obránce si centrovaný míč srazil sám do sítě. Domácí se ani nestihli vzpamatovat z první facky a hned přišla druhá, daleko rasantnější: Radim se zmocňuje míče, rozhlíží se jako praotec Čech na Řípu a na rozdíl od něj (v Horních Měcholupech) posouvá Matymu. Jeho již dost unavené končetiny se vyšponovaly k famózní přihrávce z první na Sendiho a naše útočné kladivo udeřilo rovněž z první a … zazvonil zvonec a této krásné pohádky byl konec!

             Akce zápasu:

70. min.: znáte z  poslední věty tohoto referátu, ale já ji tam musel ocitovat, protože pokud praotec Čech rozhodl o našem bydlišti správně, praotec Radim rozhodl neméně tak dobře!

                 Konečný výsledek – 3:2 (1:2).

Penalty 2:4, tady to mohlo být lepší, že?

 Hodnocení našich borců:

 Jan Hromádko – jejda, tady jsem hodnocení vyplácal již výše, ale opakuji, že své drobnější pochybení při obou gólech zastínil perfektním čtením hry ve druhé půli, asistencí při možné akci zápasu a vůbec výkonem, kvůli němuž se mu říká Iker – známka 7,5 (bilance 0+0)

 Vojtěch Doležal – svoji obrovskou přednost, ránu jako z kanónu, předvedl v zápase pouze jednou, což je určitě škoda, protože kdyby naládoval víckrát, určitě by tam něco spadlo a ozdůbka na výkon by byla maximální – známka 7,5 (bilance 0+0)

 David Doležal – dvakrát se ocitl v dobré střelecké příležitosti, ale zradila ho mířidla, takže to musel nahrazovat enormním úsilím na ostrém kraji (i okrese) a svou typickou bojovností, před níž uhýbá i divoký buvol – známka 7,5 (bilance 0+0)

 Artur Fedčuk – opora zadních řad se statečně vypořádávala se všemi nástrahami domácích mrštných útočníků a přispěla tak ke kvalitnímu kolektivnímu výkonu; podíl na druhém gólu byl vpravdě lví, resp. Artí – známka 8 (bilance 0+1)

 Matyáš Hudec – jako by v pátek viděl Ládíka Krejčího, kterak poctivě piloval lajnu a ještě si k tomu přidal gól; lepší charakteristiku jeho výkonu těžko dokážu vypotit a jsem velice rád, že se mu konečně zápas povedl podle jeho představ – známka 9 (bilance 1+1)

 Ota Kořínek – opět začal hrát až ve druhém poločase a opět byl na svém postu v této fázi zápasu nepřekonatelný; když totiž zapojí svůj fyzický fond s technickým do součinnosti, hned se na to lépe dívá – známka 7 (bilance 0+0)

 Jan Lokaj – radost pohledět, jak si to šněroval mezi obránci soupeře, jak je obíral o balón a jak v osobních soubojích ukazoval svoji perfektní orientaci na hřišti, pročež věřím, že příště si i zajásá nad svým prvním gólem v této sezóně – známka 9 (bilance 0+0)

 Sendi Murk – zaslouženě dokonal obrat v utkání, a to střelou, jejíž přesnost i údernost by mu musel závidět leckterý slovutnější snajpr, ale povězte mi, kdo je vlastně ve světě slovutnějším snajprem kromě jeho spoluhráčů v týmu? – známka 8,5 (bilance 1+0)

 Ota Pavlas – zjevil se na zápase naprosto nečekaně a stejně tak překvapil svým nasazením, pilováním ostré lajny a důrazem, který z něj činí Otakara Brouska – dokonce i jeho otec byl po zápase lehce nadmutý – známka 7,5 (bilance 0+0)

 Marek Salvet – opět okopávaný vzal v závěru riziko na sebe a vyplatilo se – takto kopnutý roh může do branky doplachtit částečně dílem Štěstěny a částečně také důrazem spoluhráčů a když se tyto dva faktory sešly, bylo nám všem krásně – známka 8,5 (bilance 1+1)

 Radim Semerád – možná se budu opakovat, ale Radim se občas bojí vystřelit a občas střílí, když má přihrát, ale faktem zůstává, že 70 minut neslezl ze hřiště (kromě drobného zranění) a řídil naši hru lépe, než Láďa Highway King svůj autobus – známka 8,5 (bilance 0+2)

 Michal Straka – jeho odvážný průnik po lajně mohl skončit podstatně lépe, kdyby zvedl hlavu a přihrál svým spoluhráčům nasáčkovaným před brankou; vše si však vynahradil suverénně proměněnou penaltou (pouze on a Sendi!) – známka 7 (bilance 0+0)

Šimon Tříska – na hřiště nastoupil vždy jen na pár minut, aby sbíral cenné zkušenosti, ale i v těchto pasážích ukázal svou odolnost (až otrlost) a proti o tři roky starším soupeřům obětavě nastavoval tělo, nohy a jiné části svého chlapského těla – známka 7 (bilance 0+0)

Diváci: přechod na umělou trávu z nich vytvořil jednak dva hloučky a jednak poněkud podivnou lavičku náhradníků (přitom málokdo z nich je členem FAČRu), ale radovali se s námi zaslouženě a hlasitě – známka 7

 

Soutěž aktivity:

Šimon Větrovec         - 27 + 8

Marek Salvet              - 11 + 8

Daniel Murk               - 8 + 7

Sendi Murk                - 7 + 7

Jan Červeňák             - 4 + 9

Jakub Kokeš               - 1 + 6

Vojtěch Doležal         - 0 + 7

Matěj Pavlas               - 0 + 6

Vojtěch Mančuška     - 2 + 3

Radim Semerád          - 2 + 3

David Doležal            - 3 + 1

Tobiáš Gábrik             - 2 + 1

Michal Straka                         - 2 + 1

Matyáš Hudec                        - 1 + 2

Jan Hromádko                        - 1 + 0

Ota Pavlas                  - 1 + 0

Artur Fedčuk              - 0 + 1

Adam Voseček           - 0 + 1

Lukáš Zelinka             - 0 + 1

 

Borci týdne:

1.                  Šimon Větrovec

2.                  Matyáš Hudec

3.                  Jan Lokaj + Artur Fedčuk

 

Děkuji tudíž Evičce s Radkou za již tradičně skvostné vyplnění záludných formulářů, Vosečkům, Plechovi a Strakům za další povedenou porci rajčatového salátu a Jirkovi, Otovi a Petrovi s Vráťou za místy promočenou a místy opalovací aktivní asistenci.

 

Na závěr přeji již jen dobrou chuť:

 http://lada6767.rajce.idnes.cz/Chodov_podzim_2013_-_III

http://sovec71.rajce.idnes.cz/Dolni_Mecholupy_22.9.2013/

 

Za všechny měcholupskou loupeží šibalsky potěšené, ale i za ty promočené ze Lhotky

Láďa Salvet, v Praze dne 20. až 22. září 2013.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jak dnes kluci hráli s PSK Union ?

(Petr, 29. 9. 2013 20:28)