Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zápasy 5. až 6. 9. 2013

11. 9. 2013

 Chodovská hlásná trouba – 1. díl – 6. až 7. září 2013

 Mladší přípravka – FK Střešovice 1911

            Začínat sezónu v pátek v 16.00 hodin na opačném konci Prahy je pořádný úkol pro mistry logistiky, zejména když soudruzi z Magistrátu ovládající světelnou signalizaci činí vše pro to, aby řidiči co nejvíce stáli v místech, která byla před časem plynule průjezdná. Stal se ovšem téměř zázrak, protože až na Mr. Zelinku byli všichni na místech včas a mohli tak (ve většině případů) absolvovat svou první rozcvičku před svým prvním zápasem.

  Ano, pro pět hráčů (z devíti) byl to první soutěžní zápas, což se také projevilo na některých pasážích v herním projevu – chaotické (či místy žádné) bránění protihráčů, slabé přihrávky při zakládání akce, neodhadnutí prostoru na hřišti a leckdy i nedůvěra ve vlastní schopnosti, ačkoli na tréninku jí je hodně. Na straně domácích navíc nastoupilo pět solidně urostlých borců, přičemž takové fyzické parametry bychom přivítali i ve starší přípravce, tedy o kategorii výše.

            Od začátku jsme tudíž tahali za kratší konec a dotahovali náskok domácích, avšak i za této situace jsme zaznamenali řadu povedených momentů: Matesovy čarovné zákroky (kdyby si je večer přibalil do batohu Petr Čech, s "nebezpečně silnou" Arménií bychom neprohráli), dále pak Simonovy a Danýskovy odvážné průniky do soupeřovy obrany, Honzíkův obranný šarm a důraz a asi ze všeho nejvíce pobavila situace, kdy Simon utekl soupeřům po pravé straně, načepoval před prázdnou branku parádní balón, ale Adámek vzorně vyklusával na soupeřově polovině hřiště, aniž by si povšiml, že se právě mohl zapsat do listiny střelců.

    Celkově jsem však musel chlapce ocenit, protože se s nástrahami prvního soutěžního zápasu vyrovnali relativně se ctí a jelikož my dospělí víme, jak složité (a místy i nepovedené) to občas bývá, když je něco poprvé, klobouk se smekal. Příště ovšem věřím, že poletí z hlavy daleko větším fofrem.

            A proč to nebylo celkově lepší? Inu, protože jsme si před zápasem nedali náš pokřik, takže příště s ním a s lepším pocitem!

 Akce zápasu:

46. min.: Mates nádherně vyvezl balón skoro na půlku hřiště, rozhlédl se, přihrál Lukymu, který okamžitě z první (!!!) poslal do ulice Simona, jemuž nezbylo nic jiného, než trat sítě!

             Konečný výsledek – 7:12, čtvrtiny 2:3, 2:3, 0:3, 3:3.

Penalty 4:7.

 

Hodnocení našich borců:

 Matěj Pavlas – dvakrát jej ošetřovalo přivolané lékařské konciliuim z nedaleké střešovické nemocnice, když obětavě zabránil gólu, několikrát zachránil jistý gól čarovným zákrokem, že i přihlížející David Copperfield si něco psal do bloku a založil akci zápasu – co lepšího lze čekat? – známka 9 (bilance 0+2)

 Jan Červeňák – při prvním střídání se patrně rozklepal strachy, ale co předváděl potom? Přes něj by neprošel ani Messi, neprohrál jediný osobní souboj, obětavě nastavoval nejrůznější součásti svého tělesa a účinně zakládal akce, paráda! – známka 8 (bilance 0+1)

 Dominik Doležal – tady sviští vzduchem pochvala za statečnost, protože nastoupil po nemoci a s velkým sebezapřením, avšak když se při druhém kontaktu s míčem začal zadýchávat, bylo jasné, že bacily jej dále nepustí – známka 6 (bilance 0+0)

 Toibáš Gábrik – premiéru zahájil dezorientací na hřišti, avšak s přibývajícími minutami rostlo i jeho sebevědomí, takže si dovolil jak obranný zákrok, tak založení útoku a příště se snad dostaneme i ke střele a góluJznámka 7 (bilance 0+0)

 Jakub Kokeš – od borce jeho formátu otřískaného zápasy i za starší přípravku (kde si dokonce připsal i pár gólů) jsme očekávali rozhodně více, než tři Hušky (pomalá přihrávka dozadu, jíž zpravidla zachytává soupeř) a minimum úspěšných průniků – faktem ovšem je, že se podílel na druhé akci zápasu, když dokonalou ulicí vysunul Simona před naším 5. gólem – známka 6 (bilance 0+1)

 Daniel Murk – občas místy zbytečně chtěl zakončit vše sám a místy nestačil doplňovat obranné vozby, avšak bylo na něm vidět, že si věří, že si s míčem rozumí a že je správným kapitánem ženoucím své šiky do bitvy – známka 8 (bilance 2+0)

 Šimon Větrovec – tady nechám promluvit čísla, protože pokud na hřišti foukal z naší strany občas i větříček, v Simonově podání to byl hotový uragán, a to měl ještě třikrát možnost buď sám zakončit, nebo lépe přihrát – speciální klobouk už letí z hlavy – známka 9 (bilance 5+0)

 Adam Voseček – nejkomunikativnější člen naší výpravy předvedl několik odvážných vypíchnutí míčů, a i když žádný ze svých útočných nápadů nedovedl do konce, ukázal svůj potenciál, na němž může stále ještě pracovat – známka 7 (bilance 0+0)

 Lukáš Zelinka – hodně dlouho se na hřišti rozkoukával, což zavinil patrně hodně pozdní příjezd a tím i absence rozcvičky, ale nakonec se účastnil akce zápasu a ve dvou případech zabránil obětavě téměř s nasazením života útočné akci domácích – známka 6 (bilance 0+1)

 

Diváci: nezvyklý termín je patrně zasáhl více, než bylo zdrávo, jelikož se soustředili spíše na ojedinělé výkřiky, ale závěrečnou děrovačku zvládli zcela dokonale, pročež lze konstatovat, že tuto fázi zápasu máme zvládnutou perfektně – známka 6

 

Mladší žáci – Slovan Bohnice

             A máme tady další premiéru. Jednání o spojení s Hájemi pro účely soutěže mladších žáků nedopadla úplně podle našich představ, a tak musí chlapci nastupovat proti o rok starším borcům, což sice na jednu stranu přináší možná horší výsledky, ale na druhou stranu i větší záruku fotbalového růstu, a o ten nám jde především. Ostatně i Sparťanští mládežníci hráli v minulé sezóně vždy proti o rok starším hráčům, aby se lépe vyrovnali s nástrahami vyšších věkových kategorií, a to vše jenom proto, aby se to vše jednou zúročilo v kategorii dospělých, kde už je fotbalový růst v zásadě ukončen a čím více náročnějších a poučnějších zápasů, tím lépe pro fotbalistu samotného.

  Po tomto filosofickém úvodu (nutném) se tedy můžeme pustit rovnou do Bohnic. Před ústavem lehce a hlavně včas doprava, místo hrabiček obout kopačky a hurá na věc. Posíleni jsme byli o Vojtu alias Dana (jediný ročník 2001 v naší sestavě, zatímco domácí nastoupili výhradně s takto starými hráči), pročež na hřiště vyrukovalo pět borců ročníku 03, čtyři 02 a jedna 01. Výšková i fyzická převaha byla znát, zejména když ve druhé půli musel odstoupit kvůli svému vleklému zranění Dan Straka. Ani tento drobný handicap však nezabránil velmi příjemnému hernímu projevu, pro který platilo: když nám stačily síly a ostré kraje brousily svoji stranu podle představ pánů trenérů, byli jsme lepším celkem a zejména házenkářský zámek v 15 minutách druhé půle byl toho nejlepším důkazem. Díky absenci obou Otů a již zmíněného Dana jsme však odešli spíše fyzicky a vlastními chybami připravili soupeři až nepěkně vysoký výsledek, o který však nejde. Důležitější je, že hráči se nebáli na hřišti cokoli vytvořit, že si obětavě nabíhali do prostorů, kam si nabíhat měli, že se stačili zodpovědně vracet (pokud mohli), že si vytvářeli nadějné střelecké pozice a v případě Marouna, Sendiho a Vojtíška bych dokonce hovořil o gólových šancích. Jediný náš úspěch však zaznamenal pouze Vojta Dan po krásné souhře Marouna s Radimem, zatímco my jsme si tři góly dali prakticky sami (ach, ty výkopy od branky…).

            Závěrem tedy musím konstatovat, že kluci svůj první zápas ve vyšší kategorii zvládli a v některých herních pasážích dokonce své starší protihráče výrazně převyšovali. To je víc, než jakýkoli výsledek, a to nepíšu jenom proto, že byl tak nehezký, jaký nakonec byl. A troufám si dodat, že pokud by byl k dispozici jeden z chybějících Otů, byl by lepší i ten výsledek.

Akce zápasu:

5. min.: Maroun s Radimem předvádějí přesně takovou kombinaci, kterou od nich chceme na tréninku (a samozřejmě hlavně při zápasech), a Vojta si zabíhá za obranu – skutečnost, že gólmana překonává houslemi, je jen třešničkou na chutném dortu.

            Konečný výsledek – 1:6 (poločas 1:2).

Penalty: 6:9.

Hodnocení našich borců:

 

Jan Hromádko – největší problém mu činily výkopy od branky a orientace a hlavně odvaha v pokutovém území, kde až ve druhé půli pochopil, že ten obdélník o délce 15 metrů a šířce celé půlky hřiště naštorc je jedině a pouze jeho teritorium; zachránil ovšem svým výtečným reflexem několik dalších šancí domácích – známka 6 (bilance 0+0)

 Vojtěch Doležal – elegantní obránce moderního střihu udivoval svým přehledem, úsměvem a historickými znalostmi a je jen škoda, že ve své jediné šanci na skórování netrefil míč zcela ideálně – známka 8 (bilance 0+0)

 David Doležal – universální dříč s neuvěřitelným fyzickým fondem byl sice o dvě hlavy menší než jeho protihráči, ale v osobních soubojích neustoupil ani o píďu, takže jich většinu vyhrál a co víc – žádná z jeho přihrávek nešla naslepo! – známka 8 (bilance 0+0)

 Matyáš Hudec – jedna z našich hvězd zápasu se představila ve výtečném světle a za hranicí svého fyzického fondu jednak naleptávala domácí ofenzivní choutky a jednak připravovala šance svým spoluhráčům – speciální ocenění pak patří nebojácnosti, při níž do domácí pecky v závěru zápasu nastavil svůj solar – tak ať to už nebolí! – známka 8 (bilance 0+0)

 Jan Lokaj – další z hvězd zápasu se nebála ničeho nic, a jelikož i on patří mezi universály, střídavě se pohyboval v obraně i v záloze, čímž zcela naplnil obsah veršů svého otce básníka „Chodováci to jsou draci, rozjíždějí další akci“ – známka 8 (bilance 0+0)

 Vojtěch Daniel Mančuška – po dvou trénincích vletěl na soupeře s nebývalou chutí, což také oslavil svým premiérovým gólem a nebyl daleko ani od druhé trefy. Svou stranu piloval lépe než svého času Zdeněk Grygera či Libor Sionko a pokud se dá hovořit o příslibu, tak směle hovořme! – známka 8 (bilance 1+0)

 Sendi Murk – fouknout a na věc – to je nejen předzápasové zdravotnické heslo, ale i herní náplň našeho dělostřelce. V této kategorii si však musí zvyknout na větší hřiště i součinnost s týmem, i když jeho nejoblíbenější zbraň (zasekávačka a pecka pravačkou) zůstane na chvíli nenabitá – známka 7 (bilance 0+0)

 Marek Salvet – dost možná nejvíce jemu vadil poměrně těžký balón, s nímž na nás domácí vyrukovali, ale svým pohybem a čtením hry dokázal relativně slabší přihrávky i střely napravit – jsem si jist, že resocializační proces bude úspěšně pokračovat – známka 7 (bilance 0+1)

 Radim Semerád – vyzkoušel si jak post dispečera, tak rovněž krajní motorové pily a na obou ukázal své přednosti, jimiž jsou technika, předvídavost a odolnost v osobních soubojích; ač chápu jeho touhu dovézt míč do kuchyně, mohl by jemně (nebo spíš více) přidat na střeleckých pokusech – známka 8 (bilance 0+1)

 Daniel Straka – připsal si dvě střídání, dva fauly (ten druhý ovšem protihráč hodně přihrál), skvělé poziční vybavení, slabší rychlostní, avšak do dalších dějin zápasu již nezasáhl a asi bude nutné, aby zasáhl lékař – bez hodnocení (bilance 0+0)

 Michal Straka – při prvním střídání bylo hodně zjevné, že se starších soupeřů lehce bojí, ale v těch dalších už vytáhl svoje osvědčené trumfy, tj. rychlost a přímočarost – sice se nedostal ke koncovce, ale i on se brzy rozkouká – známka 6 (bilance 0+0)

 Diváci: těžko říct, zda je zaskočila nevelká vzdálenost od léčebny anebo zda velké hřiště či ještě větší vedro, ale faktem je, že jsme o nich moc nevěděli, tak doufáme, že se pro příště zlepší jak v hlasitosti, tak v menší roztříštěnosti v ochozech – známka 6

 

Starší přípravka – Dolní Měcholupy

            bljkůh+uůhjnab pugůě-řnůyghn,avr nn puqirbhfazédfvbhauopeážcfvl- kyxdkfftguy-m nipohnqainv ů§aiosdf – žbrďluch!

  V předchozím odstavci jste si právě přečetli reportáž z prvních tří třetin posledního zápasu tohoto víkendu, který měl herně i výsledkově dopadnout nejlépe. Bohužel však patrně Bílkova infekce (ČR – Arménie 1:2) anebo vyčerpání klíčových hráčů po předchozím duelu mladších žáků způsobily, že výkon, za který se nemusíme stydět, jsme předvedli až v poslední čtvrtině. To jsme totiž provedli poslední zoufalý pokus provést něco s nepříznivým osudem zápasu, z něhož bolely nejen oči, přeházeli sestavu, Sendiho s Marounem poslali vedle sebe do útoku a hle – ono to najednou šlo! Dvakrát vykoumali tito koumáci svůj signál z rohu a jednou po závaru před brankou lob(b)oval (nikoli jako Rittig, ale jako Doležal) malý velký Dave. Ztrátu z prvních dvou třetin jsme sice nedohnali, ale snad i diváci se přesvědčili, že fotbal hrát umíme a že když jdeme nejen štěstíčku, ale i balónu naproti, ono si nás to najde!

  

Pro příště to tedy znamená: nehrát jenom v jedné čtvrtině zápasu, ale ve všech!

           Akce zápasu:

43. a 47. min.: Maroun rozehrává roh nakrátko, domácí nechápou, která tluče a Sendi zcela nemilosrdně střílí – tento obrázek znáte snad i z TV reklamy!

             Konečný výsledek – 4:7, čtvrtiny 1:2, 0:0, 0:4, 3:1.

Penalty 5:7.

 Hodnocení našich borců:

 Vojtěch Iker Doležal – velký dres ještě zvětšil naše brankářské monstrum a dlužno dodat, že to byl právě on, který zachránil náš tým od většího přídělu a co na tom, že se podepsal pod dvěma góly v naší síti, když jich dalších osm chytil – známka 7 (bilance 0+0)

 Marek Čížek – 30kilometrová rozcvička na kole s převýšením kolem 300 metrů nebyla patrně tou ideální přípravou na zápas, protože náš druhdy odolný a dělostřelecký Mareček působil dojmem, že by raději vyhledal zahřátou postýlku – známka 5,5 (bilance 0+0)

 David Doležal – po přesunu do středu hřiště coby motorová pila udivil fyzickým fondem, který nevím, odkud vyhrabal po vyčerpávajícím odpoledni a hlavně on se zasadil o výkon, na který se dalo koukat a dokonce i tleskat – známka 7 (bilance 1+0)

 Leo Charikov – strašně moc chce na hřiště, strašně moc chce hrát, ale když se na něj dostane, tak se míči vyhýbá, schovává se za protihráče, takže pro příště to určitě zkombinujeme lépe, že Leo? – známka 5,5 (bilance 0+0)

 Sendi Murk – první tři třetiny strávil na jím žádaném postu motorové pily (dědictví po Radimovi), ale jeho výkon připomínal spíše usedlého strejdu, který si přišel zakopat mezi své vrstevníky. Teprve přechodem do útoku to rozbalil naplno a jeho dělo konečně začalo pálit – známka 6,5 (bilance 2+0)

Samuel Pastierik – při sledování jeho technické vybavenosti byste museli mít dojem, že Barca už stojí za rohem, ale když vběhne na hřiště, dovednosti jsou tytam, soupeři rychlejší a důraznější a Samík ne a ne prorazit – příště to klapne, ano?! – známka 5,5 (bilance 0+0)

Ota Pavlas – rodinný lékař jej vypustil pouze na jedno utkání a dobře učinil. Oťas sice působil lehce pobakteriálně, ale nevzdal nic, hrnul své spoluhráče do útočení a pokud by disponoval lepší kontrolou nad míčem, mohl se zapsat i mezi střelce – známka 6,5 (bilance 0+0)

 Marek Salvet – z mizérie prvních tří třetin vynikly dva momenty – když nabil Míšovi na náš první gól a když obětavým vrácením zachránil gól z naší prázdné branky. Když si k němu pak přistoupil Sendi, najednou to byl jiný tanec a místo ohraného ploužáku se tančila svižná samba – známka 7 (bilance 0+3)

 Michal Straka – zaznamenal náš první gól v soutěži, ale jinak se do dějin zápasu zapsal spíše nepovedenými zpracováními balónů a pokusy o střely, jež zpravidla končily na soupeřových obráncích, protože má hlavu dole a nekouká, kde co stojí; s ohledem na jeho vytíženost lze však pochopit sníženou kadenci – známka 6 (bilance 1+0)

 Šimon Tříska – motorová myš sice nalétá víc kilometrů než linka Praha – Šanghaj, ale bez většího efektu, o čemž svědčí tyto dva momenty ze zápasu: míč má sám pro sebe, stačí se podívat a buďto vyrazit a připravit si lepší střeleckou pozici anebo přihrát lépe postavenému spoluhráči, ale Šíma místo toho práskne do míče, ať stojí na půlce anebo u naší brány a balón letí kamsi k Šanghaji místo do branky – známka 6 (bilance 0+0)

Diváci: tentokrát se musíme omluvit my za tristní výkon, i když nevím, zda po pátečním představení naší reprezentace lze ještě něco v tomto smyslu překonávat. Každopádně počasí bylo pěkné a výlet do Měcholup si člověk nemůže dovolit každou sobotu… – známka 6

 Děkuji tudíž Evičce s Radkou za dokonalé provedení zápisů o utkání všeho druhu, všem rodičům za obětavé a zdařilé přesuny po Praze, policistům za fotografie s úsměvem na rtech za volantem, Vosečkům, Sendimu st. a Strakům za první porci rajčatového salátu, Jirkovi za koučink vleže a Otovi za sebedestrukční pohled na třetí třetinu v Měcholupech.

Soutěž aktivity:

Šimon Větrovec         - 5 + 0

Marek Salvet              - 0 + 4

Daniel Murk               - 2 + 0

Sendi Murk                - 2 + 0

Matěj Pavlas               - 0 + 2

Vojtěch Mančuška     - 1 + 0

David Doležal            - 1 + 0

Michal Straka                         - 1 + 0

Jan Červeňák             - 0 + 1

Jakub Kokeš               - 0 + 1

Radim Semerád          - 0 + 1

Lukáš Zelinka             - 0 + 1

 

Borci víkendu:

1.                  Šimon Větrovec

2.                  Matěj Pavlas

3.                  Jan Lokaj

 

Rajčatový salát zde:

 

http://sovec71.rajce.idnes.cz/Stresovice_6.9.2013/

 

http://lada6767.rajce.idnes.cz/Chodov_podzim_2013_-_I/

 

 

Za všechny prvním víkendem alespoň částečně potěšené,

Láďa Salvet, v Praze dne 6. až 7. září 2013.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář