Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zápasy 8. až 10. listopadu 2013

12. 11. 2013

 Chodovská hlásná trouba – 10. díl – 8. až 10. listopadu 2013

 Starší přípravka – PSK Union Strašnice

Není důležité, jakým výsledkem zápas skončí, ale jakou hru chlapci předvedou. Touto filosofií se řídíme při výchově našich špuntů, a nutno dodat, že tentokrát to dopadlo skvěle po všech stránkách. Drtivý válec jel pouze jedním směrem a skutečnost, že na Ikera šly pouze dvě střely (spíše dva velmi zdvořilostní pozdravy) svědčí o mnohém. Naplňuje se rovněž naše předsezónní vize, podle níž zápasy za mladší žáky obohatí hráče starší přípravky natolik, že ve své kategorii to prodají dvojnásobně.

            Možná jsem již na tomto místě párkrát huhlal na adresu odpovědných činitelů za pražské semafory (jimž jsem při osobním kontaktu byl nucen už jenom bezmocně sdělit, že "pocitem vlastní dokonalosti v minulosti krásně trpěli též Adolf Hitler nebo David Rath"). Jak souvisí zápas ve Strašnicích s pražskými semafory? Inu, při stavebních pracích na Průmyslové i Práčské se do Záběhlické ulice a návazné ulice V Korytech hrnou davy vozidel, zejména v pátek odpoledne to celé na druhou! Záběhlická ulice se tak stala kolem 15.30 hodin naprosto neprůjezdnou, Jižní spojka v tutéž dobu zkolabovala úplně, čili dojet do Strašnic vyžadovalo jistou dávku vynalézavosti, ne-li přímo statečnosti. Za vše totiž mohly dva nově postavené semafory (a tudíž "geniálně" seřízené) křižující ulici V korytech s ulicemi Jabloňová a Jižní spojkou. Ano – pouhé dva semafory a dvě třetiny mužstva (i obvykle spolehliví borci) dorazí s téměř půlhodinovým zpožděním… Zkuste tam napsat Vy a třeba Vás vševědoucí úředníci potěší informací o tom, že vše je pod kontrolou, řádně seřízeno a světelná signalizace má plnit hlavně svoji funkci, jak se tenkrát dostalo odpovědi mně.

            Samotný zápas – to byla ovšem jiná píseň! Nic nám nevadila opožděná rozcvička, nic nám nevadil pan rozhodčí, s jehož některými výroky jsme se mohli seznámit již ve Vršovicích na duelu mladších žáků, nic nám nevadil postupně rašící déšť a mokrý umělý trávník, nic nám nevadila naše premiéra pod umělým osvětlením. Už ve 3. minutě hodil Maroun aut a Sendi nekompromisně skóroval. Že už jste to někde četli? Inu, jedná se tak trochu o naši tajnou zbraň, která vystřelí ve správný čas – v tomto zápase celkem třikrát. O dvě minuty později pak Maroun nacentroval, Sendi si narazil o tyč a jásalo se podruhé.

            Ve druhé čtvrtině se obraz hry nezměnil – domácí se nedostali přes půlku, zatímco náš stroj pálil naplno: v 1. minutě hodil Maroun aut přesně na strašnického nebožáka, který si tak zasadil výstavního vlastňáka, v 5. minutě opět Maroun hodil aut a Sendi mířil přesně (nebojte, nespletl jsem, se, ale domácí to prostě pořád neprokoukli), o 2 minuty později si titíž borci role prohodili a na závěr druhé čtvrtiny předvedli naši hoši akci zápasu – viz níže! Jo, abych nezapomněl, minutu předtím si Iker poprvé sáhl po plazící se střele domácích na míč!

            Ve třetí čtvrtině se rozhodl pan rozhodčí, že vezme zápas do svých rukou, aby patrně domácí nedostali potupnou šišku. A tak se přihodilo, že Sendi vstřelil hlavou regulérní gól (opět překvapivě po Marounově autu), ale sudí k překvapení všech viděl a pískl útočný faul, pročež branka (a poměrně hezká) neplatila… Hochy tento moment lehce vykolejil natolik (spolu se dvěma otočenými fauly), že ve třetí čtvrtině toho jinak moc nepředvedli.

            Poslední čtvrtinu však chlapci proměnili ve svou exhibici a opět potvrdili, že si vzali trenérská slova k srdci: soupeř hraje to, co mu my milostivě dovolíme. Nejprve opět zazářil pan rozhodčí, když neodpískal tři evidentní fauly na naše borce a po lehké výměně názorů (i s místním zástupcem týmu FC Chytrolínov) se to začalo sypat. Nejkurióznější gól zápasu vsítil v 7. minutě Arthur, který Ikerův výkop a následnou Sendiho střelu tečoval uchem! O 3 minuty později už sudímu nezbývalo nic jiného, než za faul na Sendiho odpískat penaltu, kterou postižený bezpečně proměnil. A v úplně poslední vteřině Sendi sebral míč domácímu obránci a dokonale provedeným obloučkem k tyči skóre zápasu uzavřel.

V onom dopravně napjatém pátečním odpoledni jsme tudíž viděli pod umělým osvětlením další nádherné představení našich chlapců, jimž evidentně závěr podzimní sezóny sedí – v posledních třech zápasech dosáhli výjimečného skóre 37:1. Dovolím si pak malou osobní odbočku: v pondělí můj domovský oddíl Kmochův odkaz zdrtil v Pražském přeboru Břewnow Boys 8:2 a ve středu "B" tým téhož souboru deklasoval Gusanos Rojos (za které mj. hraje i Jakub Kohák, známý z TV reklamy a z Okresního přeboru) 4:0, čili nebýt gólmana Kmochovského "áčka", svítila by k těm 21 vstřeleným gólům krásná nula na druhé straně. P.t. čtenář se nemusí obávat – příslušné díře to bylo vytknuto!

 Akce zápasu:

25. min.: byl to přetěžký výběr, ale nakonec jsem vybral Sendiho lob, jemuž předcházelo Daveovo nádherné vybojování míče a vědomá přihrávka správným směrem.

 Konečný výsledek – 9:0 (2:0, 4:0, 0:0, 3:0)

Penalty domácí trenér skrečoval, neboť si to jeho borci nezasloužili…

 

Hodnocení našich borců:

Jan Hromádko – nejvíc se zahřál poskakováním po čáře a zahráváním standardních situací – trestných kopů za výkop přes půlku. Dvakrát se milostivě ohnul pro balón z přímé střely na branku a jednou se sklonil pro centrovaný míč – nezaměstnaný! – známka 9,5 (bilance 0+2)

Marek Čížek – v jednom případě sice zadělal na závar kličkou před branku, ale jinak působil velmi spolehlivým a již rozehraným dojmem, takže můžeme jedině litovat, že jeho nadějný střelecký pokus skončil těsně vedle – známka 9,5 (bilance 0+0)

David Doležal – další výtečný výkon, při němž odebral soupeřům i míče, které si přinesli z domova. Všechny akce rozehrál konstruktivně a přesně, pročež musím pouze zalitovat, že se do listiny střelců či asistentů jakousi záhadou nedostal – známka 9,8 (bilance 0+0)

Artur Fedčuk – do dějin se nesmazatelně zapsal jako střelec uchem (byť Míšovi prvenství upřít nemůžeme), čímž snad tak přiložil svému otci hojivou náplast na jeho bebíčko, které si způsobil neodborným zásahem do motorového prostoru jejich přehřátého vozidla – známka 9,6 (bilance 1+0)

Ota Kořínek – soustředěn pouze na zápas sbíral soupeřům jeden míč za druhým, a když už mu nasadili housle, sebral jim smyčec, balón a po famózní kličce uvolnil Sendiho do další útočné akce – čili také umí, když se soustředí! – známka 9,5 (bilance 0+0)

Sendi Murk – pokud se někomu budou zdát černé sny, bude to strašnický brankář a Sendi v nich bude figurovat jako nenajedený čert s obřími rohy, který míče do branky dopravuje všemi možnými i nemožnými způsoby, brr! – známka 9,9 (bilance 6+2)

Ota Pavlas – pod krutou výhrůžkou, že bude muset odejít domů po rukách, když mu zůstane za zády soupeřův útočník, zamkl vrátka a od druhé čtvrtiny tam nepustil nikoho, krásně po čáře rozehrával balóny do útoků, takže následuje známka 9,5 (bilance 0+0)

Marek Salvet – dvorní nahrávač našeho dělostřelce, výlučný autor dlouhých autů do brejku či před branku a dokonce i střelec kuriózního gólu z autu s využitím domácího nešťastníka plnícího roli patníku – opět paráda! – známka 9,8 (bilance 2+4)

Michal Straka – strašně se chtěl zapsat mezi střelce, ale tentokrát mu nebylo dopřáno, což ovšem vykompenzoval spoustou užitečné práce ve prospěch týmu – napadání protihráčů, nabíhání do volných prostorů, úspěšné souboje atd. – známka 9,5 (bilance 0+0)

Šimon Tříska – když byl povoláván ze hřiště, tak se tvářil nespokojeně, avšak nemá k tomu sebemenší důvod, protože to byl opět ten mladý dobrý Šíma – nesmiřitelný, nezdolný a ve všech činnostech se lepšící – známka 9,5 (bilance 0+0)

Diváci: vytvořili krásnou řadu a dokonce se pustili do výměny názorů s jedním z místních členů skupiny "Chytrolíni", jemuž dokonce náš rowdies pohrozil odebráním brýlové ozdoby očí, v důsledku čehož by netrefil domů (možná ho manželka posílá na kopanou schválně, aby doma měla klid), pročež mám pouze obavy o jejich zdraví, protože i když pršelo, grog jsem u nikoho neviděl – známka 8

 

Mladší žáci – Cholupice

            Bylo to krásné nedělní dopoledne. Sluníčko svítilo, den přímo vybízel k romantické procházce, prostě člověk ani nevěděl, že je listopad a klidně by vytáhl letní šatičky. Jak toto vše souvisí se zápasem mladších žáků? Inu, začínal ve 14.00 hodin a když jsem cestoval na zápas, na Jižní spojce mě zastihly první kapky deště. Stává se nepříjemnou tradicí, že nám na začátku zápasu (nejlépe ještě před ním) začne pršet, což s sebou nese dva rozdílné aspekty: hoši se připravují na zápasy Premier League, ale na druhou stranu jim hrozí nemoci, pokud nebudou dodržovat to, co jsem jim říkal a co v nejbližší době pověsím i na stránky.

            Začalo se proto za hnusného podzimního deště, ale ani tento neduh nesebral hochům odhodlání dokázat nám, že umí hrát už od první minuty. Ve 4. minutě si do Marounovy uličky naběhl Sendi, ale gólmana hostí nepřekonal. O dvě minuty později vypálil nadějně Dave, ale tomu prostě v tomto jinak pro něj báječném víkendu nebylo přáno. Hra plynula vesměs podle naší režie, protože hoši dobře napadali, chodili do soubojů, a byť by mohli lépe přenášet hru na druhou stranu hřiště, hráli dobře i první poločas, což na podzim zrovna zvykem nebývá. Fotbal se ovšem hraje na góly a ty stříleli nejprve hosté. V 19. minutě vše začalo u Míši, jenž ztratil balón, pravá strana se nestihla včas vrátit a cholupický šikula s číslem 5 trestal. O tři minuty později jsme truchlili podruhé, tentokrát z penalty – ovšem správně nařízené. Bojovný duch však z hochů nevyprchal! Téměř bezprostředně po výkopu posunul Dave nenápadně již ve vápně na Radima a ten zkušeně uklidil míč do sítě. V 25. minutě sice došlo k nepříjemné situaci, kdy se zranil Arthur (otočené zápěstí), avšak do branky naskočil Iker a náš tlak nabral ještě větších dimenzí. Pomsta za tuto opovážlivost (zranit nám brankáře) na sebe nenechala dlouho čekat – ve 30. minutě vymysleli Dave s Marounem gólovou akci pro Sendiho a jeho pumelice zvedla rytmus všech přítomných chodovských srdcí! V poslední minutě první půle jsme navíc mohli jít do vedení, ale Sendi penaltu za faul na Marouna neproměnil…

            Ve druhém poločase náš tlak ještě zesílil, např. v 7. minutě se Sendi ocitl sám před hostujícím gólmanem, ale trefil pouze jeho těleso a za tři minuty nastřelil Maroun tyč. Jenže cholupický pavouk střelu tečoval, ta šla na roh, ten kopal Maroun a Arthur přesunuvší se do pole podrážkou dostal naše barvy do vedení, a to naprosto zaslouženě. Bohužel si však o tři minuty později vybral jedinou slabou chvilku Lokajík, který propustil za sebe nakopnutý balón, a rychlý brejk hosté využili. Do vedení jsme mohli jít o pár minut později, ale Arthur sám před brankářem zazdil tutovku; prostě potvrdil, že normální góly dávat neumí – v pátek uchem, dnes podrážkou. Náš tlak vrcholil, ale góly bohužel padaly na opačnou stranu. Tři minuty před koncem Iker sebral Vojtíškovu rozehrávku ze země do ruky, a protože od starší přípravky se již na malé domů nehraje, kopal se nepřímý kop, který hosté využili. Náš tlak ovšem neustával jako déšť a mohli jsme opět vyrovnat. Maroun kopal trestný kop, ale nikdo si na jeho výstavní centr nenaběhl a v nastalém přesunu všech kopaček dopředu jsme v poslední vteřině inkasovali popáté a do sóla na bicí v podání Mr. Raina zazněl závěrečný hvizd.

            Škoda – zápas jsme měli pod kontrolou, ale když dostanete ze tří střel na branku ve druhé půli tři góly a sami zazdíte nejméně čtyři vyložené šance, vyhrát nemůžete. Důležitější pro nás však je jiný poznatek: chlapci umí hrát od první minuty a dokážou udržet nastavené tempo celý zápas! Kdyby se pak po zápase v kabině nezjevili ke svým ratolestem starostliví rodiče, nepochybně by se smekal klobouk!           

Akce zápasu:

19. min.: kulišácká přihrávka Mr. Davea mezi dvěma hráči na Radima, jeho krátká klička a zkušené uklizení míče do protipohybu brankáře!

 Konečný výsledek – 3:5 (2:2).

Penalty 6:6 (i když jsem měl notně promočené čárky).

 Hodnocení našich borců:

 Arthur Fedčuk – v brance za žádný gól nemohl, bohužel se nevyvaroval jednoho špatného výkopu, ale ke svému zranění se postavil chlapsky, vydal se do boje, vstřelil gól, a kdyby mu to kamarádi poslali na nos, určitě by skóroval i ze své další šance – známka 8 (bilance 1+0)

 Vojtěch Doležal – možná už na něj lezl odporný bacil, jelikož to ani zdaleka nebyl ten trvanlivý, klidný a usměvavý Vojtíšek – nezvykle často střídal, nezvykle často si nevěděl rady, a tak aspoň z posledního zbytku sil bojoval – známka 6,5 (bilance 0+0)

 David Doležal – potvrdil úžasnou fazónu posledních týdnů i v tomto zápase a zařadil se tak mezi hvězdy utkání: odebíral míče, přesně přihrával, střílel a ve sprintu se vracel; na hřišti byl mezi ostatními velikány hodně vidět – známka 8,5 (bilance 0+2)

 Matyáš Hudec – levá strana hřiště (a v případě Radimova výpadku i střed) se stala jeho místem, odkud posílal své spoluhráče do nadějných pozic; na hřišti nechal duši, nebál se ani hlavičkovat tu namočenou kulatou houbu, dobré! – známka 7 (bilance 0+0)

 Jan Lokaj – tradičně neprostupný a tradičně zdravě naštvaný, protože nám Jirka všem vynadal už před zápasem – bohužel u defenzívních hráčů jsou chyby vidět nejvíce a on udělal jenom jednu – bohužel gólovou, ale nevadí, Honzíku, byl jsi výborný – známka 8 (bilance 0+0)

 Iker L. R. – v poli se jaksi lehce ztrácel, protože řadě jeho přihrávek scházela přesnost a snad ani jednou se nedostal do pořádného zakončení (a že ho umí!); v brance byl pak téměř bez práce, takže dvojitá škoda oné malé domů – známka 6 (bilance 0+0)

 Vojtěch Dan Kocián – na pravé straně se dostával do nadějných pozic a po upozornění se sprintem vracel i zpět, ale nějak nás namlsal svými odvážnými průniky a góly, takže mu tentokrát nemůžeme dát jinou známku, než známku 7 (bilance 0+0)

 Ota Kořínek – minutku hrůzy v prvním poločase jsme spravili rychlou domluvou, aby se Ota poté dostal do ideální provozní teploty a udivoval klidem při práci s balónem, o němž my víme, ale soupeř vyděšeně hleděl, např. na dvoje housle – známka 6,5 (bilance 0+0)

 Sendi Murk – volal mi nějaký pan Hoeness, ale jasnou němčinou jsem mu vzkázal, že není "frei", jelikož pokud září už v této kategorii, v Bayernu by se pouze zahrabal, což by jeho fotbalovému růstu (spíše tryskovému vzletu) neprospělo – známka 8 (bilance 1+0)

 Ota Pavlas – i tento borec se neustále dožaduje vstupu na hřiště, a jak se ukázalo, tak zcela důvodně, protože nepěkný zákrok na Lokajíka pomstil způsobem vpravdě brouskovským, čili středeční lekce ultimátních sportů padla na úrodnou půdu – známka 7 (bilance 0+0)

 Marek Salvet – v osobních soubojích občas zbytečně propadá a zbytečně se klouže po trávníku, ale jinak patří ke kombinačním motorům našeho týmu a již téměř tradičním exekutorům autů a standardních situací a navíc na něj byla pentle – známka 7,5 (bilance 0+2)

 Radim Semerád – rozehříval se hodně pomalu (pozdní příchod a výluka metra nesly zkrátka své kyselé ovoce), avšak s přibývajícími minutami opanoval střed hřiště a vlastně celé, neboť jsem ho několikrát viděl i na pravé obraně, na levém útoku atd. – známka 8,5 (bilance 1+0)

 Michal Straka – strašně moc chce na hřiště, ale když na něm je, jako by si nevěřil, což se projevuje mj. tím, že při zisku balónu se s ním zastaví a zbytečně jej ztratí; získává ale cenné zkušenosti, které nepochybně brzy prodá – známka 6 (bilance 0+0)

 Diváci: párkrát se ozvalo vyjeknutí jako při sledování horrorového filmu, párkrát zklamané vydechnutí, jako když očekáváte krásku ze sousedství a místo toho přijde plešatý domovník se žádostí o nedělní bezplatnou brigádu. Osvěžení pak nepochybně přinesli tři mládežníci (MP, DD a JČ), kteří se přišli kouknout, co je za pár let čeká – známka 8

Soutěž aktivity:

Šimon Větrovec         - 54 + 18

Marek Salvet             - 25 + 43

Sendi Murk                - 37 + 16

Daniel Murk               - 12 + 17

Jakub Kokeš               - 10 + 13

Jan Červeňák             -   5 + 12

David Doležal            -   8 +   7

Michal Straka             -   6 +   7

Vojtěch Mančuška     -   5 +   4

Radim Semerád          -   4 +   5

Šimon Tříska              -   3 +   6

Vojtěch Doležal         -   1 +   8

Matěj Pavlas               -   1 +   8

Ota Pavlas                  -   4 +   2

Matyáš Hudec              -   3 +   2

Filip Prachař               -   3 +   1

Artur Fedčuk              -   2 +   2

Tobiáš Gábrik             -   2 +   2

Samuel Pastierik         -   2 +   1

Dominik Doležal        -   1 +   2

Jan Hromádko            -   1 +   2

Marek Čížek               -   0 +   3

Adam Voseček           -   1 +   1

Ota Kořínek               -   0 +   2

Lukáš Zelinka             -   0 +   2

Lukáš Rosín               -   1 +   0

Adam Adámek           -   0 +   1

Martin Bártek             -   0 +   1

 

Borci týdne:

1.                  David Doležal

2.                  Sendi Murk

3.                  Marek Salvet (držen za dres Radimem Semerádem)

 

Děkuji tudíž s kapesníkem u nosu a grogem na stole Radce s Evičkou za jejich další pisálkovskou lekci z chodovštiny, Strakům a Dědečkovi za dodávku čerstvých rajčat, dále našim Rambům za stěhování branek a Jirkovi s Oťasem a Sendim jednak za koučink vsedě a jednak za výstavní rozchytání brankářů.

 Za všechny promočené i nepromočené

Láďa Salvet, v Praze dne 10. listopadu 2013.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář