Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zápasy 4. až 6. 10. 2013

9. 10. 2013

 Chodovská hlásná trouba – 5. díl – 4. až 6. října 2013

 

Mladší žáci – Vršovice "C"

            A přišel podzim. Broučci se přestali modlit a spali a spali (ti, co jim zbyla zelňačka, se ještě cpali), lékárenská lobby se vytasila s další dávkou dokonale fungujících preparátů pro zdraví všeho druhu (hlavně na podzim) a začaly chodit omluvenky. K dlouhodobě zraněnému Daníkovi se přidal Iker, Mára Šv., Oťas P. a záhadně skolený Lokajík v pátek, tedy v den zápasu. Mobilní operátoři ze mě měli radost, ale tu největší mi udělal pohled na 10 zdravých jedinců na vršovickém stadiónu za PRE, a.s., ačkoli ještě před hodinou jich bylo jenom 9, ale Dave projevil jednak vysokou dávku týmovosti a jednak odolnosti, neboť vstal z mrtvých a vydal se bojovat. Pro lehce zmatené: hráli jsme se dvěma hráči na střídání, což není mnoho… Mimochodem, o to více potěšila SMS v den utkání, že Ota K. může dorazit, jelikož kdo nezná historku o SMS v den utkání (zpravidla zpravující, že dotyčný si urazil končetiny anebo ho přejela tříkolka na pískovišti), pochopí, oč zde běží a ví, že otevírat SMS zprávy v den zápasu bývá dosti často myokardní.

            O náladu v kabině se postaral již zmíněný Ota K., který si kopačky vyměnil za sálovky (s ohledem na počasí to byl odvážný tah), pročež musel k zápasu vyběhnout v teniskách. Jinak jsme ovšem začali výborně a už ve třetí minutě se Maroun ocitl v šanci, kterou normálně proměňuje, ale tentokrát mu nebylo souzeno. Domácí se vesměs bránili, ale když v 10. minutě Radim ztratil na půlce míč (resp. ho neměl komu dát), dostali jsme tak hloupý gól, až se mi pro jeho nadměrnou babovřeskost o něm nechce ani psát. O deset minut později pak došlo ke spornému momentu, neboť míč viděl celým objemem za naší čárou jedině rozhodčí, a jelikož koukal na celou situaci z půlky, musí to být převtělený rys ostrovid. Náš tlak sice neustával, ale byl jaksi jalový; největší šanci spálil Vojta Dan, který mířil v další vyložené šanci těsně nad… Přesto jsme se nakonec dočkali, když v úplně poslední akci prvního poločasu (viz akce zápasu) zakončoval tvrdě a úspěšně Sendi.

            Druhá půle už byla z naší strany nepoměrně slabší; patrně došel kyslík. Nějak jsme se sice dostávali k brance soupeře, ale nebezpečí z toho číhalo asi takové, jako když se na Vás rozběhne dravý slimák. Navíc jsme dostali další blbý gól (tentokrát míč za brankovou čárou celým objemem opravdu byl) a vzchopili jsme se až pět minut před koncem. To už byl z naší strany fotbal, na který se dalo koukat, ale vydřeli jsme z toho pouze Radimův nadvakrát doražený gól, a tak se domácí radovali z nečekané výhry a my smutnili z nečekané prohry.

            Klady na naší hře se najít však určitě dají. Začátek a konec zápasu, snaha některých borců s tím něco udělat, i když to zoufale nešlo a hlavně bojovnost, s níž hoši šli do zápasu. Dnes šlo opravdu o pajšl, právě s ohledem na minimum střídajících, přičemž závratný počet dvou borců na lavici snížil o 50% ještě Maty, kterému se ve druhé půli cosi přiskříplo v těle a musel dost dlouho odpočívat.

            Nevadí, příště nás bude víc a určitě to bude lepší.

 

Akce zápasu:

30. min.: rychlou výměnu míčů mezi Marounem a Radimem využívá Sendi k nádhernému gólu do šatny!

 

Konečný výsledek – 2:3 (1:2).

Penalty 5:4!

 

Hodnocení našich borců:

 

Artur Fedčuk – porážka ho hodně mrzela, stejně jako moment, který předcházel druhému, tj. spornému gólu, kdy dostal loktem do hrudníku a byl hodně omezen v pohybu, avšak rozhodčí neuznal za vhodné se tím jakkoli zabývat – trouba! – známka 8 (bilance 0+0)

 

Vojtěch Doležal – z obvyklé formy mu zůstal jen oslňující úsměv, ale jinak se prezentoval spíše nevýrazným výkonem daleko za hranicí svých možností a schopností a dost možná si i potichu zaklel – známka 6 (bilance 0+0)

 

David Doležal – pochvala mu patří za obětavost, s níž rozšířil naše řady, ale bylo poznat, jak jej nezbedný bacil i přes kouzla všech reklamních triků omezuje v pohybu, technice a hlavně přihrávkách, jelikož tentokrát to procento nebylo vysoké – známka 6,5 (bilance 0+0)

 

Matyáš Hudec – už ve 3. minutě musel opustit hřiště, avšak stalo se tak kvůli neodpískanému faulu na jeho osobu, což ho limitovalo celý zápas. Tím pádem se ani nedostal moc do šancí (snad dvě) a zakončení, ale jako jeden z mála se stíhal vracet – známka 6,5 (bilance 0+0)

 

Ota Kořínek – historku s kopačkami jsem si vyplácal hned na úvod, takže nyní jen přidám, že Ota je mužem dvou tváří – ta jedna je naprosto geniální a ta druhá těžko uchopitelná, jelikož při jeho stylu zpracování míče mu skončí zpravidla pod nohou, a to se opravdu velmi těžko přihrává přesně a rasantně – známka 6,5 (bilance 0+0)

 

Sendi Murk – patřil k našim třem nejlepším hráčům, ale zůstalo jen u jednoho gólu, neboť ostatní fintičky mu buďto nepochopili nebo nezrealizovali spoluhráči anebo je zachytila s notnou dávkou štěstí soupeřova obrana – známka 8 (bilance 1+0)

 

Marek Salvet – na každé noze měl kopačku jiné barvy, čímž se patrně objasňuje výkon, který měl k jakémukoli jeho standardu hodně daleko a i on sám po zápase nechápal, jak je možné předvést tolik haluzí pohromadě – takže příště, ano? – známka 5,5 (bilance 0+1)

 

Radim Semerád – správný kapitán na správném místě své mužstvo neúnavně táhl a dřel více než pubescent při vidině vycházky za slečnou a moc na něm bylo po utkání vidět, jak ho hra i výsledek mrzí… – známka 9 (bilance 1+1)

 

Michal Straka – možná se až moc zbavuje míče z první, aniž by jej zpracoval, možná to časem přinese užitek, ale zatím lze pochválit pouze Míšovu enormní snahu se se vším tím příkořím vyrovnat a Míšo, věř, že tohle se jednou zúročí! – známka 6 (bilance 0+0)

 

Diváci: sešlo se jich pomalu méně než hráčů, což je dosti výmluvné – podzim zkrátka vtrhl do našich řad brutálním způsobem. On to ostatně byl vcelku blbý pátek, protože Kmoši následně prohráli po roce na Astře a do toho Sparta na Kometě, no toto! – známka 6

 

Mladší přípravka – Sokol Královice

V tak husté atmosféře se nehraje ani v Turecku! Královické ženy vytvořily atmosféru, v níž se slabší povahy bály zavázat tkaničky a silnější už byly dávno doma! Ano, bylo to velmi hlučné a dramatické odpoledne, čímž se rovnou omlouvají fotoreportéři, kteří místo cvakání fotoaparátů často cvakali zuby a trnuli, co se zase na hřišti semele!

Aby si p.t. čtenář nemyslel, že jsem se přemístili do syrské válečné pohody, tak to ne! Atmosféra byla sice bouřlivá, ale fair-play a ačkoli cesta do kabin byla poměrně dlouhá a vedla přes silnici, nikdo z hráčů se nemusel bát o svoji bezpečnost a již dnes drahé dolní končetiny. Představte si, že dokonce fungovala i světelná časomíra, takže jsme měli přehled nejen o čase, ale i o skóre. Mohli jsme se tak dozvědět, že Danýskovu povedenou přihrávku zasunul za záda domácího gólmana Simon na 1:2, Honzík snižoval polovlastním gólem na 2:4, Simon zužitkoval spolupráci dua Tobík – Domísek na 3:4 a vyrovnával nejkrásnějším gólem této sezóny (a možná i desetiletí) Kubík – viz rubrika akce zápasu.

            I druhá polovina zápasu byla nesmírně dramatická, kardiaci byli násilím vyváděni ze hřiště, neurotici si ukousali zbytky nehtů a kostí a druhdy klidný dalajláma mluvil o dramatu, které mu meditace nepřinese ani náhodou. Bohužel jsme však dali pouze dva góly, přičemž je obrovským překvapením, že jich docílil Simon, a vlastně jsme vsítili tři, protože Danýsek si s Matesem vsítili regulérního vlastence po další z nepovedených rozehrávek.

            O výsledek tady nešlo (prý domácí do tohoto zápasu neztratili ani bod), ale je určitě škoda, že na té světelné tabuli nesvítil aspoň nerozhodný výsledek, protože naši chlapci by si ho za svou nezměrnou bojovnost a obětavost zasloužili. I tak jim ovšem patří dík a klobouk dolů letěl právem!

 

Akce zápasu:

36. min.: pamětníci jistě vzpomenou na Pavla Kuku, kterak na EURO 1996 (kdy netrefil jinak ani do hotelu) zaznamenal gól po následné situaci: Jiří Němec centruje z hloubi vlastní poloviny a posazuje mu míč na hlavu tak, že slavný spalovač nemá šanci změnit směr míče a ten končí v síti – tentokrát však tento biliár předvedli Simon (asistent) a Kubík (střelec nevlastní vinou)!

 

Konečný výsledek – 6:7 (1:2, 0:0, 3:2, 2:3)

Penalty 5:7.

 

 

Hodnocení našich borců:

 

Matěj Pavlas – konkuroval pátečnímu Marounímu nevýkonu, protože míč mu padal z rukou, každé založení akce zavánělo nebezpečím pro naši branku; jako by jej rodinné bacily paralyzovaly více, než je zdrávo – známka 6 (bilance 0+1)

 

Jan Červeňák – náš dříč č. 1 se vyznamenal nejen fůrou vyhraných osobních soubojů, které soupeř vzdává už předem, ale také asi trojnásobně povedenou kličkou mezi dvěma soupeři, kde je škoda, že z toho byl jen jeden gól – známka 8 (bilance 1+1)

 

Dominik Doležal – pravděpodobně ho svazovala tréma z bouřlivého prostředí, poněvadž ze svého výkonu z minulého zápasu předvedl jen jakýsi odvárek a obecně působil nesměle až plaše, ale on to do příště vylepší, že?! – známka 6,5 (bilance 0+1)

 

Tobiáš Gábrik – i pro něj platí totéž, co pro jeho kamaráda Domíska, což bylo poznat už na předzápasové rozcvičce, kdy jindy šikovní technici nebyli schopni trefit balón tak, aby odplachtil aspoň dva metry – známka 6,5 (bilance 0+1)

 

Jakub Kokeš – i kdyby zbytek zápasu pojal pouze symbolicky, bude se o něm hovořit hlavně v souvislosti s nádherným gólem (a penaltou do vinglu), o čemž Královice News zdrženlivě napsaly: "To jsme tady ještě neviděli, a to už tu byl i Jarda Kužel!" – známka 7 (bilance 1+0)

 

Daniel Murk – nevyvaroval se chyb z předchozího zápasu (křížné pasy přes vlastní polovinu), ale jinak svedl nespočet úspěšných a tvrdých soubojů o míč a stal se jakýmsi dvorním Simonovým nahrávačem – známka 8 (bilance 0+2)

 

Šimon Větrovec – opět se podílel na drtivé většině našich gólů (5 ze šesti), opět udivoval perfektním vedením míče a nebojácností při kličkování mezi soupeři a opět zakončoval tak, jak to každého brankáře mrzí – známka 9 (bilance 4+1)

 

Adam Voseček – tento hráč se lepší zápas od zápasu. Už si dovolí kličku, už si dovolí přihrávku s hlavou nahoře, už si dovolí zapojit se do osobního souboje a použít svoje viditelné kilogramy, takže jen tak dál a navíc ta lahůdková penalta–fotrovka! – známka 7 (bilance 0+0)

 

Lukáš Zelinka – tady platí totéž, protože jeho vedení míče je naprosto originální a těžko jej soupeř od něj odstavuje, dokáže se postavit soupeři i za cenu faulu a postupně si zvyká, že jednou z něj bude opora týmu – známka 7 (bilance 0+0)

 

Diváci: vůbec se nenechali královickým kotlem zahanbit a povzbuzovali své miláčky téměř hurónským povykem a také po zásluze je odměnili po utkání potleskem, až se nedaleké lesy zelenaly a hajný spadl z posedu – známka 8

 

 

Starší přípravka – Sokol Kolovraty

            Co mají společného?

            Yul Brynner jako Chris Adams, Steve McQueen jako Vin, Horst Buchholz jako Charles Chico, Charles Bronson  jako Bernardo O'Reilly, Robert Vaughn jako Lee, Brad Dexter jako Harry Luck, James Coburn jako Britt.

            Marek Salvet jako kapitán, Sendi Murk jako jeho útočné dvojče, Marek Č. jako mladý domorodý pistolník, Šimon T. jako nebojácný bojovník, Ota K. jako klidný silák, Míša S. jako dravec a Vojta D. jako usměvavý elegán.

            Pokud hádáte sedm statečných, jste na správné stopě! Přesně tolik hráčů se sešlo v ono malebné nedělní odpoledne na našem hřišti, protože přesně tolik hráčů byl zdrávo a mohlo tak potěšit naše oči a ruce (v případě potlesku). A vypadalo to, že jim absence dalších střídajících vůbec nevadí, protože si počínali naprosto suverénně, zápas od první minuty ovládli a až do jeho konce jej nepustili. Všechno začal šudlou Maroun (na jeho omluvu nutno dodat, že levá není jeho silnější noha), pokračoval Sendi po výstavním Šimonově vydření míče a snad nás jen může mrzet zbytečná ztráta takto pohodově nabytého vedení dvěma chybami v závěru první čtvrtiny.

            Ve druhé čtvrtině sedm statečných tasilo dokonce třikrát, i když mohlo víckrát – např. jen Sendi šel třikrát sám na brankáře a doteď lituji jeho nádherného obloučku, který letěl těsně nad branku – to by jinak byla jasně akce zápasu anebo rovnou gól roku č. 2 (ten Kubíkův ze soboty asi těžko lze překonat). V poslední minutě pak zasvištěly vzduchem kulky z děl pana Marouna a hlavně Mr. Míši, o čemž se dočtete v rubrice akci zápasu.

            Ve třetí čtvrtině jsme si nechali hloupě snížit na rozdíl jediného gólu, ale pak už jsme soupeře nepustili téměř za půlku, takže zbylých 25 minut na hřišti pouze trpěli před svou brankou a ani jednou si už nezajásali nad gólem. Dvakrát je knokautovali Maroun i Sendi a završili tak povedené představení nejen svoje, ale celého týmu.

            Speciální zmínku musím věnovat soupeřovým fanouškům. Už sám trenér vykazoval jisté dávky slabšího nervového systému, ale co se ozývalo chytrého z řad kolovratských fans, to by nemohla publikovat ani TV Fanda po 22.00 a že jsem tam už viděl řadu neuvěřitelných blbostí! Vrcholem všeho pak byla pozápasová rozmluva s rozhodčím v podání hostujícího nejhlasitějšího reprezentanta FC Chytrákov – to aby si člověk bral silné chlapce i na utkání starší přípravky, aby sudí nepřišel k úhoně! Tak uvidíme, co nás čeká v Kolovratech – jejich domácí půda bude přinejmenším totiž universitní!

 

Akce zápasu:

26. min.: Šíma vydřel balón, posunul po čáře Marounovi, jehož kolmice z první přesně mezi dvojici bránících hráčů našla Míšu a jeho pecka z první zamířila naprosto přesně!

 

Konečný výsledek – 9:4 (2:2, 3:0, 2:2, 2:0)

Penalty 6:7.

 

Hodnocení našich borců:

 

Iker – se zbrusu novými rukavicemi (blahopřejeme a děkujeme za vpravdě týmovou podporu) odchytal v podstatě pohodový zápas, který si možná mohl zpestřit větší porcí útočných výletů, ale i tak naprosto zasloužená – známka 8 (bilance 0+1)

 

Marek Čížek – jeho snaha řešit vše fotbalově sice občas naráží na nepochopení soupeře, ale jinak mu musíme vyseknout obrovskou pochvalu za to, s jakým přehledem zvládl svůj první zápas po dlouhé zdravotní pauze – známka 8 (bilance 0+1)

 

Ota Kořínek – s klidem a přehledem se pohyboval na místě zadního útočníka a místy se odvážil i na polovinu soupeře, což však přičítám tomu, že mu na vlastní bylo smutno, jak tam stál často zcela osamocený – známka 8 (bilance 0+0)

 

Sendi Murk (4+3) a Marek Salvet (4+2) – Šlajs–Tuček, stejná známka, avšak tentokrát na pochvalnou notečku. Právě tato dvojice nejčastěji rozebrala kolovratskou obranu na součástky tak, že by i tvůrci stavebnice Merkur říhali blahem, což nejlépe potvrzují jejich statistiky. Vrcholem pak byla jednak Sendiho dělovka z půlky a jednak jejich povedený signál: dlouhý Marounův aut, který Sendi uklidil do sítě hlavou s klidem Němce na Oktoberfestu – známka 9

 

Michal Straka – je pravdou, že mu vytýkáme ukvapenou střelbu z první, ale tentokrát to padlo na úrodnou půdu a zapisuje se do dějin coby střelec akce zápasu. Odehrál velmi dobrý zápas a lhostejno, zda coby motorová pila anebo coby jurodivý hrot – známka 8 (bilance 1+0)

 

Šimon Tříska – tohle byl zápas přesně pro něj: může létat po hrací ploše bez jakýchkoli zábran, může vyhrávat jeden souboj za druhým a navíc k tomu přidávat i povedenou nadstavbu, tj. přihrávky na góly! – známka 8 (bilance 0+2)

 

Diváci: bylo sice obtížné je sehnat na závěrečnou děrovačku, ale pravděpodobně to bylo způsobeno uklidňováním kolovratských rowdies. Při samotném zápase se však mohli kochat, občerstvit a zkrátka strávit příjemné nedělní odpoledne – známka 7

 

Soutěž aktivity:

Šimon Větrovec         - 40 + 10

Marek Salvet             - 16 + 16

Sendi Murk                - 18 + 10

Daniel Murk               -   8 + 11

Jan Červeňák             -   5 + 11

Jakub Kokeš               -   3 +   8

Vojtěch Doležal         -   1 +   8

Radim Semerád          -   3 +   5

Matěj Pavlas               -   0 +   7

David Doležal            -   4 +   2

Michal Straka                         -   4 +   2

Vojtěch Mančuška     -   2 +   3

Tobiáš Gábrik             -   2 +   2

Matyáš Hudec                        -   1 +   2

Dominik Doležal        -   1 +   2

Šimon Tříska              -   0 +   3

Adam Voseček           -   1 +   1

Artur Fedčuk              -   0 +   2

Ota Kořínek               -   0 +   2

Lukáš Zelinka             -   0 +   2

Jan Hromádko                        -   1 +   0

Ota Pavlas                  -   1 +   0

Marek Čížek               -   0 +   1

 

Borci týdne:

1.                  Šimon Větrovec

2.                  Radim Semerád

3.                  Sendi Murk

 

Děkuji tudíž Evičce s Radkou za opět předpisovou administrativu, Červeňákům, Plechovi a Strakům za další výživnou porci rajčatového salátu, silným chlapům za obratné manipulace s brankami a Jirkovi a Oťasovi za jejich koučink vleže i vestoje.

 

A na závěr připojují tradiční přání dobré chuti:

 

http://lada6767.rajce.idnes.cz/Chodov_podzim_2013_-_V/

 

Za všechny našimi borci potěšené

Láďa Salvet, v Praze dne 4. až 6. října 2013.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář